Mentální bulimie je duševní onemocnění, které patří do skupiny poruch příjmu potravy. Nejčastěji postihuje dospívající dívky ve věku 13–18 let. Vyznačuje se záchvatovitým přejídáním, po kterém se dostaví velké výčitky. Pacient následně vyvolá zvracení, aby ulevil svědomí a strachu z přibírání, případně užije projímadla. Bulimie zanechává šrámy na těle i na duši. Její léčba bývá velmi náročná.
Bulimie, přesněji řečeno mentální bulimie nebo odborně bulimia nervosa, spadá do skupiny tzv. poruch příjmu potravy, kam patří také známější anorexie. Jedná se o mentální poruchu, která způsobí, že pacient s touto poruchou trpí patologickým strachem z tloušťky a vnímá své tělo zkresleně.
Pro bulimii jsou charakteristické záchvaty přejídání, kdy nemocný během velice krátké doby zkonzumuje obrovské množství jídla. Případně se nemusí jednat o nijak závratné množství jídla, ale pacientovi, který se snaží hladovět, připadá, že i tak selhal.
Poté se dostaví ohromné výčitky svědomí. Přejídání se nemocný snaží „odčinit“ tím, že se snědené potravy zbaví. Buď vyvolá dávicí reflex (strčí si prst do krku) a potravu vyzvrátí, nebo si vezme laxativum (projímadlo), diuretikum (odvodňovací lék) či se uchýlí k vyčerpávajícímu cvičení. Některé bulimičky volí několik variant naráz.
Mentální bulimie postihuje jako většina poruch příjmu potravy obvykle ženskou část populace. Nejčastěji se týká dívek ve věku 13–18 let. To ovšem neznamená, že by se bulimie nemohla objevit také u chlapců. S touto nemocí se pak nejčastěji potýkají lidé pracující v odvětví, kde jsou kladeny vysoké nároky na jejich vzhled i na ně samotné.
Přesné příčiny, které vedou ke vzniku bulimie, nejsou (obdobně jako u jiných poruch příjmu potravy) striktně definovány. Většinou jde o souhru několika faktorů a ne všechny z nich lze ovlivnit:
Vliv sociálních sítí, médií a prostředí na rozvoj poruch příjmu potravy je diskutabilní. Zejména mladá děvčata pociťují v průběhu dospívání velice silný tlak a snaží se naplnit vysoká očekávání svého okolí, k čemuž se přidržuje i posedlost po štíhlosti. Za rizikové faktory bulimie se považuje:
Jak se projevuje bulimie? Tato nemoc charakteristicky probíhá v cyklech. Ataky záchvatovitého přejídání se střídají s obdobími „očisty“. Pacient mívá tyto záchvaty minimálně 2krát týdně. Trpí pak naprosto nekontrolovatelnou touhou po jídle. Když se blíží záchvat, popadne ho doslova vlčí hlad a sní cokoliv, co je k dispozici. Bochník chleba, šišku salámu nebo třeba instantní zavářku do polévky. V tomto stavu je navíc člověk schopen sníst obrovská kvanta jídla.
Po záchvatu se následně dostaví silná bolest břicha, křeče a výčitky svědomí. Nemocný si chce ulevit a „očistit se“, aby po jídle nepřibral. Někteří pacienti se ke zvracení a jiným formám „očisty“ uchylují i po snědení několika mála soust jídla. Většinou volí zvracení nebo užívají laxativa v kombinaci s diuretiky. Další formy kompenzace záchvatů představuje hladovění, extrémní cvičení nebo běhání.
Pacienti s mentální bulimií mívají paradoxně vcelku normální štíhlou postavu, občas i mírnou nadváhu. Proto jejich okolí nemusí vůbec tušit, že trpí poruchou příjmu potravy. Většinou vypozorují, že se něco děje, na základě projevů a změn v chování nemocného:
Jak se zbavit bulimie? Protože se pacienti za své problémy s přejídáním a zvracením stydí, je léčba bulimie velice obtížná. Většinou si o pomoc řeknou až ve chvíli, kdy nemoc dojde do pokročilého stádia. Pacienti v akutním stavu mají rozvrácené vnitřní prostředí (nerovnováhu minerálů a pH) a vyžadují hospitalizaci, při které jsou jim aplikovány infuzní roztoky.
Farmakologická léčba sestává z podávání antidepresiv, antiepileptik a léků, které potlačují zvracení. Nejdůležitější součástí léčby je ovšem psychoterapie. Ta bývá zaměřena na změnu vztahu pacienta k vlastnímu tělu, změnu stravovacích návyků a změnu životního stylu a pohledu na život.
Protože je pro postižené nesmírně důležitá podpora rodiny a okolí, jeví se jako vysoce účinná skupinová a rodinná terapie.
Pokud člověk cítí, že by u něj mohlo dojít k rozvoji bulimie nebo jiné poruchy příjmu potravy, měl by se zaměřit na svůj vztah k jídlu a případně vyhledat odbornou psychiatrickou pomoc. U dětí je pak nesmírně důležité, aby jim rodiče vštípili správné stravovací návyky:
Bulimie je vážná nemoc, která zanechá šrámy jak na lidském těle, tak i na psychice. Mezi následky bulimie patří celá řada vážných až život ohrožujících problémů:
Zdroje: webmd.com, healthline.com, hopkinsmedicine.org, nimh.nih.gov, nzip.cz