Časté sprchování není zdravé a šminky vodě škodí

Přísloví, že čistota je půl zdraví, zná jistě každý z nás. Že je přitom čistota zdraví jenom půlka, lze přitom chápat různě – také ovšem tak, že extrémní hygiena zas tak úplně pozitivní pro zdraví není.

Zdaleka přitom nejde jen o to, co už je vlastně také známo – totiž, že snaha o téměř sterilní prostředí v domácnostech vede obvykle ke snížení odolnosti členů domácnosti (zejména dětí) vůči riziku jinde běžně přítomným škodlivým bakteriím. Více k tématu si můžete přečíst například v článku Špína v bytě – zdravé dítě.

Nejnovější výzkumy ale kromě toho ukazují, že pro člověka není úplně vhodné ani například pravidelné každodenní sprchování. Také to se totiž podílí na poklesu imunity člověka vůči bakteriím, kromě toho ale časté sprchování kůži vysušuje a vytváří v ní trhliny, jimiž pak mohou do těla pronikat různé infekce. Tvrdí to alespoň autoři kampaně „za nižší hygienu“, která nedávno odstartovala v USA.

Časté mytí škodí kůži – i vodě

Něco na tom je, zvláště když se při sprchování používají stále častěji hygienické prostředky na bázi gelů, šamponů a specifických mýdel a obecně produkty kosmetického průmyslu. Tyto produkty jednak pravděpodobně mohou za některé ze stále četnějších druhů ekzémů, ale také končí v odpadních vodách, následně v kanalizaci a následně v přírodě. Přestože se dnes v souvislosti s čistotou vody mluví především o pesticidech ze zemědělství, hormonech a antibiotikách jako produktech farmaceutického průmyslu, nabývá na významu také znečištění vody kosmetickými a hygienickými přípravky. Jen o tom nikdo nemluví.


Autor: Depositphotos.com

Make-up, šampony, gely… kosmetika škodí vodě a mnohdy i tělu

Jenže pozůstatky šminek, gelů či šamponů identifikují ve vodě laboratorní rozbory, jak informoval účastníky Dne otevřených dveří v laboratořích Povodí Vltavy v Plzni vedoucí úseku organické analýzy Milan Koželuh. Uvedené látky se přitom samozřejmě vyskytují v povrchových i podzemních vodách všude na území naší země, respektive jakékoli země, kde se přípravky kosmetického průmyslu používají. Jestliže se tak v současné době zakazuje (správně) zemědělcům používat nejrizikovější chemické přípravky, bylo by korektní regulovat také spektrum přípravků, které tvoří nezbytnou součást života žen v civilizovaném světě.

TIP: V běžné kosmetice jsou desítky chemikálií

Chemický koktejl

Nejrizikovější složky kosmetických přípravků jsou nicméně již podle Milana Koželuha zakázané. „Přesto v současné době nacházíme ve vodě množství látek, které patří podle mezinárodních úmluv mezi persistentní, tedy těžko odbouratelné,“ konstatuje analytik.

Uvedené látky se sice částečně zachytí na čistírnách odpadních vod, vzhledem k tomu ale, že je jich stále větší množství, končí také v první fázi v povrchových vodách. Nejhorší situace je v lokalitách, kde je příslušný vodní tok, do kterého jsou čištěné odpadní vody vypouštěny, pod nějakým lidským sídlem. „Vůbec nejhorší je malý vodní tok pod větším městem, jako je třeba Příbramský potok pod Příbramí, Rakovnický potok pod Rakovníkem nebo Bělá pod Pelhřimovem,“ uvádí některé z příkladů Milan Koželuh.

serial_prilohy

Pozůstatky kosmetických přípravků přitom pronikají do sedimentů, ale i dalších látek v přírodě a mohou tam zůstávat desítky let. Příliš kosmetiky a příliš hygieny tak lidem škodí, i když budou možná někteří (nebo některé) protestovat, lidskému zdraví hned dvakrát.

Galerie: Nebezpečná kosmetika 2018

1 názor Vstoupit do diskuse
poslední názor přidán 4. 4. 2018 12:42