Hlavní navigace

Alzheimerova demence – nemoc, nebo daň za dlouhý život?

12. 11. 2019

Sdílet

 Autor: Depositphotos.com
V květnu roku 2011 si německý „playboy“ a multimilionář Günter Sachs ve svém domě ve Švýcarsku prostřelil hlavu. V dopise na rozloučenou vysvětlil, že se domnívá, že u sebe rozeznává Alzheimerovu nemoc.

Günter Sachs, kterému bylo v době úmrtí 78 let, mimo jiné napsal: „Žádným způsobem nezjišťuji ještě ztrátu nebo snížení svého logického myšlení, ale trpím rostoucí zapomnětlivostí a rychlým zhoršováním paměti i ochuzením slovní zásoby odpovídající mému vzdělání… Ztráta duševní kontroly nad mým životem by byla nedůstojným stavem, proti němuž jsem se rozhodl rázně zakročit.“

Tímto sdělením otevírá prof. Pavel Kalvach, významný český neurolog, problematiku Alzheimerovy choroby v knize Radka Ptáčka a Petra Bartůňka Kontroverze současné medicíny (Nakladatelství Mladá fronta, Praha 2016). Věnuje se jí v článku s názvem Stařecká demence: nemoc, nebo náš společný osud? (Více o samotném dopise Güntera Sachse zde v angličtině).

Nemoc, nebo stárnutí?

„Bylo to přiměřené?“ táže se prof. Kalvach v začátku svého textu a pokračuje: „Agentury vyhrožují epidemií Alzheimerovy demence (AD), WHO ji vyhlašuje za jeden z největších medicínských problémů současného světa… Když se zeptáte dementologů, zda se na demenci umírá (jako jsem to udělal u kulatého stolu na jedné konferenci já), zrozpačití… ‚Epidemie‘ AD je svým způsobem důsledkem vítězství úspěšné medicíny a životního stylu nad fatálními nemocemi minulosti. Vítězstvím nad malignitami, nad infekcemi, úspěšnou prevencí arteriosklerózy s posunem infarktů srdce i mozku do vyššího stáří se populace blahodárně dožívá vyššího věku. Pak je pochopitelně vystavena zhoubám stáří, které se do té doby neuplatňovaly.“ Podle profesora není Alzheimerova choroba nemoc, která napadne zdravého člověka, ale je to průvodní jev stáří.

Prof. MUDr. Pavel Kalvach, CSc., neurolog, vysokoškolský pedagog, v letech 1996–2006 přednosta Neurologické kliniky 3. LF UK a Fakultní nemocnice Královské Vinohrady v Praze. Působil jako předseda České neurologické společnosti a viceprezident Evropské federace neurologických společností.
Autor: Safestroke.eu

Prof. MUDr. Pavel Kalvach, CSc., neurolog, vysokoškolský pedagog, v letech 1996–2006 přednosta Neurologické kliniky 3. LF UK a Fakultní nemocnice Královské Vinohrady v Praze. Působil jako předseda České neurologické společnosti a viceprezident Evropské federace neurologických společností.

Pokud jde o samotnou – slovy Pavla Kalvacha – „doktrínu Alzheimerovy choroby“,  stojí tato na přesvědčení, že její příčinou je hromadění proteinu amyloid beta. Ten napadá mozkové tkáně a hromadí se do takzvaných plaků, které mozek narušují v takové míře, že pacient začne trpět demencí. Autor však připomíná, že již pitevní studie z 90. let ukázaly, že amyloid se nachází i v mozcích lidí, kteří demencí netrpěli, a že dnes se ví, že amyloid bývá i u lidí nedementních: „Divit se tomu nemusíme, zvláště když víme, že bezpočet demencí se odehrává bez jakékoliv účasti amyloidu: např. demence posttraumatické nebo postinfekční.“ 

Dnešní vyšetřovací metody umí odhalit projevy mozkového histologického zhoršení v několika nových kategoriích a každá z nich přispívá k znehodnocení duševních pochodů. Jde o různé mozkové mikroinfarkty a mikrokrvácení. Tyto a mnohé další jsou projevy stárnoucího mozku a dopadají na nás na všechny a nevyhnutelně. „Pokud je někdo popisuje jako projevy Alzheimerovy choroby, činí tak pouze v mylném pojetí, že demence rovná se Alzheimerova choroba. … Stařecká demence je sumou všech prožitých poškození mozkové tkáně – sumou mikroúrazů, metabolických krizí, celkových anestezií, alkoholických a drogových excesů. Všechny tyto zátěže dále nasedají na procesy spontánního znehodnocení mozkové tkáně dané dlouhodobým trváním života.“

Alzheimer – přehnaná hysterie?

Pavel Kalvach svým textem především varuje před strašením nemocí, na kterou lze snadno naroubovat mnohá „zaručená“ lékařská doporučení směrem k různým vyšetřením a formám terapie. Ty někdy nemají za cíl nic menšího než opět jen „tahat lidem peníze z kapes“: „‚Celosvětově nové terapeutické strategie‘, které již brzy zastaví intelektuální propad ve stáří, svádějí některé lidi k nákupu ‚spolehlivých vyšetřovacích testů‘. Soukromý zdravotnický sektor mnoha států si v takových nabídkách libuje. Takové slibování zázračných výcvikových aparatur k odvrácení Alzheimera může lidi zavádět do mylných představ.“

Článek zakončuje Pavel Kalvach reakcí na častou stížnost starých lidí, proč zrovna je v osmdesáti letech postihl strašný osud srdečního infarktu nebo strádání zapomnětlivostí. „Je to proto,“ píše profesor, „že jsi žil a mezi podobnými šťastlivci ses dožil obdivuhodného stáří.“

A závěrem ještě doplňuje: „Rána z pistole, kterou v úvodu článku ukončil německý nešťastník svůj život, nemusela možná padnout, kdyby strašák Alzheimerovy choroby nebyl lidem líčen jako vyloučení ze společnosti chytrých; jako drastické postižení, jehož jsou ostatní, ‚normální‘, ušetřeni. Měli bychom si ukládat více pokory pro svůj sestup z výšin vtipu a nápaditosti, při vědomí, že ani ostatní to nebudou mít lehké.“

Byl pro vás článek přínosný?

Autor článku

Vystudovala Fakultu humanitních studií UK. Svůj profesní život strávila převážně v oboru personalistiky v komerčních firmách. Jejím celoživotním koníčkem je psychologie. V souvislosti s tématem zdraví ji nejvíce zajímá oblast psychosomatiky.

Upozorníme vás na články, které by vám neměly uniknout (maximálně 2x týdně).