Hlavní navigace

Buďte v pohodě, ochráníte si mozek

Pavel Houser

Novinky kolem Alzheimerovy nemoci a další dění z akademického světa: Duševní pohoda chrání určité oblasti mozku. Rakovina krve: kdy vynechat chemoterapii? Západonilská horečka – tak už jsme se dočkali. Vědci šlechtí barevné obilí. Jak vzniká jed v mořských řasách? Otrávit se můžete při konzumaci mušlí nebo korýšů, kteří pojídají řasy. Tuberkulóza stále mezi námi – šance na šetrnější léčbu.

Doba čtení: 5 minut

Přinášíme pravidelný přehled novinek akademických institucí, které se vztahují ke zdravotnictví, výživě a souvisejícím tématům.

Novinky kolem Alzheimerovy nemoci

Při dlouhodobém sledování mozku pomocí magnetické rezonance se ukázalo, že lidé, kteří mají vysoké skóre v testech duševní pohody, jsou lépe chráněni proti atrofii ve frontálních oblastech mozku.

Duševní pohoda chrání určité oblasti mozku, potvrdila studie vědců z Mezinárodního centra klinického výzkumu Fakultní nemocnice u sv. Anny. Na základě získaných dat mimo jiné zjistili, že duševní pohoda člověka (spiritual well being – SWB), tedy jeho spojení se sebou samým, ostatními a přírodou (spojení označované jako horizontální spiritualita), či s něčím jej přesahujícím jako bohem, vesmírem či universem (tedy vertikální spiritualita), má vliv na ochranu určitých oblastí mozku. „Lidé, kteří mají vysoké skóre SWB, jsou lépe chráněni proti atrofii ve frontálních oblastech mozku, obzvláště v částech, které souvisejí s emočním a sociálním chováním, s rozhodováním a sociální interakcí, empatií a se systémem hodnot,“ uvedla lékařka a členka výzkumného týmu Kateřina Sheardová (na úvodním snímku).

FN u sv. Anny v Brně: Mezinárodní den Alzheimerovy choroby: Duševní pohoda chrání určité oblasti mozku, potvrdila studie vědců FNUSA-ICRC

Poznámka autora: Výzkumů kolem Alzheimerovy choroby se aktuálně pochopitelně provádí celá řada, některé z výsledků jsou přitom poměrně překvapivé. Nedávno např. na University of Illinois (Chicago) oznámili, že u myší našli souvislost mezi vznikem příslušným plaků v mozku a záněty, které způsobuje běžná bakterie zubního kazu.

Rakovina krve: kdy vynechat chemoterapii?

Vědci se snaží pomocí speciální analýzy automatizovat stanovení diagnózy při podezření na nádorové buňky krve a lymfatických uzlin. V současné době se vyšetřuje až třicet markerů u každého pacienta, ne všechny jsou však v daném vyšetřovacím panelu dostatečně informativní. Nová metoda sítí, která pracuje s graficko-analytickými technikami a matematickými modely, umožňuje velmi přesně určit, které sledované markery mají nejvyšší výpovědní hodnotu pro stanovení diagnózy konkrétního nádorového onemocnění. Cílem má být hlavně lékaři pomoci určit, o jakou konkrétní hematologicko-onkologickou diagnózu se jedná.

Univerzita Palackého v Olomouci: Vědci z Lékařské fakulty Univerzity Palackého objevili nový přístup k diagnostice zhoubných krevních chorob

Poznámka autora: Kromě samotné onkologické diagnózy by dnes často výrazně pomohlo její co nejpřesnější stanovení už na počátku, protože na různé typy onemocnění zabírá nejlépe různá léčba. V tiskové zprávě se uvádí, že např. nový postup by měl umožnit odhadnout už dopředu, že chemoterapie nebude fungovat a hned od počátku je třeba nasadit jiné metody.

Západonilská horečka – tak už jsme se dočkali

V létě titulky ještě pravily: Lidské případy západonilské horečky jsou čím dál blíž k českým hranicím, nově hlásí úmrtí už i Chorvatsko. Jak se dále uvádělo, nemoc byla zachycena v Rakousku, Maďarsko nahlásilo od začátku roku 2018 už téměř stovku případů nákazy. Západonilská horečka se projevuje podobně jako jiné virózy, avšak u starších nebo imunitně oslabených jedinců může být i smrtelná. Účinný lék ani vakcína zatím neexistují.

V srpnu pak došlo i k prvnímu úmrtí člověka, který se prokazatelně nakazil na našem území, zaznamenán byl i další případ nákazy: v obou případech na jižní Moravě.

Ostravská univerzita: Smrtelná nákaza se blíží českým hranicím – úmrtí na Západonilskou horečku hlásí i Chorvatsko a další zdroje

Poznámka autora: Onemocnění západonilskou horečkou se v ČR až do letošního léta týkalo pouze lidí, kteří si tuto nemoc přivezli ze zahraničí. Odborníci nicméně dodávají, že populace komára pisklavého, který horečku přenáší, je v ČR odlišná než v jižní Evropě, kde tito komáři současně napadají člověka i ptáky (od ptáků přes komáry se pak nemoc přenáší na člověka). Proto není hrozba v ČR příliš velká, např. kousnutí klíštěte stále představuje mnohem větší riziko.

Tématu se věnuje také kniha O parazitech a lidech, kterou jsme na serveru Vitalia.cz recenzovali.

Obilí všech barev

Nově šlechtěné obilniny se musejí přizpůsobovat měnícím se klimatickým podmínkám, šlechtění je proto náročnější. Vědcům se nyní podařilo vyšlechtit první českou odrůdu ozimé pšenice s purpurovým zrnem. Odrůda s názvem AF Jumiko je vhodná pro specifické potravinářské a krmné účely.


Autor: Mendelova univerzita v Brně

Vědcům se již podařilo vyšlechtit první českou odrůdu ozimé pšenice s purpurovým zrnem

Kromě purpurové pšenice vyšlechtili také odrůdu s modrým zrnem, testují pšenici s černým a žlutým zrnem. (Cílem zbarvení není marketing, ale barvivo má pomáhat v odolnosti proti klimatickým faktorům i patogenům.)

Mendelova univerzita v Brně: Šlechtění nových odrůd obilí bude náročnější

Poznámka autora: Barviva by mohla změnit i výživové/zdravotní parametry obilnin, mnohá fungují jako antioxidanty, provitamíny apod.

Jedovaté řasy: příčina otravy

Kvůli přemnožení mořských řas v posledních letech opakovaly otravy lidí i mořských savců neurotoxinem kyselinou domovou. Otrava se projevuje zvracením a žaludečními křečemi, ale také vážnými neurologickými poruchami, poškození mozku jsou často nevratná bez možnosti účinné terapie. Vyvolané poruchy paměti mohou dosahovat až její naprosté ztráty.

Lidé se mohou otrávit např. při konzumaci mušlí nebo korýšů, kteří pojídají řasy (především jeden druh rozsivky). Vědci nyní odhalili geny, které za produkci tohoto toxinu odpovídají, podařilo se i připravit transgenní bakterii Escherichia coli, která kyselinu domovou syntetizuje rovněž. Ukázalo se, že příslušný gen rovněž obsahují červené řasy, ruduchy.

Výsledky by měly umožnit přesněji monitorovat rizika nárůstu nebezpečných řas.

Biologické centrum AV ČR: Jak vzniká jed v mořských řasách?

Tuberkulóza stále mezi námi

Nový výzkum hledá látky, které pomohou oslabit odolnou buněčnou stěnu bakterie vyvolávající tuberkulózu, a navíc jich bude potřeba řádově méně, než jsou běžné dávky léčiv. Za odolnost buněčné stěny bakterie může především jeden z jejích enzymů, zkoumají se proto mechanismy, které by jeho činnost dokázaly utlumit.

Masarykova univerzita/CEITEC: Cesta pro šetrnější léčbu tuberkulózy se otevírá

Pinzeta přinesla Nobelovu cenu

První optickou pinzetu představil před více než třiceti lety Američan Arthur Ashkin. Za svůj objev letos obdržel Nobelovu cenu za fyziku. Nástroj pomáhá např. při zkoumání virů a bakterií nebo DNA. „Díky nim je možné hmotné objekty držet ve světelném svazku,“ vysvětluje Pavel Zemánek z brněnského Ústavu přístrojové techniky Akademie věd. Pinzeta, která už je běžně dostupná na trhu, se většinou využívá v kombinaci s mikroskopem. Např. typ bakterií v analyzovaném vzorku lze tímto způsobem zjistit za pár minut.

Piják se šíří

Vědci za pomoci veřejnosti sledují výskyt klíštěte pijáka lužního – v posledních letech bylo v Evropě zaznamenáno rychlé šíření tohoto druhu. Klíště se tradičně vyskytovalo pouze na jižní Moravě, nyní jsou ale doklady i ze středních, severních a západních Čech; není jisté, zda zde ale existují životaschopné populace. Na šíření pijáka lužního se podílejí především psi. Piják je přenašečem závažného psího onemocnění, babeziózy.

Veterinární a farmaceutická univerzita Brno: Projekt NAJDI PIJÁKA přináší výsledky  (soubor PDF)

Poznámka autora: Babeziózu způsobuje prvok napadající červené krvinky, těžké formy poněkud připomínají malárii (včetně léčby chininem). Člověk v Evropě onemocní výjimečně. U psů existuje očkování, babezióza bývá i dobře léčitelná, ovšem při včasné diagnóze.