Hlavní navigace

Bosá chůze a bosoboty prospívají chodidlům i celému tělu. Kdy mohou uškodit?

Redakce

Podle studií vstupuje již do první třídy až 95 procent dětí s deformitami nohou, nejčastěji plochými chodidly. Propadlou klenbu nebo vbočený palec má kolem poloviny dospělých. Důležitou prevencí je podle fyzioterapeutů chůze na boso, má však svá pravidla. I s takzvanou bosou obuví by měl být člověk opatrný.

Doba čtení: 4 minuty

Sdílet

Tématu bosé chůze a obuvi se věnuje tisková zpráva pražské FYZIOkliniky, zdravotnického zařízení zaměřeného na prevenci a léčbu bolestivých stavů pohybového aparátu. „Chůze na boso by měla být samozřejmostí od nejútlejšího věku. Přirozenou funkcí nohy je přijímání informací z našeho okolí. Pokud je stále uzavíráme do těsných bot, jejich zdravému rozvoji bráníme. Pokud jsme bosi nikdy nechodili, i v pozdějším věku se rozvoj přirozené funkce chodidla dá dohnat, je ale nutné bosé chůzi přivykat postupně,“ popisuje Iva Bílková, hlavní fyzioterapeutka FYZIOkliniky. Ve velkém rozhovoru k této problematice, který na serveru Vitalia.cz vyšel před časem, pak říká: Chůze naboso? Jednoznačně ano, ale postupně.

Národy, které nenosí obuv, mají nohy při stoji relativně ploché a při chůzi se obě klenby chodidla zvednou. U lidí, kteří nosí celý život boty, je klenba stejná ve stoji i za chůze. Noha kvůli neustálému nošení bot ztrácí svoji původní funkci a obě klenby, příčná i podélná, méně pruží. Boty zde potom působí podobně jako dlahy, chodidla a krátké svaly nohy, které jsou blízko kosti, se zapojují do činnosti teprve po zahájení chůze.

Potíže začínají již v dětství

„U dětí může za výskyt plochonoží předčasné a příliš časté nošení bot, například nošení bačkůrek po celý den, nazouvání botiček v době, kdy děti ještě nechodí, nebo špatně zvolená obuv v době růstu nožních kostí. Vždy je třeba vybírat botičky s atestem zdravotní nezávadnosti České obuvnické asociace, které splňují nároky na ohebnost, prodyšný materiál a tvar se širší špičkou,“ popisuje fyzioterapeutka.

Galerie: Ploché nohy – jen pětina dětí má v normě nožku i pohybový aparát

Ploché nohy u dětí mohou vznikat také během růstu, kdy kost roste obecně rychleji a pomaleji sílící a rostoucí svaly nohy nezvládají podélnou klenbu držet. „Dětská klenba se tvoří do tří let věku, do té doby je naprosto zásadní stimulace chodidla variabilními podněty. V létě je nejlepší nechat dítě, u kterého se nevyskytují závažné ortopedické či neurologické vady, chodit bosé, jak to jen jde, po trávě, v písku, po kamenech. V zimě může doma zkoušet koberec, parkety, dlažbu a další povrchy, které střídají teplo a chlad,“ doporučuje Iva Bílková.

Od nohou pochází řada dalších problémů

V dospělosti bývá nejčastější příčinou vzniku ploché nohy chronické přetěžování nohou. Propadlá klenba pak může působit fyzické obtíže v celém pohybovém aparátu. Bývá skrytou příčinou křečí v lýtkách, bolesti kolen, kyčlí, hlavy i krční páteře. Poruchy nohy ovlivňují celé tělo,“ uvádí ortoped Vladimír Holoubek.

„Faktorem, který jen těžko ovlivníme, je dědičnost či sklon k takzvané uvolněnosti vazů, například při celkové hypermobilitě těla, ke které inklinují více ženy než muži. Plochá noha může být také jednou z fyziologických změn při graviditě. Faktorem, který ovlivnit můžeme, bývá nadváha či nedostatečná stimulace chodidla zapříčiněná skutečností, že nohy máme neustále ‚uvězněné‘ v obuvi, kde nemají dostatek volného prostoru pro přirozený pohyb,“ poukázala Iva Bílková.

Snadnou pomocí je právě chůze na boso po různorodém terénu. Za bosé chození se mi tělo odměňuje,“ popisuje v rozhovoru své dlouhodobé zkušenosti trenér Jan Větrovský.

Ideální jsou přírodní terény, jako jsou travnaté plochy, lesní a polní cesty, písek či hlína. Opatrný by měl být bosý chodec na tvrdých površích jako asfalt nebo dlažební kostky. Takzvané bosé stezky, které začaly vznikat v mnoha městských parcích, jsou pro chůzi bez bot lepší volbou než ulice. A stejná doporučení platí i pro takzvané barefoot obutí.

Galerie: Bosé boty obujete a už nechcete jinak, říká jejich propagátor

Jak používat bosoboty

„Bosé boty mají jistě pozitivní vliv na vývoj nohy, ale při velké zátěži hrozí bolest chodidel, kleneb a svalů. Lidé chodí převážně po tvrdé dlažbě a na bosou chůzi nejsou zvyklí, proto pak trpí patními ostruhami a záněty Achillovy šlachy, která má funkci tlumiče při dopadu. V klasické botě je funkce tlumiče v podrážce, v barefootové botě chybí. Pokud chce někdo bosou chůzi aplikovat ve městě, pak bych volila barefoot jen občas a střídala bych ji s jiným typem obuvi s pevnou, ale měkkou podrážkou,“ doporučuje Iva Bílková.

Bosá chůze a obutí

  • S chůzí bez bot či v bosobotách (barefoot) je vhodné začínat postupně.
  • Vhodná je chůze na boso po různorodém, ideálně přírodním terénu.
  • Opatrný by měl být bosý chodec na tvrdých površích jako asfalt nebo dlažební kostky.
  • Pozor na velkou nezvyklou zátěž pro nohy.
  • Po městě je vhodnější bosou chůzi či obuv střídat s jiným typem obuvi s pevnou, ale měkkou podrážkou.

Barefoot boty jsou podle fyzioterapeutky vhodné i pro děti. „Jsou lehké, ohebné ve všech směrech, s tenkou podešví, proto velmi dobře splňují podmínky pro respektování aktivity svalů chodidla a odvíjení chodidla od podložky. Na kratší vzdálenost bych se nebála jít s dítětem v barefoot obuvi ani po tvrdém povrchu, nesmíme však nožky dítěte přetěžovat dlouhými náročnými trasami,“ doplňuje fyzioterapeutka.

Odborná spolupráce:

Mgr. Iva Bílková

Vedoucí fyzioterapeutka Fyziokliniky v Praze. Vystudovala obor Fyzioterapie na FTVS UK a dále obor se specializací na funkční poruchy pohybového aparátu. Jako jedna z mála u nás složila také mezinárodní zkoušku na McKenzie Institute International.

Upozorníme vás na články, které by vám neměly uniknout (maximálně 2x týdně).