Hlavní navigace

Astmatiků mezi námi přibývá. Příznaky, které vás upozorní

3. 11. 2017

Sdílet

 Autor: Depositphotos.com
Zadýcháváte se cestou do schodů, nedoběhnete děti a v noci vás občas vzbudí nepříjemný kašel nebo dušnost? Nemusí to být věkem. Může to být astma.

Astma se totiž neprojevuje jen jako onen pověstný záchvat dušnosti, který někdy končí voláním záchranky. Tedy aspoň v některé fázi onemocnění. K záchvatu se můžete propracovat, když příznaky zanedbáte. A to se děje běžně.

Astma na scéně

„V dětství je astma nejčastějším chronickým onemocněním vůbec, v polovině případů začíná do pěti let věku,“ uvádí smutná fakta alergolog a lektor České iniciativy pro astma Jaromír Paukert. „U dospělých se přidává ‚konkurence‘ třeba v podobě cukrovky II. typu, kardiovaskulárních chorob nebo chronické obstrukční plicní nemoci. I tak je ale astma nejčastějším respiračním onemocněním dospělé populace.“

A to musíme ještě přičíst velké procento těch, kdo svou nemoc neřeší, protože je to lidově řečeno zatím k lékaři nevyhnalo. Jde o pacienty s lehčími stupni astmatu. Potíže jsou občasné, dá se to přežít a proč čekat v ordinaci dlouhé desítky minut? Nediagnostikovaných astmatiků tak mezi námi běhá dost.

Můžete to být vy?

Na možné astma upozorňují především stavy dušnosti spojené s fyzickou zátěží nebo expozicí dráždivým inhalačním látkám. „Spoustu pacientů ani nenapadne, že by mohli být nemocní,“ konstatuje Jaromír Paukert. „Třeba se zadýchají do schodů a řeknou si spíš, že jsou netrénovaní a už stárnou.“

Nepříjemný stav navíc za chvíli povolí, takže nás to uklidní. Astmatická dušnost může, ale nemusí být spojená s dráždivým kašlem. Typické je pro ni vrzání a pískání v hrudníku. Poznáte to? Nemusíte.

„Některé příznaky pacienti tzv. musí jednou zažít, aby je příště poznali,“ říká i oslovený alergolog. „Typická pro astma je výdechová dušnost, ale tu většina z nás neumí takto rozeznat a vyhodnotit.“

Co ale nepřehlédnete, je noční buzení, pro astma také typické (což ovšem neznamená, že i to musí u každého pacienta nastat). Když vás ze spánku probudí dušnost a kašel, rozhodně to není jen tak.

O astmatu v kostce

  • Stránky České iniciativy pro astma (www.cipa.cz) jsou důvěryhodným zdrojem veškerých informací a poskytují i poradenství.
  • Každý rok v květnu se pořádají speciální akce u příležitosti Světového dne astmatu, můžete si tu nechat zkušebně změřit spirometrii a zjistit, zda je vhodné navštívit lékaře.

Kdo je v ohrožení

„Mezi rizikové skupiny pro rozvinutí astmatu patří především alergici,“ říká Jaromír Paukert. „A nic na tom nemění ani dlouhodobý klidový stav.“

Třeba vás totiž „v dětství na něco léčili“ a už si to ani nepamatujete? Pak stačí začít pracovat v prašném prostředí nebo si zažít nepříjemné infekční onemocnění, které oslabí organismus. Alergie se totiž vyléčit nedají a astma jde ruku v ruce s nimi.

Galerie: Alergie na roztoče – věčný boj proti prachu

„Určitou výhodu ve včasném rozpoznání astmatu mají alergici s rýmou a ekzémem, kteří jsou v pravidelné péči lékaře,“ objasňuje Jaromír Paukert. „Při kontrolách jim totiž lékař klade cílené dotazy a problém se může včas podchytit.“

Zanedbání a rizika

Většina z nás má ale tendenci své problémy bagatelizovat právě proto, že ustupují. Nemáme horečku, pálení na hrudi přejde, není tedy co řešit. Roky přece běží a uběhnout půlmaraton jako před pěti lety? To už nezvládneme. Zpozorněte ale, když nezvládáte to, co dřív, nebo se v noci budíte kvůli kašli. Když lehčí stupně astmatu zanedbáte, může se vám to celé vymknout z rukou:

„Měnlivá obstrukce dýchacích cest sice poleví a ani nemusí být závažná, ale postupně dochází k poškození průdušek a funkce plic klesá,“ upozorňuje alergolog. „Pak nám může být špatně, i když jdeme pomalu po rovině.“

Varovné příznaky astmatu:

  • stavy dušnosti, spojené s fyzickou zátěží nebo expozicí dráždivým látkám
  • dušnost může, ale nemusí být spojená s dráždivým kašlem
  • typické je pro ni vrzání a pískání v hrudníku
  • noční buzení kvůli dušnosti a kašli

Nečekejte měsíce

S obtížemi se nemusíte hned objednávat na alergologii, navštivte především svého praktického lékaře. Vyšetří vás, poslechne, natočí EKG a rozhodne, co dál. Velkou výhodou je, že i praktik může zahájit léčbu a má možnost předepsat jak pohotovostní, úlevové léky, tak léky protizánětlivé, astma kontrolující. Vy tak nemusíte ztěžka dýchat třeba tři měsíce, než se dostanete do specializované plicní nebo alergologické ambulance, kde se potom se zavedenou léčbou už dál pracuje.

Odborná spolupráce:

MUDr. Jaromír Paukert

Alergolog

Nemocnice Kolín

Lektor České iniciativy pro astma (ČIPA)

Byl pro vás článek přínosný?

Autor článku

Zaměřuje se především na problematiku zdravého životního stylu, sportu, nemocí a jejich řešení.

Upozorníme vás na články, které by vám neměly uniknout (maximálně 2x týdně).