Pořádek ve vodách

[Tisková zpráva] V posledních měsících se v ČR rozpoutala veřejná debata o tom, zda pít raději balenou vodu nebo vodu z kohoutku. V zápalu porovnávání se, ale zapomnělo na to, že balených vod je několik typů a nelze je všechny házet do jednoho pytle.

Například minerálka vám doma z kohoutku pravděpodobně nikdy nepoteče. Přitom dodává našemu tělu látky, které si samo neumí vyrobit, ale potřebuje je k tomu, aby mohlo správně fungovat. Voda, která teče z kohoutku, může být i kvalitní, ale většinou málo chutná, ale těžko bude mít nějaké zdravotní přínosy – v tomto minerálku nebo jinou podzemní vodu nahradit neumí.

Dělení balených vod

Nabídka balených vod je v dnešní době velmi rozmanitá. V obchodě si můžete koupit vody perlivé nebo bez bublin, přírodní nebo s příchutí, nebo vody pramenité či minerální, ale pozor i zabalenou vodu pitnou, což je většinou voda vodovodní zabalená v PET. Vyznat se proto v nabídce balených vod a vybrat tu správnou nemusí být snadné. Rozdíly mezi nimi spočívají především v původu vody tj. kvalitního zdroje podzemní vody na rozdíl od méně kvalitního zdroje povrchové vody, ale hlavně v různě přísných požadavcích na zdroj, jeho ochranu, úpravu zdroje a také v limitech škodlivých látek pro jednotlivé druhy balených vod.

Kojenecká voda je natolik kvalitní voda z podzemního zdroje, že je vhodná pro přípravu kojenecké stravy. Vztahují se na ní nejpřísnější požadavky na zdravotní nezávadnost. Kojenecká voda smí obsahovat, do půl gramu na litr vody minerálních látek. Nesmí obsahovat více než např. 20 mg/l sodíku, 10 mg/l dusičnanů. Kojenecké vody nelze upravovat žádným způsobem, ale lze je ozářit UV paprsky pro zajištění čistoty výrobku.

Přírodní minerální voda pochází z podzemního zdroje schváleného a kontrolovaného ministerstvem zdravotnictví. Obsah minerálních látek, kvalita a chuť minerální vody jsou stálé a pro daný zdroj charakteristické. Základní podmínkou minerální vody je fyziologický. To znamená, že obsahuje významné množství minerálních látek, které naše tělo potřebuje ke správnému vývoji a neumí si je samo vyrobit. Např. Ondrášovka obsahuje 200 mg/l vápníku, který je nezbytný pro naše kosti a zuby. Denní potřeba vápníku je 800 – 1200 mg. Povolené jsou u minerálek pouze úpravy, které nezmění charakteristické složení a které jsou povoleny naší i Evropskou legislativou.

Pramenitá voda (dříve nazývaná stolní) je Kvalitní voda z podzemního chráněného zdroje, která může být upravována pouze stanoveným způsobem, zdroj sledují vodohospodáři. I zdroj pramenité vody může být vhodný pro přípravu kojenecké stravy, pokud splňuje limity kojenecké vody.

Pitná balená voda nemusí vůbec pocházet z podzemního zdroje. Většinou je stáčena z vodovodu a tomu odpovídá tak její složení a chuť. Může být mírně cítit po chloru stejně jako voda z kohoutku. Na rozdíl od všech ostatních druhů vod, pitnou vodu může výrobce různě upravovat, např. přidávat chemické látky, které zamezí množení bakterií.

Minerálka vám z kohoutku nepoteče

Minerálky jsou v České republice velmi oblíbené, což dokládají i údaje o jejich spotřebě. Podle údajů českého statistického úřadu (ČSÚ) v roce 1999 průměrný člověk vypil 47 l minerální vody. O osm let později stoupla spotřeba na 67 l ročně.

Minerální vody by měly tvořit součást pitného režimu každé rodiny, zvláště v letním období, kdy potem ztrácíme chlorid sodný, tj. sůl mohou být minerálky právě tím vhodným nápojem, který účinně zažene žízeň. Minerálky mají totiž různé úrovně mineralizace. Podívejte se proto, na jaké druhy přírodních minerálních vod můžete v obchodech narazit:

Velmi slabě mineralizované (s obsahem rozpuštěných látek do 50 mg/l) nejsou příliš vhodné k dlouhodobé konzumaci právě kvůli příliš nízkému obsahu minerálních látek. Žádná česká minerálka do této kategorie nepatří.

Slabě mineralizované (s obsahem rozpuštěných látek 50 až 500 mg/l) můžete pít bez obav každý den v neomezeném množství. Jsou vhodné pro všechny věkové kategorie, bez zdravotního omezení. Horní hranice pro obsah minerálních látek je stejná jako u kojenecké vody. Slabě mineralizovanou minerálkou je např. Excelsior.

Středně mineralizované (s obsahem rozpuštěných látek 500 mg/l až 1500 mg/l), by měly být nedílnou součástí pitného režimu pro většinu populace. Na spodní hranici této kategorie najdete např. minerální vodu Ondrášovka s obsahem rozpuštěných látek 560 mg/l. Díky svému složení je vhodná dokonce pro děti od 3 let věku. V souladu s potřebou pestré skladby jídelníčku a podle věku a hmotnosti se liší množství vhodné ke konzumaci. Omezený přísun minerálek je jedním z našich mýtů, vždy záleží na celkové mineralizaci. Pitná nebo pramenitá voda může mít větší mineralizaci než některé minerální vody.

Silně mineralizované (s obsahem rozpuštěných látek 1500 mg/l až 5 g/l) mohou mít své omezení konzumace pro děti nebo lidi se zdravotním postižením např. 2 464 mg/l patří do této kategorie např. Hanácká kyselka. Ta je díky vyššímu obsahu jodu vhodná pro osoby s některými onemocněními štítné žlázy.

Velmi silně mineralizované (s obsahem rozpuštěných látek vyšším než 5 g/l) patří mezi vody léčivé, prodávané většinou v lékárnách, pijte pouze v případě, že vám to doporučí lékař. Mezi tyto vody patří např. Šaratica známá svými projímavými účinky. Je doporučována k léčbě při chronických zácpách a dalších zažívacích potížích.

Minerálka a sůl

Obsah minerálních látek v našich minerálních vodách se pohybuje mezi 0,5 g – 1,5 g/l. Minerálky nejsou dominantním zdrojem solí v naší výživě, stačí pojíst uzeninu nebo slané brambůrky či chipsy sníme tolik soli, že ani vypití několika litrů minerálky to nevyrovná. Jedním z nejčastěji skloňovaných prvků v tomto případě bývá obsah sodíku, složky soli. Sodík je hlavním extracelulárním prvkem a pomáhá udržovat vnitřní rovnováhu organismu. Nadměrné množství soli, ale může vést ke zvyšování krevního tlaku, zadržování vody v těle nebo k potížím s ledvinami. Obsah sodíku je proto jedním z prvků, který byste při nákupu minerální vody měli sledovat.

Doporučené denní množství soli pro dospělého člověka je podle Světové zdravotnické organizace 3–5 gramů, to odpovídá jedné čajové lžičce (běžná minerálka obsahuje max. 1,5 g/l tj. max. na špičku nože. Průměrný Čech však spotřebuje podle ČSÚ za rok 6 kg soli, tedy 16,5 g denně. Potraviny resp. pochutiny, které obsahují vysoké množství sodíku, bychom měli raději omezit.

Např. v kategorii středně mineralizovaných vod najdeme minerálky, které obsahují pouze několik miligramů sodíku, ale také minerálky s více než 500 mg sodíku na jeden litr. Limit Na pro pitnou vodu je 200 mg/l,(viz vyhláška MZ č. 252/04 o požadavcích na pitnou vodu) pro kojeneckou vodu je 20 mg/l

Tab. 1: Srovnání minerálních vod dle obsahu sodíku (zdroj: Etikety minerálních vod)

Minerální voda

Sodík (mg/l)

Magnesia

5,06

Dobrá voda

13,3

Ondrášovka

30,9

Mattoni

70

Korunní

103

Hanácká kyselka

220

Poděbradka

500,2

Zdroj: výrobce minerální vody Ondrášovka