Silikony: výhra, nebo risk?

Nechat si udělat „dokonalá“ prsa je dnes celkem běžné. Pevnější a krásnější hruď díky zásahu chirurgů už mají milióny žen po celém světě. U nás si nová prsa pořizují už i sekretářky nebo prodavačky. Každý měsíc úzkostlivě šetří nebo si dokonce vezmou úvěr, jen aby měly svá vysněná prsa. Jen minimum z nich ale tuší něco o rizicích, která podstupují. Žádná operace, a to ani na nejluxusnější klinice, není bez rizika.

V USA silikony zakázali

Zvětšování prsou má za sebou více než stoletou historii. Silikonové implantáty se objevily ale teprve nedávno, první operace s nimi byla provedena v roce 1963. Tehdejší implantáty se ale dost lišily od těch, které se používají dnes. Mimo jiné se vyráběly jen ve třech velikostech. V současnosti se používá tzv. pátá generace silikonů, se kterou je spojeno výrazně méně komplikací. Neznamená to ale, že by současné silikony byly zcela bez zdravotních rizik. Případné problémy jsou dnes však spojeny spíše s operací samotnou a hojením rány, než s materiálem, ze kterého jsou implantáty vyrobeny.

Autor: Agentura SXC

Předcházející generace silikonů provázelo mnoho problémů. Během 80. let v USA prudce vzrostl zájem o zvětšování poprsí. S tím ale také narostl počet zdravotních komplikací a následně i hromadných žalob proti výrobcům implantátů. Objevily se teorie, že silikon může mít souvislost s výskytem rakoviny prsu a autoimunitních onemocnění, jako je lupus nebo revmatoidní artritida. Docházelo také k prasknutí implantátů, aniž by žena utrpěla pád nebo zranění. Někdy bylo dokonce nutné implantáty zcela vyjmout, protože nositelce přinášely bolesti a nepříjemné pocity, případně „putovaly“ po hrudníku a výsledek byl značně neestetický.  

V roce 1992 americký Úřad pro potraviny a léky (Food and Drug Administration, FDA) došel k závěru, že jsou k dispozici „nedostatečné informace prokazující, že jsou prsní implantáty bezpečné a účinné“.  Výsledkem bylo, že silikonové implantáty byly v USA zakázány a při operacích nahrazeny implantáty s fyziologickým (solným) roztokem. Ty na první pohled vypadají stejně jako silikony, uvnitř ovšem není silikonový gel, ale vodní roztok.

Jedna z nejlépe prozkoumaných látek

Rozhodnutí FDA vedlo k tomu, že se silikonové implantáty začaly podrobně zkoumat. Nyní je k dispozici více než 35 vědeckých studií, které se zabývaly možnými souvislostmi mezi použitým materiálem a výskytem onemocnění. Nikdy se ale neprokázalo, že by implantáty znamenaly zvýšené zdravotní riziko. Americký Institut medicíny Národní akademie věd (Institute of Medicine of the National Academy of Science) došel k názoru, že mezi ženami s implantáty a bez nich nejsou rozdíly z pohledu výskytu vážných onemocnění včetně rakoviny. Současně proběhlo sedm dlouhodobých studií zkoumající případné karcinogenní vlastnosti implantátů. Výsledek byl překvapivý, u zkoumaných žen se silikonovými implantáty je riziko vzniku rakoviny prsu dokonce nižší než u běžné populace.

Závěry studií vedly k tomu, že v roce 2006 americký FDA používání silikonových implantátů opět povolil s tím, že v současnosti není k dispozici dostatek důkazů o jejich nebezpečnosti. „Silikonové prsní implantáty jsou jedním z nejintenzivněji zkoumaných zdravotních prostředků,“ uvedl Daniel Schultz z FDA. Rozhodnutí úřadu ale mělo několik podmínek, mimo jiné, aby dále probíhaly dlouhodobé studie zabývající se bezpečností implantátů a možnými vlivy na lidské zdraví včetně problémů s kojením, mírou sebevražednosti a případnými účinky na děti žen. Současně FDA doporučil ženám se silikonovými implantáty pravidelná vyšetření magnetické rezonance, která mohou odhalit případné prasknutí implantátu.

Operace není bez rizik

Zvětšení prsou však podle FDA může přinést zdravotní problémy, i když jejich příčinou není materiál, ze kterého jsou implantáty vyrobeny. „Možná budete potřebovat léčbu nebo také další operaci, včetně vyjmutí implantátů,“ upozorňuje úřad na svých webových stránkách. Mezi možné důsledky operace patří mimo jiné bolesti prsou, deformity hrudní stěny, asymetrie prsou, špatné hojení ran, infekce, jizvy, kapsulární kontraktury, změny bradavek, prasknutí implantátů. Mezi nejčastější komplikace patří vznik kapsulárních kontraktur, při kterých se tkáň okolo implantátů zjizví a ztvrdne, což může působit bolesti. V krajním případě je nutná reoperace.

Autor: Agentura SXC

Bez rizik není ani samotná operace. Stejně jako ostatní chirurgické zákroky je spojena s možnými zdravotními komplikacemi. Jednou z nejvážnějších, k nimž může během nebo po jakékoliv operaci dojít, je vznik krevní sraženiny neboli trombu. Ten se může uvolnit a způsobit ucpání důležité cévy, tzv. embolii, která může vést až k smrti pacienta. Embolie čas od času zabíjí ve všech lékařských oborech. I když je pravděpodobnost úmrtí velmi malá, stále tu riziko existuje.

Proto je nutné provést podrobné předoperační vyšetření, které upozorní lékaře na možná zvýšená rizika. Současní předoperační přípravy je také vyplnění dotazníku o zdravotním stavu pacienta. Zde je největší komplikací paradoxně sám pacient, který se snaží některé informace zatajit. Přitom i zdánlivá banalita jako počet vykouřených cigaret či nemoc prodělaná v minulosti může hrát zásadní roli.

Hrozí vám sebevražda?

Zvětšení prsou je spojeno s riziky v oblasti duševního zdraví. Podle studií o tento zákrok častěji žádají mladé a méně vzdělané ženy, které mají problémy se svým vzhledem a zažily kvůli tomu, jak vypadají, posměšky okolí. Ve srovnání s běžnou populací častěji trpí nižší sebeúctou, mají sklony k depresi a více se u nich objevují sebevražedné pokusy. Mnohým z nich pomohlo zvětšení prsou vyřešit jejich problémy a dokonce se zkvalitnil i jejich sexuální život. Po operaci se samy sebe více vážily a udávaly větší spokojenost se svým životem.

Švédští vědci ale došli k názoru, že u žen s prsními implantáty je až třikrát vyšší riziko sebevražd než v běžné populaci. Riziko výrazně roste po více než 10 letech od operace, po 20 letech je dokonce šestinásobné. Větší riziko sebevražedného chování potvrzuje i sedm dalších studií. Podle vědců za psychické problémy ale nemohou implantáty samotné. Spíše se kloní k názoru, že na operace častěji chodí ženy, které mají nějaké duševní onemocnění. Například dánská studie zjistila, že 8 % žen, které podstoupily zvětšení prsou, má za sebou hospitalizaci na psychiatrickém oddělení.

Autor: Ludmila Hamplová