Hlavní navigace

Asertivně na předsevzetí: „Snažit se“ je chyba

Tomáš Novák

Předsevzetí nemusí být zrovna novoroční. Řeknete: „Budu se snažit o …“ Trenér asertivity opáčí: „Jen to ne, rozhodně se nesnažte! Jen se rozhodněte a jednejte dle svého rozhodnutí.“ Máte asertivní právo nevědět, jak to dopadne, udělat chybu, nebýt zodpovědní za problémy druhých ani závislí na tom, zda vám budou všichni tleskat.

Doba čtení: 5 minut

V ordinacích psychologů je slovo předsevzetí slyšet často. Když se rok (lat. Jannus) – jehož první měsíc se leckde nazývá januar – láme, bývá to ještě častější než jindy.

Janus byl pro staré Římany bůh dvojí tváře. Ta první shrnovala minulost. Druhá naznačovala budoucnost. To, co slýchávají znalci lidských duší, lze shrnout do málem dialekticky souvisejících kategorií: tj. pesimismus (z minula) a co do realizace předsevzetí optimismus (spíše nadměrný).

Novoroční žně předsevzetí neunikly sociologickým výzkumům. Díky tomu lze srovnat ta naše – konkrétní – s přinejmenším obecně formulovanými kýženými změnami obyvatel vyspělých zemí.

Nejčastější předsevzetí

Co si lidé přejí:

  • zhubnout,
  • udělat si v životě pořádek,
  • méně utrácet, více spořit,
  • užívat si naplno života,
  • být fit a zdravý,
  • naučit se něco úžasného,
  • přestat kouřit,
  • pomáhat ostatním s jejich sny,
  • zamilovat se,
  • trávit více času s rodinou.

Když je radost – jak to v budoucnu krásně a zdravě zvládneme – přijde (často) smutek. Reálný je předpoklad splnění pouhé desetiny z předsevzetí.

Nejčastěji porušovaná předsevzetí

Mezi nejčastěji porušované cíle do budoucna patří:

  • zhubnout a být fit,
  • omezit stres,
  • dostat se z dluhů a více spořit,
  • cestovat na nová místa,
  • jíst zdravěji a dodržovat dietu,
  • naučit se něco nového,
  • přestat kouřit,
  • dobrovolničit,
  • méně pít,
  • trávit více času s rodinou.

Ještě že máme po ruce okřídlená rčení: Zítra je také den. Ráno moudřejší večera. Bude líp. Co jsme nezvládli teď, napravíme hned zítra… nebo pozítří.

Odkládání má své hranice a pověstný „dedlajn“. Vzdělanci, spíše klasického typu, mohou zmínit „memento mori“.

Australská písničkářka a spisovatelka Bronnie Wareová uskutečnila řadu rozhovorů s umírajícími. Čeho nejvíc litovali?

Co si přáli umírající:

  • kéž bych měl odvahu žít podle sebe, a ne podle očekávání druhých,
  • kéž bych tolik nepracoval,
  • kéž bych měl odvahu vyjádřit své city,
  • kéž bych si udržel vztahy se svými kamarády,
  • kéž bych si dovolil být šťastnější.

Jak prosté to je, a přitom jak často opomíjené…

Co na to asertivita? Rozhodně se nesnažte

Komunikační přístup, mnohdy chybně vnímaný jako buldozer na překážky, které brání naplnění cíle, nemá pro předsevzetí pochopení. Řeknete: „Budu se snažit o …“ Trenér asertivity opáčí: „Jen to ne, rozhodně se nesnažte! Jen se rozhodněte a jednejte dle svého rozhodnutí.“

Máte asertivní právo nevědět, jak to dopadne, udělat chybu, nebýt zodpovědní za problémy druhých, ani nebýt závislí na tom, zda vám budou všichni tleskat. Jste sám sebe soudcem. Na báječné rady – víceméně pasivně agresivních a obraz dokonalosti vlastního ega leštících – dobrodějů můžete odpovědět: „Je mi to jedno!“ Platí: „Já jsem já a ty jsi ty. Když se sejdeme, je to krásné, když se nesejdeme, nedá se nic dělat.“

Nakonec ne to nejlepší, ale to, co nás může inspirovat celý rok. Stejně asertivní jako rozhodnout se pro předsevzetí je rozhodnout se žádné předsevzetí neučinit. Neasertivní je učinit jedno nebo druhé, a poté se svým rozhodnutím trápit a litovat se.

Není pravidla, aby nemělo výjimky

Svatý Tomáš Akvinský radil: „Když na tebe jde smutek, běž se vykoupat a pak se pořádně vyspi. Když se bude dobře cítit tělo, i duch se osvěží.“ Zřejmě by souhlasil i s glosou z tzv. návodové psychologie:

Psycholožka se procházela po místnosti, zatímco publiku přednášela o zvládání stresu. Když pozvedla sklenici s vodou, každý z přítomných očekával, že se zeptá: „Je sklenice z poloviny prázdná, nebo z poloviny plná?“ Namísto toho se však pousmála a zeptala se lidí, kolik si myslí, že sklenice váží. Odhadů bylo mnoho.

Ona však řekla: „Na skutečné hmotnosti nezáleží. Záleží na tom, jak dlouho sklenici držím. Pokud ji držím minutu, není to žádný problém. Když ji budu držet hodinu, bude mě bolet paže. Kdybych ji držela celý den, moje paže by se cítila paralyzovaná. Každopádně, sklenice je stále stejně těžká, ale čím déle ji držím, tím těžší se zdá.“ Pak pokračovala: „Stres a starosti jsou stejné jako tato sklenice. Myslete na ně chvíli a nic se nestane. Myslete na ně o něco déle a začnou vás zraňovat. A budete-li se jimi zabývat celý den, budete se cítit paralyzovaní – neschopní cokoli udělat.“

Je důležité nezapomínat své stresy uvolňovat. Každý večer, co nejdříve to půjde, odhoďte všechna svá břemena. Netahejte je s sebou celý večer až do nočního spánku.

Nejen při využívání moudré rady světce se sami sebe u každé konkrétní, negativně zabarvené myšlenky ptáme:

  • zda je užitečná a praktická,
  • na kolik jí věřím (v procentech),
  • co svědčí pro ni a co proti ní,
  • nakolik je přehnaná a nakolik je pravdivá,
  • jaké jsou alternativní způsoby hodnocení situace,
  • mám-li vlastní schopnosti situaci čelit a zvládnout ji.

Lze využít psychologické hry zvané přeznačkování. Zamyslíme se nad něčím, čeho se bojíme a co vnímáme jako potenciální velkou nepříjemnost: „K čemu to může být dobré, co dobrého, nebo alespoň zajímavého mi to může přinést?“ Pravděpodobně budete překvapeni zjištěním, že všechno zlé může být k něčemu dobré.

Doporučení pro „starší a pokročilé“

Mnozí se v rámci předsevzetí nezabývají banalitami. Řeší to podstatné mezi nebem a zemí. Například odpovídají kladně na otázku: „Uvažujete o smyslu života?“

„To je samo o sobě diagnóza,“ děl Sigmund Freud, zakladatel psychoanalýzy. I já soudím, že život je nám dán, máme se snažit jej prožít co nejlépe a nedělat jiným, co by vadilo i nám samotným. Místo mudrování o smyslu bytí doporučuji zamyšlení nad tím:

  • co skutečně chci,
  • kde – v jakých podmínkách, možnostech a mezích jsem,
  • co pro své cíle dělám a co bych ještě mohl dělat,
  • na koho se mohu obrátit s prosbou o pomoc.

To vše s vědomím, že i malý čin je víc než velké řeči.

PF 2019 Tomáš Novák