Hlavní navigace

Známe se z minulého života

9. 2. 2010

Sdílet

Ten příběh není úplně „standardní“. Jeho autor Lukáš nám ho poslal s tím, že vlastně neví, jestli ho vůbec měl posílat. Má totiž silný pocit, že svoji přítelkyni poznal v minulém životě. Budou mu to čtenáři věřit? Nebudou si myslet, že je blázen? Věří v ateistickém Česku ještě vůbec někdo něčemu, co se nedá vysvětlit empiricky?

Marcelu jsem poprvé viděl u známého v New Yorku. Z jeho střechy jsem zrovna fotil ohňostroj. Bylo mi tenkrát třicet jedna a focení byla má největší láska. Na té střeše byla i ona. Dlouhé, světlé vlasy, pronikavé oči, smyslné rty, docela velká prsa. To ale nebylo to, co mě na ní nejvíc zaujalo. Ještě předtím, než jsem ji uviděl, mě zasáhla neznámá, intenzivní radost, že ji zase potkávám. Přitom jsme se nikdy předtím neviděli. Nebo alespoň ne v tomto životě.

New York

Skoro jsem nevnímal, že mi ji Michal představuje, jen jsem se oddával té energii, kterou na mě tak intenzivně a beze slov působila. Bylo to pro mě něco zcela neznámého. Jasně jsem si uvědomoval, že nejsem omámený její krásou ani kouzlem její osobnosti, ačkoli jí ani jedno nechybělo. Prohodili jsme spolu jen pár vět. Pak jsem ji s kamarádem odvezl domů a vzal jsem si její telefonní číslo. Oba jsme v té době žili na východním pobřeží USA.

Od té doby jsem byl dva měsíce úplně každý víkend u ní. Později jsem u ní i spal. U ní, ale ne s ní. Byla totiž vdaná. Sice se svým manželem už prakticky nežila a on byl v té době v Čechách, ale byla stále vdaná žena a já to respektoval. Tak jsem ji bral jako starou dobrou kamarádku. Pořád jsem čekal, že se nějakým způsobem dozvím, odkud se známe. Byl jsem si jistý, že už jsme se někdy, ač hodně dávno, potkali.

Čtěte téma: Hlubinná abreaktivní psychoterapie: Zavede vás do minulosti?

Překvapení

Na reinkarnaci jsem začal věřit někdy kolem dvaceti. Přišlo mi nespravedlivé a tudíž nedokonalé, proč se třeba nějaký Pedro narodí do beznadějné bídy, zatímco třeba Johnny do bohaté, pohodové rodiny. Pak třeba Johnny díky své chamtivosti zničí několik životů, zavraždí pár Pedrů a umře. Jeho smrtí se vše smaže a on buď přestane existovat nebo všechno začne nanovo. Třeba se narodí nějaký Paul v nějaké jiné pohodové rodině. Společenské vědy pro tohle neposkytují dostatečné vysvětlení a náboženská rétorika, že „Bůh má nějaký spravedlivý plán“, mi nestačí. Nejbližší mi přijde představa, že Johnny bude muset ve svých dalších životech prožít všechnu tu bolest, co Pedrům ve svých minulých životech způsobil. Ale tím odbočuji od našeho příběhu.

Myslíte si, že naše vztahy ovlivňují nejen předchozí zkušenosti, ale také předchozí životy?

Jednou mi Marcela v sedm hodin ráno zavolala, že má volno, a já zrušil práci a zažil s ní nádherný den v horách. Tehdy jsem si uvědomil, že jsem se zamiloval. Jí zřejmě náš vztah také vyhovoval. Nijak mě nesváděla ani nepoutala. Oba jsme si užívali občasného jiskření a prolínání našich energií.

Pak se vrátil její manžel. Marcela mi zavolala, zda s nimi nechci jet lyžovat a poznat ho. Asi jsem masochistický blázen, ale jel jsem. Manžel, jak se dalo očekávat, začal žárlit. Marcela se ho přede mnou pokoušela krotit a já měl možnost poznat, jak dokáže být nepříjemná. Čekal jsem, že budu rozladěný z manžela. Byl jsem ale, zcela překvapivě, rozladěný spíš z ní. Náš vztah ochladl. Občas jsme se i pak sešli, občas jeli do hor, ale už to nebylo stejné. Plamínky byly pryč. Já jsem se vrátil ke své staré lásce. Marcela se rozvedla. A zůstal nám kamarádský vztah. I když jsem se „odmiloval“, pořád mě zajímalo, kde jsme se už viděli.

Spolehlivá a nespolehlivá milenka

Uběhlo pár let. Já jsem se rozešel se svojí staronovou láskou a vrátil se ke své spolehlivé milence, která nezklame, k focení. Pak jednou zavolala Marcela. Oba jsme tou dobou zase byli v Čechách. Do Německa prý přijede nějaká známá léčitelka a ona se tam na ni pojede podívat. Prý, jestli nechci jet s ní. Sám bych nejel, protože už jsem na její přednášce jednou byl, ale zařídil jsem si to tak, abych ji tam mohl odvézt. Očekával jsem příjemný víkend se skvělou společnicí a vše se tak i vyvíjelo, tedy až do té doby, kdy nastal čas jít spát. Měli jsme společný pokoj a ona vytušila, že tentokrát se chci – jak bych to řekl diplomaticky – pokusit o víc. Začala být preventivně protivná. Byla naštvaná úplně kvůli všemu a vyvolal to tenkrát, myslím, nějaký banální konflikt ohledně ovladače na televizi.

Egypt

Překvapilo mě to. Mohla jednoduše říct, že se na milostné pokračování necítí, popřát dobrou noc a já bych to přijal. Nebyla by to první holka, která mě přitahovala a se kterou jsem spal v jedné posteli, dal jí pusu na čelo a šli jsme spát. Nevím, jestli to bylo naprostou změnou emocí, než jaké jsem od ní čekal, nicméně ta noc mi v paměti zůstane navždycky jako ta nejhorší, co jsem kdy s nějakou ženou prožil. Nemohl jsem spát, užíral jsem se vzteky a frustrací, že někomu, kdo mi je na jedné straně tak blízký, na druhé straně vůbec nerozumím. Mezi třetí a pátou ranní jsem byl jen krůček od toho skočit do auta a z toho děsného pokoje odjet někam hodně daleko. Na snídani se to srovnalo a já vydržel.

Odkud ji znám?

A v podstatě jsem to vydržel až dodnes. Už je to pět let a my jsme se naučili mít hezký vztah. Beru ji spíš jako svoji sestru. Smířil jsem se s tím, že od ní nikdy nedostanu žhavé objetí a vášnivý sex, což je, v žebříčku kompromisů, hodně těžká věc. Ještě těžší je ale možná to, že mě nikdy nepustí do nejtajnějších zákoutí své duše. Nemáme problém mluvit o důvěrných věcech, tabu je jen náš vztah. Je to zároveň ohromně přitažlivé. Zůstane pro mě tajemná až do smrti a asi se nikdy nedozvím, odkud ji znám.

Možná jsem jí v minulých životech něco provedl, ale to už teď nenapravím. Proto se snažím vytvořit si co nejlepší vztah teď, dokud je šance a čas.

Valentýnská soutěž: Vyhrajte knihu za příběh lásky!

láska

Nezapomeňte, že se seriálem Láska 2010 nyní můžete i vyhrát. Poukazy na nákupy v knihkupectví sítě Kanzelsberger čekají na vylosované autory! Máte-li výjimečný a silný příběh lásky, o který se chcete podělit, napište nám.

Podrobné informace najdete v článku Valentýnská soutěž.

Ilustrační foto: agentura SXC

Byl pro vás článek přínosný?

Autor článku

Cestovatelka, novinářka, pravidelná spolupracovnice serveru Vitalia.cz, autorka Newsweeku, New York Times, Reflexu, Respektu a Lidových novin

Upozorníme vás na články, které by vám neměly uniknout (maximálně 2x týdně).