Když komáři útočí

Mnozí z nás ještě nestihli vysušit poničený majetek po povodních a už se na nás řítí další pohroma v podobě zvýšeného výskytu komárů.

Zadržená voda v kombinaci s letními teplotami vytváří ideální prostředí právě pro tento obtížný hmyz. Státní zdravotní ústav dokonce varuje před hrozící kalamitou.

Za kalamitní výskyt se považuje situace, kdy je mimo čas nejvyšší aktivity zaznamenáno 10 a více útoků na osobu za minutu, v době kalamity však není výjimkou ani 100 a více útoků komářích samiček na osobu za minutu. Ano, jsou to právě komáří samičky, které sají naši krev. Ta jim slouží jako zdroj bílkovin pro vývoj vajíček.

Kalamitními druhy komárů jsou především Aedes vexans na zaplavených lukách, v lesích potom Ochlerotatus sticticus. 

Proč na nás vlastně hmyz útočí? 

Protože se buď živí krví nebo se jednoduše brání, když jej vylekáme či rozdráždíme. Kdyby nás hmyz pouze bodl nebo nám vysál trochu krve, patrně bychom nic moc necítili. Jenže při štípnutí hmyz vylučuje do našeho těla různé látky – například obranný jed a látky proti srážlivosti krve. A právě ty způsobují alergické reakce a další nepříjemné projevy.

Poštípání hmyzem se může projevit až později zarudnutím, otokem či svěděním, zatímco bodnutí žihadlem se vyznačuje okamžitou dráždivou bolestí. Reakce se u různých osob velmi liší. U některých jedinců se závažnými alergickými reakcemi může být bodnutí žihadlem dokonce životu nebezpečné.

Kdy je bodnutí nebezpečné? 

Většina štípnutí a bodnutí hmyzem se obejde bez lékařského ošetření. Pokud je však napadena včelou, vosou či sršněm osoba na jejich jed alergická, měla by lékaře navštívit, a to především tehdy, objeví-li se po bodnutí dušnost, nevolnost, mdloba, závrať, otok rtů nebo dutiny ústní, nebo došlo-li k bodnutí na krku, v ústech a v okolí hrtanu. Jestliže se nejedná o bodnutí včelou, vosou nebo sršněm, měli bychom navštívit lékaře i v případě, kdy kolem vpichu nemizí zarudnutí nebo otok ani po 2 až 3 dnech. Je potřeba vyloučit infekci, případně ji léčit. Kdybychom v takovém případě péči zanedbali, mohlo by dojít třeba až k otravě krve.

Jak se můžeme bránit?

Účinnou obranou nám mohou být repelenty, elektrické odpařovače a lapače, sítě do oken, moskytiéry a běžné sprejové insekticidy.

Obecně se doporučuje nosit vhodné oblečení a nezapomínat chránit také pokožku hlavy a krku.

Hmyz lákají výrazné vůně a také vůně jídla a sladkých nápojů.

Co dělat při poštípání hmyzem?

I přes důsledná dodržování preventivních opatření je velmi pravděpodobné, že se nám během letní sezóny obtížný hmyz přeci jen nevyhne. Především u dětí potom hrozí při poštípání riziko infekce z rozškrábání.

První pomocí po poštípání hmyzem by měl být chladivý Dapis gel. Obsahuje výtažek z rojovníku bahenního (ledum palustre), který zmírňuje svědění kůže a výtažek ze včely medonosné (apis mellifica), jenž ulevuje od bolesti a pálení po bodnutí hmyzem. Účinné složky gelu jsou čistě přírodního původu. Gel je velmi šetrný, vhodný i pro citlivou pokožku. Neobsahuje parabeny ani jiné konzervační látky, lehce se roztírá, je bez parfemace a nezanechává pokožku mastnou. Gel je vhodný pro celou rodinu a mohou jej používat i těhotné a kojící ženy. Dapis gel je k dostání v lékárnách, jeho orientační cena se pohybuje kolem 170 Kč. Přípravek vyrábí společnost BOIRON.
Více informací najdete na www.dapis.cz.

Zajímavosti 

  • Larvy obtížných komárů jsou velmi odolné. Podle ruských vědců dokážou přežít i roční pobyt ve vesmíru na oběžné dráze. 
  • Komáři dávají přednost lidem, kteří se více potí. Dokážou totiž až na vzdálenost 35 m rozpoznat kysličník uhličitý a kyselinu mléčnou, které lidé vylučují při dýchání a pocení.
  • Více než včelí bodnutí bolí pobodání sršněm. Na druhé straně je ale sršní jed méně toxický, a tak většinou dospělým osobám nezpůsobí větší problémy.
  • Při pobytu venku je vhodné vyvarovat se žluté barvy oblečení, případně i květinových vzorů, které hmyz velmi přitahují. Pokud ve vaší blízkosti poletují vosy nebo sršni, vyvarujte se prudkých máchavých pohybů.