Chtěla jsem koupit česnek. U stánku s logem "český česnek, zaručená kvalita". Proto, abych podpořila lokálního farmáře a mohla se dozvědět přesný původ česneku. Položila jsem dotaz jak byl česnek ošetřován proti škůdcům. Prodavačka mi řekla, že neví, že ale nemusí jako prodavačka vědět všechno a že ví jen, že nebyl mořen (opatření pro sadbový čenek, což tento nebyl). Chtěla jsem tedy vědět, kdo jí česnek k prodeji dodává, abych si to vyhledala na internetu či přímo se dotázala jeho telefonicky. Takovou informaci mi prodavačka odmítla dát s tím, že česnek se krade (asi že bych ho mohla ukrást, kdybych se dozvěděla odkud je) a že vůbec neví, zda mi může kontakt na dodavatele dát, aby jí nevynadal. Chtěla jsem vědět alespoň jméno firmy, pod jejíž hlavičkou prodává. Papír, který jí visel na zadní stěně stánku, na němž bylo pravděpodobně oprávnění pro prodejce, s uvedením jeho jména, mi odmítla ukázat (nedal se přečíst z pozice zákazníka, byl psán klasickým písmem na A4 formátu). Ten prý ukazuje jenom kontrole. Požádala jsem ji o kontakt na dodavatele jejího česneku - po té, co mi již jasně s nevolí řekla ať počkám a obsloužila dalších 6 lidí, mi poskytla na papíře číslo (bez jména jeho vlastníka). To ale bylo vymyšlené. Člověk, jemuž patřilo, s farmářským trhem neměl spojitost. Volala jsem tedy provozovateli trhu se stížností na tento přístup prodejce. Provozovatel trhu, pan Marcel Bezucha, se ukázal býti dodavatelem česneku pro tento stánek, opět ale nebyl schopen říci, jak byl česnek ošetřován a odkud vlastně je (prý odněkud od Semil). Opět důrazně zmínil, že česnek se krade. Myslela jsem, že farmářský trh slouží právě k tomu, že se zákazník setká z pěstitelem či jeho prodavačema může o zboží zjistit potřebné informace. Na to mi pan Bezucha odpověděl, že přímo farmáři své produkty na trzích neprodávají.
Nedozvěděla jsem se tedy nic. Kromě toho, že tento trh na mě nepůsobí dobrým a důvěryhodným dojmem, když ani jeho provozovatel není ochoten nebo schopen prozradit původ svého zboží.