Hlavní navigace

90 % lidí je odkázáno na nepoživatelné obědy

Sdílet

 Autor: Photl.com
Stravovat se během všedního dne zdravě není tak jednoduché, jak se na první pohled zdá. I Petr Havlíček ví, že nám to školní a závodní jídelny znesnadňují svými nepoživatelnými obědy.

Před dvaceti lety byl svačinovým trhákem vlašák z papíru doplněný o jeden až dva rohlíky. Dneska jsme ke svému tělu ohleduplnější, hodně řešíme, co do sebe vpravíme. Máme také mnohem širší pole, ze kterého si můžeme vybírat poctivé potraviny pro přípravu snídaní, svačin i večeří. Co ale během všedního dne nemáme sílu příliš ovlivňovat, je skladba obědů. Nabídka závodky nebo školní jídelny často nekoresponduje se zdravou výživou. Jak se na veřejné stravování dívá specialista na výživu Petr Havlíček? Kdo může za blafy v jídelnách?

Zdravé stravování není dieta

„Existují dvě skupiny lidí. Té první na zdravém stravování vůbec nezáleží a největší hodnotou je pro ně přetékající talíř plný jídla za málo peněz a druhá skupina lidí se alespoň o zdravější stravování snaží. Ale to myšlení je trochu pokroucené. Jedni lidé si myslí, že po zdravém stravování se hubne, a druzí, že pokud budou konzumovat jídlo složené jen z přirozených surovin bez aditiv, že se jedná o zdravé stravování, které praktikovali naši prapředci,“ říká Petr Havlíček.

Jenže zdravé stravování je dle něj takové, které respektuje člověka, tzn. že zohledňuje jednotlivce. Přihlíží k tomu, zda se jedná o muže či ženu, jestli vykonává práci manuální nebo duševní a samozřejmě bere v potaz i jeho zdravotní stav a jeho další denní aktivity. „Při zdravém stravování je důležitý živinový poměr, tedy celková energetická hodnota jídla a zároveň i poměr mezi hlavními živinami. Jídlo by mělo i další nadhodnotu v čerstvosti, dostatečném obsahu vitamínů, minerálních látek, vlákniny popř. i ochranných látek,“ doplňuje Petr Havlíček.

Jídlo plné barev, vitaminů a senzačních chutí obvykle můžeme vykouzlit v kuchyni o víkendu, v pracovním týdnu se ale musíme spolehnout na restaurace nebo jídelny. Co si připravíme sami, máme pod kontrolou, jak jsme ale odkázáni na veřejné stravování, naše snahy přichází mnohdy vniveč. Podle slov Petra Havlíčka je 90 % jeho klientů odkázáno na cateringové služby, se kterými nejsou spokojeni. Jídlo je nevzhledné, často nepoživatelné, ale jedná se o nutné zlo, které musí akceptovat, ze dvou důvodů: Pracovní podmínky jim nedovolí si oběd ohřát nebo si jídlo nemají kde v klidu sníst. „Řada lidí si pak dojde na ´kvalitní´ oběd, ale za dvě hodiny nejsou schopni podávat dostatečný výkon, protože je to jejich ´zdravé´ jídlo téměř umrtvilo. Další skupinou jsou lidé zatížení enormním stresem a ti na oběd raději ani nejdou, protože by jim bylo špatně. A počkají na večeři, při které se přejedí,“ ví z praxe Petr Havlíček.

Ani ve školách na tom nejsou o moc lépe

„Zhruba před třemi lety jsme se starostou Prahy 1 obešli všechny tamní školní jídelny, které Praha 1 provozuje. Závěr byl pro mě dost otřesný, protože, když jsme se zeptali dětí, kde jim víc chutná, jestli doma nebo ve škole, tak řekly, že ve škole, protože maminka doma nevaří. Stravovací návyky tak děti nezískávají doma, ale ve škole,“ říká Petr Havlíček. Skladba obědů a následných školních svačinek je tak nesmírně důležitá a není možné nad nimi mávat rukou.

„Já školní stravování celkově nevnímám moc pozitivně, přesvědčil jsem se o tom, že pokud jídelně šéfuje někdo, koho to jídlo baví a má k němu přirozený vztah, tak hledá cesty, jak to stravování ozdravit. Ano, ve školních jídelnách jsou limitováni cenou a spotřebním košem, ale já jsem se na vlastní kůži přesvědčil, že i v rámci těchto limitů je možné vařit dobře,“ říká specialista na výživu a poukazuje na příklad z praxe: „Setkal jsem se s vedoucí školní kuchyně, která každý týden zařazovala jedno dvě nová jídla, např. ze šmakouna nebo cizrny a děti následně tato jídla bodovaly. A zdravé pokrmy si v hodnocení nevedly vůbec špatně. Je třeba do zkoušení nových chutí a jídel děti vtáhnout. Dá se to, ale musí se chtít,“ říká výživový poradce, ale připouští, že hodně záleží na dodavatelích a smlouvách, které s nimi školy mají. Pokud jsou nevýhodné, těžko škola bude vařit dobře a zdravě do třiceti korun (+ dotace od státu).

Čtěte k tématu: Jídelny jsou u nás sto let za opicemi

Pokud dětem nebo vám v závodním stravováním nechutná, není bezvýhradně nutné takový stav trpět. Jen to chce mít silný hlas a odvahu se ozvat. Dodavatel poskytující nekvalitní stravovací služby by mohl být vyměněn za takového, kterému nejste lhostejní. Už dnes například na trhu existují firmy, které dokáží připravit zdravá jídla, jež zohledňují energetický příjem a výdej jednotlivých skupin pracovníků. Muž s velkým energetickým výdejem tak nedostane stejný oběd jako žena se sedavým zaměstnáním. Vaří se z čerstvých surovin, bez glutamátů a polotovarů.

Byl pro vás článek přínosný?

Autor článku

Redaktorka serveru Vitalia.cz se zaměřuje zejména na kvalitu potravin a kvalitu jejich prodeje. Věnuje se také zdravotní problematice.

Upozorníme vás na články, které by vám neměly uniknout (maximálně 2x týdně).