Odpůrci střídavé péče tvrdí často nesmysly

[Tisková zpráva] (Commservis.com) V souvislosti s projednáváním legislativní úpravy Zákona o rodině poslance Pavla Staňka (ODS) řešící problém tzv. střídavé péče se objevilo v médiích několik zásadních mýtů a nesmyslů.

Česká republika dlouho patřila mezi poslední země, kde docházelo k diskriminaci otců v péči o dítě. Vloni soudci učinili průlom a nyní mohou soudy rozhodnout o střídavé péči i v případě, že s ní jeden z rodičů nesouhlasí.

„Odpůrci střídavé péče tvrdí, že do procesu se musí zapojit i děti. Jen těžko si ovšem dokážu představit situaci, že by tříleté či pětileté dítě říkalo, zda chce střídavou péči nebo ne, protože vždy bude preferovat rodiče, u kterého se nachází v péči,“ poukazuje na absurdnost iniciátor návrhu Tomáš Zdechovský, který několik let pracoval s dětmi na ulici a dodává, že nápad je vhodný jen u starších dětí, kde už to není stejně až tolik potřeba.

Přečtěte si: Rozvody – mýty a fakta

Druhý mýtus podle Zdechovského spočívá ve vhodnosti. Střídavá péče není vhodná pro všechny lidi z důvodu psychologického, sociálního či ekonomického. „To se musí vždy individuálně zvážit. Neznamená to, že dostanete teď střídavou péči automaticky a také to neznamená, že nebudete nic platit na děti,“ vykládá návrh změny zákona Zdechovský, podle kterého musí zůstat stále rozhodující pravomoc soudu.

Změna zákonu je kvůli dobru dítěte, ne kvůli rodičům

Mělo by být jasné, že střídavá péče se vytváří kvůli dětem a ne kvůli rodičům. Přestože to zní jednoduše, realita je mnohdy velmi odlišná. Rodiče se totiž skrze děti snaží vyřešit své partnerské spory a střídavou péči různými způsoby znepříjemňují či ignorují. Je pak na společnosti i soudech, aby takovým rodičům společnou péči i zodpovědnost za své děti připomínaly. 

Zdechovský například nesouhlasí s pozměňovacím návrhem poslankyně Vlasty Bohdalové z ČSSD, která navrhuje vtělit do zákona požadavek, že rodiče musí bydlet ve stejném městě. „Je to často uváděný nesmysl, který v Evropě nikde nenajdete. V praxi by to znamenalo obrovské zneužívání zákona,“ poznamenal Zdechovský a dodává: „Ten zákon je napsaný jednoduše po vzoru Slovenska, kde podobný návrh pomáhá dětem neztratit po rozvodu kontakt s oběma rodiči a podle prvních reakcí se velmi osvědčil.“ Rodiče mohou bydlet například ve vedlejším městě a dítě určitě neztratí možnost navštěvovat stejnou školu.

Zákon a celá diskuse kolem něj mají podle Zdechovského spíše vést k tomu, aby se rodiče snažili na výchově domluvit ve prospěch svých dětí. „Současná situace, kdy je tíha výchovy dána pouze na jednoho z rodičů, vede u dětí k psychopatologii, což jasně ukazují stovky psychologických výzkumů a studií,“ uzavírá Zdechovský.

Čtěte dále: Na čí straně jsi?