Jaké jsou nové možnosti pracujících starobních důchodců

[Tisková zpráva] ČSSZ: Lidé, kteří pobírají tzv. řádný starobní důchod a pracují současně v pracovněprávním vztahu, nemusí již od 1. 1. 2010 takový vztah sjednávat na dobu určitou (nepřesahující jeden rok). V praxi to znamená, že starobní důchod, včetně jeho výplaty je možné bez problémů přiznat a pobírat, i když důchodce setrvá nadále v pracovněprávním vztahu sjednaném na dobu neurčitou.

Není třeba, jako tomu bylo do 31. 12. 2009, před přiznáním výplaty důchodu měnit pracovní poměr z doby neurčité na dobu určitou, případně ukončovat dosavadní pracovní poměr a navazovat nový.

Skutečnost, že se stávají poživateli starobního důchodu, by měli lidé ovšem zaměstnavateli sdělit (na výzvu zaměstnavatele je zaměstnanec povinen tak učinit podle zákona č. 582/1991 Sb., o organizaci a provádění sociálního zabezpečení), protože jde o informaci důležitou pro plnění jeho úkolů v oblasti důchodového pojištění.

Pro poživatele tzv. předčasných starobních důchodů v období do dosažení důchodového věku se od 1. 1. 2010 nic nemění – výplata jejich důchodu nenáleží po dobu jakékoli výdělečné činnosti zakládající účast na důchodovém pojištění (byť by byla sjednána na dobu jakkoliv krátkou a za relativně nízký příjem). Poté, co poživatel předčasného starobního důchodu dosáhne důchodový věk, platí pro něj ve vztahu k výkonu výdělečné činnosti stejné možnosti jako pro poživatele řádných starobních důchodů (výše uvedené).

Zákon nově stanoví možnost požádat o úpravu (zvýšení) procentní výměry starobního důchodu (přiznaného podle § 29 odst. 1 nebo 3 (popř. § 74, 74a, 76 a 94) zákona o důchodovém pojištění) v případech, kdy lidé po přiznání starobního důchodu vykonávají výdělečnou činnost při současném čerpání výplaty této dávky (vztahuje se až na dobu výdělečné činnosti po 31. 12. 2009).

Jak se zvýší starobní důchod při jeho výplatě za současného výkonu výdělečné činnosti?

  • Jestliže si důchodce zvolí pobírání důchodu ve výši jedné poloviny (polovinou starobního důchodu se rozumí polovina základní výměry a polovina procentní výměry), zvýší se mu starobní důchod o 1,5 % výpočtového základu za každých 180 kalendářních dnů výkonu výdělečné činnosti.
  • Pokud bude důchodce pobírat důchod v plné výši, důchod se bude navyšovat o 0,4 % výpočtového základu za každých 360 kalendářních dnů výkonu výdělečné činnosti. Pracuje-li důchodce nepřetržitě, náleží zvýšení vždy až po dvou letech výkonu výdělečné činnosti (za nepřetržitý výkon zaměstnání se považuje i situace, kdy na kalendářní den skončení bezprostředně navazuje kalendářní den začátku výkonu jiné výdělečné činnosti). Zvýšení náleží také v případě, že poživatel starobního důchodu získá alespoň 360 dnů výdělečné činnosti a zaměstnání ukončí.

Pokud požádá starobní důchodce o zastavení výplaty důchodu z důvodu výkonu výdělečné činnosti, zvyšuje se jeho důchod podle stejných pravidel, jaká platila do konce roku 2009, tedy o 1,5 % výpočtového základu za každých 90 kalendářních dnů výkonu výdělečné činnosti bez pobírání důchodu. Totéž platí pro poživatele předčasného starobního důchodu po dovršení důchodového věku. Do celkového počtu dní (90, 180, 360) se nezapočítávají doby dočasné pracovní neschopnosti, ošetřování člena rodiny ani jakékoliv neplacené volno.

Žádost o zastavení výplaty, snížení výplaty na polovinu, její uvolnění či o úpravu starobního důchodu se podává na okresní (v Praze Pražské, v Brně Městské) správě sociálního zabezpečení příslušné podle místa trvalého pobytu poživatele důchodu.

Příklad 1: Zvýšení náležející při výkonu výdělečné činnosti za současného pobírání poloviny důchodu

Pan A. je poživatelem řádného starobního důchodu ve výši 10 000 Kč (základní výměra 2 170 Kč +  procentní výměra 7 830 Kč). Procentní výměra byla stanovena z výpočtového základu 13 050 Kč za 40 let pojištění (á 1,5 %), tj. 60 % (13 050 Kč x 0,60 = 7 830 Kč). Od 1. 5. 2010 požádá z důvodu zahájení výkonu výdělečné činnosti o snížení důchodu na polovinu, tj. na 5 000 Kč (základní výměra 1 085 Kč + procentní výměra 3 915 Kč). Při nepřetržitém výkonu výdělečné činnosti dosáhne 180 dnů ke dni 27. 10. 2010. Poté může požádat o úpravu starobního důchodu. Na základě této žádosti mu bude výše starobního důchodu od 28. 10. 2010 upravena takto: procentní výměra plného důchodu se zvýší o 1,5 % výpočtového základu (13 050 Kč x 0,015), tj. o 196 Kč, tedy na 8 026 Kč (celkem společně se základní výměrou 10 196 Kč). Při podávání žádosti o úpravu důchodu má možnost se rozhodnout, zda si nechá důchod nadále vyplácet ve výši poloviny (5 098 Kč) nebo již v plné výši (10 196 Kč). Bude-li takto s polovinou důchodu pracovat např. 720 dnů (4×180 dnů, tj. necelé dva roky – srov. v příkladu 2), zvýší si procentní výměru důchodu o 6 % výpočtového základu, tj. na  10 784 Kč (plná výše), resp. 5 392 Kč (polovina). 

Příklad 2: Zvýšení náležející při výkonu výdělečné činnosti za současného pobírání důchodu v plné výši

Pan B. je poživatelem stejného důchodu ve stejné výši jako pan A, tedy 10 000 Kč. Od 1. 5. 2010 začne vykonávat výdělečnou činnost, avšak nepožádá o snížení důchodu na polovinu, ale ponechá si důchod v plné výši. Výdělečnou činnost vykonává nepřetržitě do 31. 12. 2012. Po dvou letech výkonu této činnosti, tj. po 30. 4. 2012, může požádat o úpravu starobního důchodu. Na základě této žádosti mu bude výše starobního důchodu od 1. 5. 2012 upravena takto: procentní výměra plného důchodu se zvýší o 0,8 % výpočtového základu (dva roky jsou dvě úplná období 360 dnů, přičemž za každé z nich náleží 0,4 %), tj. o 105 Kč (13 050 Kč x 0,008), tedy na 10 105 Kč.

Poznámka:

V obou příkladech se nepřihlíželo k valorizacím dávek, k nimž případně dojde v průběhu let 2010 až 2012. Je na zvážení každého jednotlivce, zda zvolí okamžitý prospěch v podobě pobírání důchodu v plné výši (zvýšení o 0,4 % za 360 dnů výdělečné činnosti), nebo zda se části svého okamžitého prospěchu vzdá (snížení důchodu na polovinu, popř. úplné vzdání se důchodu) a zajistí si tak do budoucna výraznější zvýšení dávky (1,5 % za 180 resp. 90 dnů výdělečné činnosti).

Česká správa sociálního zabezpečení, www.cssz.cz