Měření kvality v přímo řízených zdravotnických zařízeních prokázalo velmi dobrý standard zdravotních služeb

Ministerstvo zdravotnictví uskutečnilo již podruhé ve všech přímo řízených nemocnicích a dvanácti psychiatrických léčebnách měření kvality zdravotnických služeb nazvané Kvalita Očima Pacientů. Jde o jediný relevantní výzkum v České republice srovnatelný s mezinárodními standardy. Proběhl ve 27 zdravotnických zařízeních a zúčastnilo se jej více než 23 tisíc pacientů. Uskutečnil se v listopadu a začátkem prosince loňského roku. Návratnost dotazníků přesáhla 70 %.

Měření potvrdilo, že kvalita zdravotní péče poskytovaná pacientům ve fakultních nemocnicích, psychiatrických léčebnách a dalších zdravotnických zařízeních přímo řízených Ministerstvem zdravotnictví ČR dosahuje nebo se blíží velmi dobrému standardu. Velmi pozitivně jsou pacienty hodnoceny zejména doba čekání na přijetí vzhledem ke zdravotnímu stavu, dodržování termínu přijetí, kontinuita informací od personálu, frekvence návštěv ošetřujícího lékaře, tišení bolesti, zapojení rodiny nebo informace o péči a užívání léků po propuštění. „Stejně jako v předchozím šetření jsou nejvíce spokojeni pacienti z fakultních nemocnic Ostrava, Plzeň a Hradec Králové. Ze specializovaných zařízení je nejlépe hodnocen Masarykův onkologický ústav Brno, který získal nejvyšší hodnocení ze všech 27 zdravotnických zařízení,“ představuje výsledky průzkumu Markéta Hellerová, náměstkyně ministryně zdravotnictví pro zdravotní péči. „Za velmi pozitivní považujeme skutečnost výrazného meziročního zlepšení především v oblastech, kde byly při předchozím šetření s kvalitou problémy,“doplnila Markéta Hellerová.

Pacienti byli nejvíce spokojeni s péčí na odděleních nukleární medicíny, pracovního lékařství, plastické chirurgie, rehabilitace, onkologie a radiologie, hematologie, cévní chirurgie, neurologie a oftalmologie. Naopak nejníže je hodnocena poskytovaná péče porodnických od­dělení a psychiatrie. „Získali jsme relevantní statisticky podložené informace o kvalitě poskytovaných zdravotních služeb v jednotlivých zařízeních. Ty přináší hodnotu nejen široké veřejnosti, ale také vedení nemocnic. Jejich management tak může cíleně zlepšovat služby, a to až do úrovně jednotlivých oddělení,“ říká ministryně zdravotnictví Daniela Filipiová. Znovu se potvrdilo, že existuje jasný vzájemný vztah mezi výsledky hospodaření, kvalitou práce managementu nemocnice a spokojeností pacientů. Pacienti hodnotí lépe nemocnice, které hospodaří se ziskem než ty, které jsou zadluženy a mají problémy s hospodařením. To nepochybně prokazuje, že ekonomická stabilita je jedním z předpokladů kvality, uvedl první náměstek ministryně zdravotnictví Marek Šnajdr.

Celá metodika výzkumu je k dispozici na internetových stránkách ministerstva zdravotnictví volně k využití pro jakékoli zdravotnické zařízení. „Jsem velmi potěšena, že se stále zvyšuje počet nestátních zdravotnických zařízení, která mají o metodiku zájem a tyto průzkumy si realizují individuálně.Je to jednoznačný důkaz, že jsme na správné cestě, která vede ke zkvalitnění celkové péče o pacienta a vedení jednotlivých zdravotnických zařízení si to velmi dobře uvědomují,“ říká náměstkyně ministryně zdravotnictví Markéta Hellerová.

Z výzkumu vyšly najevo i některé slabiny českého zdravotnictví z pohledu pacientů. V nemocnicích jsou to zejména představování lékařů, nedostatek soukromí při probírání zdravotního stavu, srozumitelnost odpovědí lékaře, potřeba většího zapojení do rozhodování o vlastní léčbě, čistota toalet a sprch, doba ranního buzení, ochota lékaře rozptýlit obavy a strach pacienta a důvěra v ošetřujícího lékaře. V psychiatrických léčebnách se k tomu ještě přidává dojem z prvního kontaktu s léčebnou, nedostatek informací o zdravotním stavu a dalším průběhu léčby, nedostatečná úcta a respekt ze strany zdravotnického personálu, rychlost pomoci ze strany personálu a nízká frekvence hovorů s lékařem.

Průzkumem Kvalita Očima Pacientů se Česká republika připojila k rozvinutým zdravotnickým systémům, kde existuje jednotný systém měření kvality a umožňuje srovnání zdravotnických zařízení i jejich jednotlivých oddělení mezi sebou. Podpora a měření spokojenosti pacientů má nejen rozměr etický a legislativní, ale také významné důsledky ekonomické. Spokojený pacient se léčí rychleji, zkracuje se pracovní neschopnost a tím se zvyšuje výkonnost ekonomiky a národní konkurenceschop­nost. „Používání různých neporovnatelných metodik měření kvality v různých zařízeních by bylo neefektivní tříštění sil a plýtvání, které si naše zdravotnictví nemůže dovolit,“dodává řešitel projektu Tomáš Raiter.

Pro více informací kontaktujte:

Ministerstvo zdravotnictví ČR

Vlastimil Sršeň, tel.: 224 972 166, e-mail: tis@mzcr.cz