Se zdravotnictvím je spokojena asi třetina lidí

[Tisková zpráva] (CVVM, ČTK) Se zdravotnictvím v Česku byla vloni spokojena asi třetina lidí, meziročně se jejich podíl nepatrně zvýšil. Vzrostl i počet těch, kteří jsou se zdravotním systémem nespokojeni, podíly spokojených a nespokojených jsou však téměř vyrovnané.

Vyplývá to z aktuálního průzkumu Centra pro výzkum veřejného mínění (CVVM). Za oblast s největšími problémy dotázaní považují financování veřejného zdravotnictví. Se zdravotnickými poplatky nesouhlasí tři pětiny účastníků průzkumu.

Spokojenost se zdravotnictvím v průzkumu vyjádřilo 32 procent, oproti předchozímu dotazování jejich podíl vzrostl o procentní bod, nespokojenost deklarovalo 36 procent, což je o dva procentní body více než v roce 2009. Záporné hodnocení je však vyjadřováno silněji, rozhodně nespokojeno je 11 procent, rozhodně spokojena jsou čtyři procenta dotázaných. Necelá třetina veřejnosti zaujala v této otázce neutrální postoj. 

V posledním desetiletí byli nejspokojenější lidé v roce 2002, kdy kladné stanovisko zastávalo 41 procent dotázaných, naopak v roce 2008 jejich podíl klesl na 27 procent. 

Negativní postoj k současnému zdravotnímu systému mají častěji lidé nad 60 let, se špatnou životní úrovní, voliči KSČM a ti, kteří hodnotí svůj zdravotní stav jako špatný. Spokojeni jsou častěji stoupenci ODS, s dobrou životní úrovní a zdravotním stavem. 

Za oblast, v níž jsou ve zdravotnictví největší potíže, je považováno financování, tento názor zastává 78 procent respondentů. Hospodaření v oblasti léků je problematické pro 59 procent, fungování pojišťoven pro 55 procent. Naopak nejmenším problémem jsou pro lidi vztahy mezi lékaři a pacienty a dostupnost zdravotní péče, které záporně vnímá čtvrtina dotázaných. 

Mezi Čechy stále převládá spokojenost s lékařskou péčí, kladně ji hodnotí 40 procent, naopak nespokojeno je 23 procent. Celkem 34 procent lidí si myslí, že se její kvalita meziročně zhoršila, 16 procent má za to, že se zlepšila. Při hodnocení informací, které lékaři poskytují pacientům, 53 procent dotázaných uvedlo, že informací je sdostatek, 39 procent si myslí opak. Hodnocení informovanosti se však podle CVVM postupně zlepšuje. 

Mezi Čechy však i nadále převládá nespokojenost se zdravotnickými poplatky, které v roce 2008 zavedl bývalý ministr zdravotnictví Tomáš Julínek (ODS). S jejich placením nesouhlasí 62 procent lidí, 35 procent projevuje rozhodný nesouhlas. Poplatky naopak schvaluje 36 procent účastníků průzkumu. Oproti roku 2009 se podíly téměř nezměnily, v roce 2008 svou nespokojenost v dotazování vyjádřilo 70 procent. 

Téměř tři čtvrtiny si i nadále myslí, že poplatky jsou neúměrnou finanční zátěží pro sociálně slabé občany, 41 procent má za to, že jsou zátěží pro všechny lidi. S výrokem, že poplatky účinně zamezují zbytečným návštěvám lékaře, souhlasí 46 procent, 41 procent uznává, že zmenšují plýtvání léky. Jen 22 procent si myslí, že po zavedení poplatků mají lékaři více času na skutečně nemocné lidi. Ani tyto názory se oproti předchozím průzkumům příliš nezměnily. 

Nejvyšší podporu z poplatků má platba za lůžko a stravu v nemocnici, souhlasí s ním 47 dotázaných, naopak jen 13 procent má za to, že je správné platit za položku na receptu. S platbou za návštěvu u lékaře souhlasí asi třetina lidí. 

Průzkumu, který se uskutečnil v od 29. listopadu do 6. prosince 2010, se zúčastnilo 1037 lidí ve věku od 15 let.

Souhlas se zavedením poplatku ve zdravotnictví (v procentech)

2010

2009

2008

rozhodně souhlasí

9

8

6

spíše souhlasí

27

26

21

spíše nesouhlasí

27

29

28

rozhodně nesouhlasí

35

24

42

neví

2

3

3