Zvířata mohou být prevencí vzniku alergií u dětí, tvrdí američtí lékaři

Autor: Pixabay.com / Merio, podle licence: Public domain

Každý rodič chce pro své dítě co nejbezpečnější domov. Tedy takový, kde se kromě záludností, jako jsou ostré hrany či nezajištěná okna, nevyskytují ani žádné škodlivé mikroorganismy. V dobré víře a s nejlepšími úmysly tak pro své ratolesti vytvoří mnohdy téměř sterilní prostředí. Podle lékařů jim tím však prokazují příslovečnou medvědí službu.

Vlastně se rodičům nelze divit. Den co den se na diváky z televize valí reklamy, které je ujišťují, že bez určitých desinfekčních prostředků se neobejdou, a pokud je nepoužívají, ohrožují především své vlastní potomky. Ti by se správně neměli dotknout ani kohoutku od vodovodu, aby si opět nekontaminovali čerstvě vydrhnuté ruce, a mýdelník na tuhé mýdlo je jednoduše odpornost. V ledničkách číhají ošklivé a zlé bakterie a o klozetovém prkénku snad není bezpečné ani mluvit.

Současné děti tak vyrůstají v prostředí, které nedovoluje jejich imunitě se správně rozvíjet a trénovat reakce na nejrůznější podněty. Právě to vede ke vzniku alergií, protože imunitní systém se nenaučí rozlišit běžné a neškodné podněty od těch, proti kterým je třeba se aktivně bránit. Rozhodnou dobou je přitom především první rok života dítěte. To je nejprve chráněno také protilátkami, přenesenými z mateřského mléka. Potom si postupně v souvislosti s vlivy okolního prostředí buduje jakýsi svůj vlastní imunitní „zásobník“.

Úzkostlivá hygiena jako rizikový faktor pro vznik alergií

Přehnaná hygiena však tento proces narušuje. Právě jí je přičítán nárůst alergií v posledních desetiletích. Naši prarodiče vyrůstali v prostředí, kde odmalička přicházeli do styku s mikroorganismy, které bychom dnes považovali za téměř život ohrožující. Neznali technologie úpravy potravin, které by je zbavily přítomnosti nežádoucích bakterií, běžně jedli neomyté ovoce i zeleninu a nejen s osobní hygienou se to leckdy také příliš nepřehánělo. Alergie však u našich předků téměř neexistovaly.

To proto, že se jejich imunitní systém setkal již v raném věku s nejrůznějšími mikroorganismy a naučil se správným reakcím. Děti se již v útlém věku batolily mezi domácími zvířaty, která v té době nebyla považována za zdroj nejrůznějších nákaz ani za nebezpečí. Dnes se často v domácnostech s malými dětmi raději žádní domácí mazlíčci nechovají, aby miminka či batolata neohrožovali svými mikroorganismy anebo nezpůsobovali vznik alergií.

Nebojte se domácích mazlíčků

Studie amerických lékařů, zveřejněná v časopise Journal of American Medical Association, však tvrdí, že je to zásadní chyba. Výsledky jejich výzkumu totiž ukazují pravý opak.

U dětí vychovávaných ve společnosti dvou a více koček nebo psů během prvního roku života je menší pravděpodobnost vzniku alergií v pozdějším věku než u dětí, které vyrůstaly bez zvířat. Nejde přitom pouze o alergie na zvířecí srst, ale také jiné typy běžných alergií, jako například na prachové částice, plevele anebo trávy. Tuto skutečnost vysvětlil vedoucí autor studie, doktor Dennis R. Ownby z Medical College of Georgia tím, že bakterie domácích zvířat mohou být zodpovědné za potlačení alergické reakce imunitního systému. „Když si dítě hraje se psy nebo kočkami, zvířata ho obvykle olizují. Tak přichází dítě do styku s bakteriemi, které žijí v ústech zvířat, a styk s nimi může změnit způsob, jakým bude imunitní systém reagovat na kontakt s alergeny,“ objasnil dr. Ownby.

Zvířecí sliny jako lék?

Endotoxiny jsou produktem rozkladu bakterií, které se běžně vyskytují ve slinách koček a psů. A vědci, účastnící se uvedené studie, se domnívají, že právě ony jsou podnětem, který přinutí imunitní systém vyvinout takový druh odezvy, která potlačuje možnost vzniku alergií. Jaké jsou konkrétní závěry jejich studie?

  • U dětí, které se opakovaně v prvním roce života setkávaly se dvěma nebo více psy či kočkami, je v průměru o 66 – 77 % menší pravděpodobnost alergických reakcí na běžné alergeny proti těm dětem, které se setkaly pouze s jedním anebo žádným zvířetem během prvního roku života.
  • Při testu s chemickým stimulantem metacholinem u nich byla také prokázána o 45 % nižší bronchiální hyperreaktivita. Zvýšená senzitivita dýchacích cest na různé podněty je přitom rizikovým faktorem pro vznik astmatu.
  • Děti vyrůstající s domácími mazlíčky měly také méně často pozitivní kožní testy na venkovní alergeny, jako je tráva, ambrózie, plísně apod. Zvířata s sebou totiž přinášejí i další mikroorganismy z venkovního prostředí a imunitní systém dítěte se učí reagovat správným způsobem.

Dokladem toho mohou být například také studie, provedené v Německu a ve Švýcarsku, které ukázaly, že u městských dětí existuje vyšší výskyt alergií než u dětí zemědělců. Podle dr. Dennise Ownbyho se díky výsledkům této studie otvírá široké spektrum možností dalšího bádání v této oblasti. Věří, že na základě přesnějších údajů, získaných právě podrobným výzkumem, by jednou vědci mohli být schopni vyvinout nový způsob léčby alergie.

Příklady ze závěrů studie:

Kočičí alergeny:

15,5 % dětí bez psa nebo kočky v domácnosti je alergických na kočičí alergeny ve srovnání s 11,6 % dětí s jednou kočkou nebo psem a 7,7 % se dvěma nebo více domácími zvířaty v jejich domovech.

Psí alergeny:

8,6 % dětí bez psa nebo kočky v domácnosti je alergických na psí alergeny oproti 3,5 % dětí s jedním psem nebo kočkou a 2,6 % se dvěma nebo více domácími zvířaty v jejich domovech.

Pozitivní test na některé běžné alergeny:

33,6 % dětí vyrůstajících v prvním roce života bez psa nebo kočky mělo pozitivní kožní testy ve srovnání s 15,4 % dětí se dvěma kočkami nebo psy v jejich domovech. Došlo k mírnému nárůstu alergií u dětí, které byly vystaveny přítomnosti pouze jednoho psa nebo kočky a sice na 33,6 – 34,3 %.

A jak se na studii dívají odborníci, kteří den co den řeší v praxi zdravotní problémy dětí a mládeže? „Z výsledků jedné studie nelze samozřejmě ještě dělat obecné závěry. Nicméně alergologové znají tzv. pojem okno imunologické tolerance. Imunitní systém se může plnohodnotně rozvíjet, pouze pokud je v kontaktu s alergeny. Tohoto faktu se využívá například v procesu zavádění nemléčných složek stravy u dítěte. V období mezi 4. a 6. měsícem je poměrně ideální období, aby se imunitní systém dítěte ´seznámil´ i s jinými složkami než obsahuje mateřské mléko,“ vysvětluje primář dětského oddělení nemocnice v Novém Jičíně Miroslav Kobsa s tím, že velká holandská studie nezjistila zvýšený výskyt alergií u dětí, jejichž strava byla právě ve zmíněném období obohacena o řadu potenciálních alergenů. „Nelze tedy vyloučit, že obdobné principy budou platit i v případech, o kterých hovoří zmíněná americká studie,“ dodává primář Kobsa.

Odborná spolupráce:

Prim. MUDr. Miroslav Kobsa, MBA

Pediatr se specializací na alergologii a imunologii a dětskou dermatologii

Primář dětského a novorozeneckého oddělení Nemocnice Nový Jičín – člena skupiny AGEL

www.nemocnicenovyjicin.agel.cz

1 názor Vstoupit do diskuse
poslední názor přidán 9. 9. 2016 11:00