Lžeme vám o cholesterolu?

[Tisková zpráva] Tiskové materiály z konference Fóra zdravé výživy na téma Lžeme vám o cholesterolu?

Vliv konzumace nasycených mastných kyselin na zvýšenou hladinu cholesterolu v krvi a rozvoj aterosklerotických změn jsou známy více jak půl století stejně jako fakt, že právě zvýšená hladina cholesterolu v krvi představuje jeden z hlavních rizikových faktorů kardiovaskulárních onemocnění. I přesto se neustále objevuje řada názorů, které souvislost cholesterolu se srdečními a dalšími cévními příhodami zpochybňují a uvádějí jiné příčiny těchto onemocnění, např. záněty stěn tepen vyvolané přebytkem jednoduchých sacharidů.

Čtěte téma: Hodný a zlý cholesterol

„V látkové výměně lipidů a jejich vztahu k onemocnění cévní stěny skutečně zůstává ještě celá řada nepoznaných aspektů, jimiž se odborníci dlouhodobě zabývají a na něž upozorňují. Paradoxně více jsou ale na veřejnosti slyšet ti kritici, kteří ke svému jednoznačně negativnímu názoru došli na základě většinou nepodložených úvah. Pro nezasvěcené čtenáře jsou tyto názory přitažlivé díky velkému zjednodušení, bombastickým názvům, případně naznačováním spikleneckých teorií (cholesterolová lobby, cholesterolová lež …),“ komentuje současnou situaci MUDr. Jan Piťha.

Skutečnost je přitom zcela jednoznačná. Souvislost mezi zvýšenou hladinou cholesterolu a rizikem úmrtí na srdeční choroby je známa přes padesát let a stejně dlouhou dobu se sleduje a ve formě nejrůznějších studií hodnotí vliv složení stravy (zejména vliv některých mastných kyselin) na hladinu cholesterolu v krvi.

„Přelomem v této oblasti byla studie 7 zemí (Coronary heart disease in seven countries) publikovaná v roce 1970, která jasně prokázala souvislost mezi složením stravy a srdečními chorobami, po níž následovala nejen studie MONICA (Multinational Monitoring of Trends and Determinants in Cardiovascular Disease, 1985–2000), ale i další studie a analýzy, které opětovně potvrdily, že nasycené mastné kyseliny zvyšují celkový cholesterol i LDL cholesterol a nenasycené mastné kyseliny jeho hladinu naopak snižují,“ uvádí Mgr. Pavel Suchánek, a dokládá tak opodstatněnost doporučení lékařů a dalších odborníků nahrazovat ve stravě nasycené mastné kyseliny (máslo, sádlo, tučné maso) nenasycenými (rostlinné oleje a kvalitní výrobky z nich vyrobené). 

Toto doporučení bychom měli nyní dodržovat o to více, že nejnovější studie odhalují další, souběžně působící a zřejmě zcela bezprostřední ne­gativní vliv nasycených mastných kyselin na rozvoj aterosklerotických změn.

Konkrétně ky­selina palmitová je jedním z důležitých faktorů vyvolávajících trva­lý zánět v lidském organismu. V cévách tento zánět (odborně hovoříme o proinflamačním stavu) vede k rychlejšímu růstu aterosklerotických plátů, častěj­ším srdečním infarktům, mrtvicím a dalším srdečně-cévním onemocněním. Je­dinci charakterizovaní vyšším proinflamačním stavem tedy mají podstatně vyšší riziko infarktu myokardu a mozkové mrtvice. Mechanismus, jakým palmitová kyselina, která je ve větším množství obsažena například v másle a mléčném tuku, ovlivňuje proinflamační stav, se v posledních třech letech intenzivně studuje. Jedním z možných mechanismů je i přímý vliv kyseliny palmitové na množ­ství a především kvalitu  tukové tkáně v těle,“ vysvětluje princip tohoto vlivu prof. Ing. Rudolf Poledne, předseda Fóra zdravé výživy.   

www.fzv.cz