Jsou vám tři roky? Pak jste podle potravinářské legislativy dospělí…

Autor: Vitalia.cz / Ondřej Hošt

Zvířátka, mašinky, animované postavičky a nápisy „dětský“, „pro děti“ manipulují rodiči při nákupu. Jenže jak jsme zjistili, na obalu může výrobce uvést prakticky cokoli.

Ačkoli se na tuzemském trhu nabízí celá řada potravin nesoucích názvy jako „dětský“, „pro děti“ a podobně, evropská ani tuzemská legislativa parametry výroby potravin pro téměř nejmladší generaci nijak nepostihuje.

Zákony pouze regulují složení potravin pro děti do tří let (respektive 36 měsíců), poté je již junior považován za „dospělého“ na základě obecné filosofie, že je již schopen alespoň v základu rozeznat, co se mu vlastně ke konzumaci nabízí. A také, že strava pro juniory se obvykle konzumuje v celé rodině, a není tedy určena jen pro ně. 

Dětská šunka může být naprosto stejná jako jakákoli jiná uzenina


Autor: Vitalia.cz / Ondřej Hošt

„Dětská pitíčka“jsou pro děti vlastně nevhodná, viz odkaz na článek dále

Nic zvláštního se přitom v oblasti stravy pro děti a zejména zavádějících označení typu „dětská šunka“ nepřipravuje, takže názvy výrobků, jejich grafické zpodobnění a složení potravin, které evidentně konzumují hlavně děti, je především dáno odpovědností jednotlivých výrobců.

Obecně by se nicméně neměly na obalech výrobků objevovat například obrázky symbolizující surovinu, kterou příslušný výrobek vůbec neobsahuje. V takovém případě by šlo o klamání spotřebitele v rozporu se zákonem o potravinách, avšak v obecném rozměru, ne z hlediska dětí jako takových.

Tak či tak ale platí, že grafické ztvárnění výrobku nebo použití slov se základem „dětský“ neznamená nutně speciální stravu pro děti

Nedoložená tvrzení mají z obalů potravin zmizet

Nejpozději od roku 2015 se ale přece jen něco změní. Pár dní před počátkem tohoto roku totiž vyprší poslední termín pro aplikaci již přijatých změn týkající se označování potravin, zahrnující například povinnou velikost písma, značení alergenů či doporučené denní dávky GDA (Guideline Daily Amounts), v případě sedmi základních složek potravin (bílkovin, tuků, nasycených tuků, sacharidů a speciálně cukru, vlákniny a sodíku). Opět je ale třeba konstatovat, že doporučené denní dávky jsou koncipovány na dospělé jedince, ne však na juniory.

Kromě toho bude již koncem letošního roku zakázáno uvádět na obalech potravin vědecky nedoložená nutriční a zdravotní tvrzení, což výrazně sníží možné klamání spotřebitele (včetně vytváření pocitu naléhavosti na stravě pro děti) příslušnými výroky. Evropský úřad pro bezpečnost potravin (EFSA) přitom do současné doby posuzoval zhruba 4400 žádostí o povolení nutričních a zdravotních tvrzení, používat však smějí výrobci pouze něco přes 220 z nich. První seznam povolených tvrzení byl zveřejněn v květnu letošního roku, přechodné období na odstranění nepovolených tvrzení je půl roku. Veškeré údaje nepovolené EFSA by tak již na konci listopadu neměly na obalech potravin být, jinak se výrobci vystavují riziku finančních sankcí.

Speciálně pro děti – pouze dobrovolně

I tak ale bude označování a složení dětských potravin zejména věcí jednotlivých výrobců. Řada z nich přitom již v současnosti má své vlastní dobrovolné regulace, asi nejznámějším příkladem je světová potravinářská jednička Nestlé. Ta se mimochodem, jako zatím jediná na světě, zasazuje o změnu v současnosti akceptované GDA pro děti z 2000 kcal denně na 1800 kcal. Zatím neúspěšně. Nestlé má také svůj vlastní „nutriční kompas“, který v případě dětí ve věku od 6 do 12 let zavazuje společnost k dobrovolně stanovenému nižšímu obsahu tuků, cukru a soli v potravinách určených pro děti. Kromě toho se ve výrobcích společnosti již nepoužívají riziková potravinářská barviva a umělá aromata jsou nahrazena přírodně identickými. 

Zásady stanovující dobrovolně možnost pouze určitého složení výrobků pro juniory dodržují i další výrobci, prakticky nikdo je ale nemá propracované tak jako Nestlé. Skutečnost, že zákony nestanovují žádné speciální výživové výjimky pro děti nad tři roky, si lze v praxi ověřit v dotčené legislativě:

Přehled tuzemské legislativy upravující podmínky výroby, složení a značení potravin

Základním předpisem je zákon 110/1997 Sb., o potravinách a tabákových výrobcích a o změně a doplnění některých souvisejících zákonů. Tento zákon byl mnohokrát novelizován a doplňován, a to následujícími předpisy:

166/1999 Sb., 306/2000 Sb., 119/2000 Sb., 146/2002 Sb., 131/2003 Sb., 274/2003 Sb., 94/2004 Sb., 316/2004 Sb., 558/2004 Sb., 392/2005 Sb., 444/2005 Sb., 229/2006 Sb., 296/2007 Sb., 120/2008 Sb., 227/2009 Sb., 281/2009 Sb., 375/2011 Sb.

Dalším základním předpisem je vyhláška 54/2004 Sb., o potravinách určených pro zvláštní výživu a o způsobu jejich použití. Ta byla novelizována následujícími předpisy:

402/2006 Sb., 157/2008 Sb., 35/2012 Sb.

3 názory Vstoupit do diskuse
poslední názor přidán 18. 7. 2012 14:34