Hlavní navigace

Alzheimer: Rodiny doplácejí tisíce až desetitisíce měsíčně

21. 4. 2017

Sdílet

 Autor: Unspash.com / JD Mason, podle licence: Public Domain CC0
Česká alzheimerovská společnost zveřejnila svoji pravidelnou Zprávu o stavu demence. Již třetí rok se pokouší ilustrovat problémy lidí s Alzheimerovou chorobou a demencí a pečujících rodin na číslech a faktech.

„Nadále bohužel platí, že naše poznání této problematiky se stále spíše odvíjí od dojmů a kusých informací, než že by bylo založeno na celkovém přehledu a relevantních statistikách,“ uvádějí autoři. V České republice totiž chybí jak empirická data, tak reálný plán péče o nemocné, kterých stále přibývá.

V odhadech Česká alzheimerovská společnost vychází z mezinárodních studií. Podle nich:

  • V České republice žije téměř 156 000 osob trpících demencí, což je méně, než je obvyklé v zemích Evropské unie.
  • Riziko vzniku demence narůstá s věkem a častěji postihuje ženy.
  • Zatímco do 65 let věku trpí demencí každý 866., nad 65 let je to každý 13. člověk.
  • V případě nejvyšších věkových kategorií nad 80 let věku pak každý pátý, nad 90 let pak dokonce téměř každý druhý občan.
  • Lidí s demencí s ohledem na stárnutí populace neustále přibývá.
  • V roce 2020 u nás bude žít téměř 183 000 lidí s tímto onemocněním, v roce 2050 pak pravděpodobně 383 000 lidí.

O nabídce služeb pro lidi s demencí toho víme velmi málo, není proto divu, že jedním z klíčových problémů lidí trpících Alzheimerovou chorobou či jinými formami demence a jejich rodin či blízkých je nedostatečná či nulová informovanost.

TIP: Hledáte domov pro rodiče s Alzheimerem? Spadnete do černé díry – kde hledat pomoc a kolik to bude stát

Velký problém představuje skutečnost, že část péče je poskytována prostřednictvím systému zdravotnictví, část prostřednictvím sociálních služeb; systémové propojení těchto sektorů však stále chybí. Podstatná část služeb je dále zajišťována na neformální bázi rodinnými příslušníky a dalšími pečovateli v domácnostech.

Měsíc v zařízení: od jedenácti do šedesáti tisíc 

Lidé trpící demencí a jejich rodiny jsou ochotny v tíživé situaci za pomoc poměrně výrazně platit – respektive jim nic jiného nezbývá. Výjimečné nejsou ani desetitisícové příspěvky z úspor či od rodiny nad rámec plateb z důchodu a sociálních dávek (příspěvku na péči). Pokud nemocný či jeho rodina na potřebnou úhradu finance nemají, ocitají se ve velmi obtížně řešitelné situaci.

Kolik zaplatí lidé s demencí a jejich rodiny

Podíl uživatelů na úhradách péče

Klíčovou otázkou tak zůstává, kolik za péči platí lidé s demencí a jejich rodiny. Tato otázka má na první pohled jednoduchou odpověď. Ceny sociálních služeb i doplatky ve zdravotnictví jsou totiž zastropovány právními normami. Například v sociální péči, pokud zařízení získá registraci, která je podmínkou legálního poskytování sociálních služeb, musí plnit zákonné povinnosti, k nimž patří rovněž regulovaná výše úhrady.

Maximální výše úhrady za poskytování sociálních služeb v domovech pro seniory a domovech se zvláštním režimem je stanovena na 210 Kč denně za ubytování (včetně úklidu, praní, drobných oprav ložního a osobního prádla a ošacení či žehlení) počítaje v to provozní náklady související s poskytnutím ubytování. Za poskytnutí stravy je pak stanovena částka 170 Kč denně za celodenní stravu, resp. 75 Kč za oběd. Celkem tedy vycházejí náklady na 380 korun za den, to je 11 400 Kč za měsíc.

V případě pečovatelské služby je maximální cena 130 korun na hodinu. Zákon o sociálních službách také stanovuje, že po úhradě za ubytování a stravu musí osobě zůstat alespoň 15 procent jejího příjmu. Jakým způsobem se kryje případný rozdíl příjmů a nákladů však není nikde uvedeno.

Stát tak neumožňuje lepším domovům otevřeně stanovit cenu a transparentně hospodařit. Poskytovatelé proto často požadují od rodin dodatečné platby za fakultativní služby (pedikúru, masáže, speciální aktivity) a nadstandard – tyto platby se pohybují zpravidla mezi pěti až osmi tisíci korun měsíčně. Nejsou však nikde uvedeny a ceny tak ve skutečnosti nejsou transparentní.

Přestože jsou platby nad zákonem vymezené stropy dobrovolné, v některých zařízeních je platí všichni klienti. Celková platba klienta či jeho rodiny za péči v pobytovém zařízení se tak podle mediálních vyjádření poskytovatelů pohybuje v rozmezí jedenácti tisíc až po více než šedesáti tisíc korun. Rodiny se totiž nezdráhají uskrovnit a doplácejí tisíce až desetitisíce měsíčně za své příbuzné.

Zdroj: Zpráva o stavu demence 2016, Kolik zaplatíte za péči? (Česká alzheimerovská společnost, Ondřej Mátl, Martina Mátlová, a Iva Holmerová)

„Některé palčivé problémy se snaží na celostátní úrovni řešit schválený plán boje proti demenci. V loňském roce se vládě podařilo konečně tento plán schválit; přes veškerou snahu jeho slabinou zůstává příliš obecná podoba a často deklaratorní charakter resortních úkolů. Plán zůstává oddělen od reality legislativního procesu a schvalování státního rozpočtu, a to i přesto, že náklady spojené s demencí jsou odhadovány na téměř pětačtyřicet miliard korun a bez intenzivnějšího zapojení veřejných prostředků se zásadních změn v kvalitě péče a možnostech pečujících hned tak nedočkáme,“ upozorňují autoři Zprávy o stavu demence (ke stažení na webu České alzheimerovské společnosti).

Byl pro vás článek přínosný?

Autor článku

Redaktorka, editorka, dlouholetá šéfredaktorka serveru Vitalia.cz (do června 2022)

Upozorníme vás na články, které by vám neměly uniknout (maximálně 2x týdně).