Hlavní navigace

5 mýtů o plavání: Rekreační plavání je skvělé na protažení a bolest zad

11. 7. 2018

Sdílet

 Autor: Depositphotos.com
Během letních dnů se častěji dostaneme k vodě, potažmo do ní. Odbouráme tím bolesti zad a protáhneme si páteř? Ne vždy, zejména, pokud nedodržujeme správný plavecký styl.

Plavání je všeobecně vnímáno jako ideální sport. Při pohledu na rekreační plavce však leckterý fyzioterapeut trne. Chyby, které škodí páteři, mají lidé zažité už odmala a dnešní děti v nich pokračují. Mezi nejčastější chyby rekreačních plavců patří špatné dýchání a zakloněná šíje nad vodní hladinou.

„Dobře provedený styl prsa začíná výdechem do vody, následuje lehké splývání s uvolněním zádových svalů s protažením páteře od šíje po bedra a končí nádechem nad hladinou. Ruce a nohy pracují synchronně, nedochází k přetížení ramen, které celé tělo táhnou, jako je tomu v kraulu. Při stylu kraul je důležité mít páteř rovně a při nádechu pod rukou rotovat hlavu střídavě na obě strany, například každé třetí tempo – při mrskání hlavou doprava doleva nad hladinou trpí kromě krční páteře nejvíc ramena a šíjové svaly,“ popsala vedoucí fyzioterapeutka pražské FYZIOkliniky Iva Bílková.

1. mýtus: plavání je skvělé na protažení

S plaváním je to stejné jako se všemi sporty – našemu tělu prospívá pouze v případě, provádí-li se pohyby správně. „Vystrčená hlava nad hladinu a zlomená záda při rekreačním plavání ubližují páteři. Proto cítí-li lidé určité bolesti svalového aparátu, lze jim rekreační plavání doporučit pouze v případě, že dodrží správný plavecký styl. Tvrzení, že je obecně rekreační plavání skvělé na protažení, u nich může být velký omyl,“ upozornila Iva Bílková.

Ideálním stylem pro narovnání páteře je znak, ovšem za předpokladu, že plavec zvládá orientaci s pohledem na oblohu nebo strop. Při neustálém napřimování hlavy a kontrole směru jen vyvíjí další nápor na zaťaté šíjové svaly a pozitiva narovnané páteře jsou rázem pryč.

2. mýtus: koukat pod vodou je nezdravé

„Pokud není voda znečistěná, jsou na chvíli otevřené oči ve vodě přirozené a ničemu to nevadí. Nebezpečí představují zejména bakterie, ale v takové vodě není dobré plavat vůbec, natož otevírat oči. Dokonce i v moři jsou na chvíli otevřené oči v pořádku, pokud to tedy nezkoušíte v hustém a extrémně slaném Mrtvém moři, delší styk se slanou vodou už je pro oči nepříjemný,“ podotkl Pavel Stodůlka, primář sítě očních klinik Gemini.

Zdravé oči snášejí vodu bez problémů. Ovšem kdo má oči jakkoli podrážděné, třeba alergií, sennou rýmou nebo chronickou oční nemocí, měl by je důsledně chránit proti jakýmkoli podnětům a ve vodě používat plavecké či potápěčské brýle. Ty jsou podle primáře Stodůlky důležitým doplňkem také pro pravidelné a vytrvalostní plavce.

3. mýtus: plavání pomůže od bolesti svalů

Lidé se svalovými problémy by se měli vyvarovat koupání v chladné vodě, v níž svaly tuhnou ještě víc. „Ač je teplota vody v bazénu 27 až 29 stupňů pocitově v pořádku, pro naše svaly je stále nízká a na člověka trpícího bolestmi beder nepůsobí dobře. V takové vodě spíše svaly v oblasti bederní páteře a pánve ztuhnou, i když je jeho páteř při plavání v horizontále. V tom se pozitivní vliv plavání na svalový aparát trochu přeceňuje,“ míní fyzioterapeutka Iva Bílková. Aby voda skutečně uvolnila zatuhlé svaly a pomohla od bolesti páteře a kloubů, musí být teplá, například v termálních lázních.

4. mýtus: malí neplavci potřebují kruh nebo křidélka

Špatné návyky pohybového aparátu je vždy dobré odbourat co nejdříve. Ty spojené s plaváním si však většina lidí pěstuje už od dětství. „Malé děti se stále učí plavat s kruhem nebo rukávky, které brání přirozenému pohybu paží, a dítě si tak fixuje nesprávný plavecký styl. Vhodnější pomůckou je plavecký pás, který se uváže kolem pasu dítěte. Lze z něj postupně odebírat jednotlivé plováčky, dokud se dítě nenaučí bezpečně ve vodě pohybovat samo. Pás podpírá hrudník dítěte a poskytuje mu větší stabilitu a volnost paží. Plave-li dítě s rukávky, ty jeho trup táhnou dolů, naopak s pásem dítě plave s napřímenou páteří,“ vysvětlila Iva Bílková. Více v našem článku o vhodných plaveckých pomůckách.

5. mýtus: slaná voda v bazénech nenadnáší

Jak uvádějí chytré knížky, salinita neboli slanost mořské vody v pozemských oceánech a mořích je v průměru kolem 3,5 %. Tedy v každém kilogramu mořské soli je přibližně 35 gramů rozpuštěné soli.

Výhody slané vody v bazénech:

  • je šetrnější k pokožce
  • blahodárně působí na kožní onemocnění
  • má antiseptické účinky
  • odstraňuje nepříjemný zápach chlóru
  • nezpůsobuje červenání a pálení očí
  • nezpůsobuje alergické reakce

Koncentrát vody, který je k dispozici ve veřejných bazénech s možností slaného koupání, se parametry liší. „Ve vodě je rozpuštěná sůl v koncentraci cca 0,4–0,5 %, což je přibližně poloviční slanost lidské slzy,“ řekl nám již dříve Martin Šestákplaveckého bazénu v Ústí nad Orlicí, kde si možnost slaného koupání pro veřejnost velice chválí. I takto slabý koncentrát má díky své větší hustotě schopnost plavce alespoň trochu nadnášet.

Byl pro vás článek přínosný?

Autor článku

Všeobecné dotazy, připomínky a tipy směřujte na adresu redakce@vitalia.cz.

Tiskové zprávy zasílejte na e-mail press@vitalia.cz.

Upozorníme vás na články, které by vám neměly uniknout (maximálně 2x týdně).