Poruchy paměti - hrozba 21. století

[Tisková zpráva] Přibližně každý pátý člověk starší 65 let trpí mírnou kognitivní poruchou, tedy lehkým stupněm zapomínání. Tato porucha je běžná a neovlivňuje nijak výrazně normální fungování člověka, ani neomezuje jeho soběstačnost. U většiny seniorů zůstává tento stav neměnný.

U některých jedinců se může i částečně zlepšit. U části postižených ale může dojít v průběhu několika let ke zhoršení až do stadia demence. Mírná kognitivní porucha může ohlašovat nastupující nemoc mozku, ale i jiné psychické či tělesné onemocnění. Komu hrozí toto riziko, přitom nelze jednoznačně určit. Vhodné je proto důkladné vyšetření, pravidelné kontroly, dodržování zásad zdravého životního stylu se zaměřením na paměťové funkce.

Mírná kognitivní porucha

  • Znamená lehké zhoršení paměti (ve smyslu zvýšené zapomnětlivosti) nebo jiných mozkových funkcí (schopnost počítat, psát, komunikovat atd.), které nevede k omezení soběstačnosti člověka, ale lze prokázat podrobným vyšetřením;
  • Je na pomezí mezi normou a demencí;
  • Může ohlašovat počínající závažnou nemoc mozku (většinou Alzheimerovu nemoc).

Každý člověk s poruchou paměti, která ho znepokojuje či jinak mu „vadí“, musí být podrobně vyšetřen, aby se odhalily možné tělesné či psychické příčiny poruchy.

Čtěte téma: Příprava na „Alzheimera“

Deset procent všech nemocných jsou čtyřicetiletí a padesátiletí lidé, kterým nemoc zásadně naruší život v produktivním věku. Stejně jako u seniorů i u nich bohužel platí, že nemoc není vyléčitelná.

Co ovlivňuje problémy s pamětí

Rizikové faktory pro vznik Alzheimerovy nemoci (AN)

  • vysoký věk
  • genetická predispozice (výskyt AN v rodině)
  • úraz hlavy v průběhu života
  • porucha funkce štítné žlázy
  • vysoký krevní tlak
  • zvýšená hladina cholesterolu
  • cukrovka
  • nízké vzdělání
  • depresivní porucha
  • mírná kognitivní porucha

Předpokládá se, že modifikace těchto rizikových faktorů působí preventivně proti vzniku AN, vede k oddálení nástupu příznaků a snad i mírnějšímu průběhu nemoci.

Jak se bránit zapomínání

Na poruchy paměti mají vliv genetické (dědičné) dispozice, které nejsme schopni ovlivnit. Důležitou roli však hrají i jiné faktory, které naopak může sám ovlivnit každý z nás. Co tedy lze konkrétně dělat?

1. Tělesná aktivita

Pravidelná tělesná aktivita (chůze, tanec apod.) by měla být součástí denního rozvrhu. Každý by si měl vybírat aktivity, které jsou mu blízké, baví ho a přinášejí mu radost.

2. Učení se novým věcem, aktivní činnosti

Současný trend digitálních televizí a satelitních programů nabízí řadu lákavých pokušení a nepřímo vybízí k pasivnímu životu prostého konzumenta. Je důležité vyhledávat aktivní zábavu, například navštěvovat vzdělávací přednášky a kurzy, učit se cizímu jazyku, luštit křížovky či trénovat paměť a další mozkové funkce. Preferují se aktivity prováděné ve skupině.

3. Vhodná strava

Mozek potřebuje přísun vhodných živin, tekutin, vitamínů a minerálů a zároveň je ho třeba chránit před škodlivými potravinami.

4. Pravidelné preventivní kontroly u praktického lé­kaře

Je důležité se jednou za rok (nebo dle potřeby) nechat vyšetřit u praktického lékaře, který zkontroluje krevní tlak, krev, moč a provede případná další vyšetření ke zjištění fungování našeho organismu. Zároveň stanoví vhodnou léčbu. Je dobré se aktivně zajímat o svůj zdravotní stav, samostatně si vyhledávat doporučení pro optimální stravu, pohybové aktivity, aktivně se ptát, co je vhodné a co ne.

5. Udržování optimálních hodnot krevního tlaku, cholesterolu a krevního cukru

Vysoký krevní tlak, zvýšená hladina cholesterolu a krevního cukru (ve vyšším věku) patří mezi civilizační onemocnění, která jsou častým příznakem a zřejmě také důsledkem nevhodného životního stylu. Je třeba nejen užívat správné léky, ale v první řadě je nutné dodržovat režimová opatření, mezi něž patří: optimální hmotnost, dostatek tělesných aktivit, vhodná strava, vyhýbání se stresu.

6. Ochrana mozku před toxickými látkami

Je třeba užívat jen léky předepsané lékařem, vyhýbat se naopak lékům na spaní, dlouhodobému užívání sedativ a nadměrnému pití alkoholu.

7. Omezení nadměrného stresu a pozitivní pohled na svět

8. Léky určené k prevenci Alzheimerovy nemoci

Čtěte také:  Má smysl mobil pro seniory?

Jednoduché ovládání, velká písmena a tlačítka. Stisknutím jednoho z nich si může starý člověk přivolat pomoc… Vše zní dobře, ale fungují mobily pro seniory v praxi? 

Existují léky pro prevenci AN? V současné době ne.

Letos v létě však byly uveřejněny výsledky studie, kde se standardizovaný extrakt Ginkgo biloba EGb 761 podával lidem starším 70 let, kteří si stěžovali na poruchy paměti. Tato studie prokázala pozitivní vliv (snížení rizika vzniku demence) při jeho užívání po dobu více než 4 let. Extrakt Ginkgo biloba (EGb 761) se dále používá při demenci, při poruchách periferního prokrvení či při senzorických poruchách zapříčiněných cévní nedostatečností (závratě, ušní šelesty ap.).

Poselství pro vlídné stárnutí

Naše populace stárne – přibývá lidí v důchodovém věku a stoupá dlouhověkost. Stárnutí a stáří bývá „normálně“ spojeno s určitým zhoršením paměti, se zhoršenou schopností učení se novým věcem, s potřebou klidu pro zajištění správného soustředění apod. Obecně lze říct, že dokud poruchu paměti pociťuje jen člověk sám, v malé míře, a dokud porucha paměti nenarušuje schopnost vykonávat zaměstnání a různé aktivity, jde o „normální“ stav. Je-li však porucha paměti takového rozsahu, že člověka trápí a znemožňuje mu dělat to, co byl zvyklý, nebo že na ni znepokojeně upozorňují blízcí nebo se zhoršuje, jedná se již rozhodně o důvod k vyšetření.

7 doporučení, jak se bránit zapomínání

  • Zaměstnejte vhodně své tělo, mysl i duši.
  • Pečujte aktivně o své tělesné zdraví.
  • Pečujte o svůj vzhled.
  • Udržujte společenské kontakty.
  • Dívejte se na svět pozitivně.
  • Vyhýbejte se škodlivinám (alkohol, kouření, léky na spaní, stres).
  • Dělejte si plán (roční, měsíční, týdenní, denní).

Zapomínám. Co mám dělat?

Jmenuji se Jana, je mi 71 let. Celý život jsem pracovala ve školství jako učitelka. Teď jsem v důchodu a nedělám nic. Tedy – starám se o domácnost, dívám se na televizi, seriály. Dřív jsem hodně četla, teď přečtu maximálně noviny nebo článek z časopisu. Léčím se s vysokým tlakem – a to jsem celoživotně měla tlak nízký! Také beru léky na cholesterol a na „stařeckou“ cukrovku. Mívám problémy s bolestmi páteře.

V posledním roce, možná déle, mě trápí problémy s pamětí. Vždycky jsem si zakládala na tom, jak si dobře pamatuji, a teď mám často výpadky. Nemůžu si vzpomenout na jména – třeba herců, ale i některých svých známých. Nevybavím si slova, která méně používám, i když je velmi dobře znám. Vzpomenu si někdy až druhý den. Když jdu nakoupit, musím si psát seznam, jinak jdu taky třeba třikrát! Stalo se mi, že jsem zapomněla jít ke kadeřnici, přestože chodím již léta pravidelně stejný den v měsíci. Nebo se chci na něco zeptat, a pak zapomenu, co mi kdo odpověděl nebo jestli jsem se vůbec zeptala. S manželem míváme častěji konflikty, protože on tvrdí, že mi něco řekl, a já si to vůbec nepamatuji. Připadám si někdy až méněcenná…

Paní doktorko, dá se s tím něco dělat?

Takto vypadal příběh paní Jany, když přišla k psychiatrickému vyšetření. Nyní již dva roky užívá léky, které ji pomáhají zlepšit potíže s pamětí. Zapojila se do skupiny trénování paměti, chodí pravidelně cvičit Pilates. Soukromně vyučuje dvě studentky němčinu. Naučila se používat různé paměťové pomůcky – poznámkové bločky, připomínkové lístečky. Získala znovu své ztracené sebevědomí a přestala se stresovat. Jak sama říká: Už vím, jak na to!

Více informací naleznete na www.poruchypa­meti.cz.