Život bez rohlíku

Celiakie neboli nesnášenlivost lepku může propuknout v jakémkoli věku. A není to totéž co alergie na lepek. Jediná pomoc je celoživotní dieta. Konec rohlíku s máslem či chleba se salámem.

Není to tak dávno, co mi jedna známá vyprávěla, že se u ní objevily zažívací problémy. Takové ty klasické – bolesti břicha, plynatost, průjem, zácpa, častá únava. Když ani jedno z toho neustupovalo a dokonce ručička na váze ukazovala enormní pokles, nezbylo nic jiného, než vyrazit k lékaři. Po mnoha různých vyšetřeních zněl ortel jasně: „Máte celiakii.“

Označení potravin bez lepku

Dříve se celiakie neboli nesnášenlivost lepku považovala za onemocnění, které se objevuje pouze v dětském věku. Dnes už ale odborníci shodně potvrzují, že věk nehraje žádnou roli. „Nesnášenlivost lepku se může objevit vlastně kdykoli, v dětském věku jsou hlavními příznaky průjmy, v dospělém pak spíše ty jiné příznaky jako větší únavnost, anemie, neplodnost u žen, bolesti kloubů a další,“ potvrzuje Helena Marečková z Ústavu mikrobiologie a imunologie 1. Lékařské fakulty Karlovy univerzity v Praze.

Čím to? Jednoznačná odpověď bohužel neexistuje. Lékaři se shodují, že velkou roli hraje dědičnost, někteří jako příčinu uvádějí také virová onemocnění.

Nepodceňujte častou bolest břicha a průjmy

Každý v životě okusil, jak nepříjemné je bolení břicha. Vždycky se hledá a zpravidla najde příčina pro uklidnění typu: „Zřejmě jsem něco špatného snědl.“ Jenže když je ten nepříjemný pocit častější, přidá se k tomu průjem nebo zácpa, únava a bolesti kloubů, a docházejí argumenty, proč by to tak asi mohlo být, je nejvyšší čas zavítat k lékaři.

Příznaky, které mohou poukazovat na celiakii:

  • občasná kašovitá stolice
  • nadýmání, nevolnost, bolesti břicha
  • u dětí nedostatečné přibývání na váze, malý vzrůst
  • poruchy koncentrace nebo poruchy chování
  • depresivní poruchy
  • nedostatečná výkonnost
  • náchylnost k infekcím
  • anemie z nedostatku železa

Chleba a šest rohlíků? To je minulost

„Nemoc, která člověku zakazuje pochutnávat si na běžných pokrmech, se v České republice podle posledních odhadů vyskytuje v poměru 1:200–250 lidí, tzn. 40–50 tisíc nemocných,“ potvrzuje Radim Bužga z Gastroentero­logické ambulance v Ostravě. Jedná se o vrozenou, celoživotní nesnášenlivost lepku, který je obsažen v pšenici, žitě, ječmeni a ovsu. Pokud si člověk trpící celiakií dopřává dobrot z těchto surovin, zadělává si na pořádný průšvih.

Užíváním lepku u celiaků dochází k alergické reakci, tím je spuštěna imunitní reakce organismu se vznikem protilátek, které působí cytotoxicky na sliznici tenkého střeva s následnou kas­kádou dalších reakcí a pochodů, na jejichž konci je zánětlivé postižení sliznice tenkého střeva, snížení, vyhlazení a až vymizení slizničních klků s následnou poruchou vstřebávání všech důležitých látek,“ vysvětluje Radim Bužga. A následky?

Osteoporóza, poruchy srážlivosti krve, neplodnost, poruchy štítné žlázy, cukrovka 1. typu, objevují se také neurologické problémy jako epilepsie nebo schizofrenie, pokud není celiakie léčena, hrozí větší riziko rozvoje zhoubných nádorů zažívacího ústrojí.

Existuje jen jeden „lék“ – bezlepková dieta

Konec chleba s džemem, párku v rohlíku, housky se salámem. Konec všeho, na čem jste si možná pochutnávali. Diagnóza celiakie v dospělém věku, kdy už jsou stravovací návyky zajeté, obrátí člověku život o 180 stupňů. Nákupy se neobejdou bez podrobného studování etiket. A to slovo „podrobného“ je myšleno skutečně vážně, protože lepek může být skryt i pod některými „éčky“.

Potraviny, které neobsahují lepek:

  • rýže
  • brambory
  • sója
  • kukuřice
  • amaranth
  • proso (jáhly)
  • pohanka
  • ovoce, zelenina

Nevhodné potraviny pro bezlepkovou dietu:

  • kroupy, krupice, vločky
  • pečivo
  • cukrářské výrobky
  • těstoviny
  • knedlíky
  • omáčky (zahuštěné moukou)
  • strouhankové obaly
  • výrobky z bramborového těsta s moukou
  • uzeniny s moukou
  • cukrovinky
  • sladké a ochucené nápoje

Stačí jen letmo prolétnout seznam věcí, které celiak může a které ne, a hned je jasné, že život s tímto onemocněním je o velké sebekázni. „Jedná se o chronické onemocnění s doživotním omezením, takže to není jednoduché, ale většina pacientů to zvládá,“ říká Helena Marešová. Stojí to za to. Celiakie je – alespoň prozatím – totiž sice nevyléčitelná, ale při dodržování bezlepkové diety se lze zbavit jejích příznaků.

Pořádný kotrmelec udělá také v rozpočtu. Bezlepková dieta není nic levného. Některé pojišťovny to berou v potaz a poskytují finanční příspěvky. „VZP těmto svým klientům s celiakií přispívá na nákup potravin bez lepku až 3600 korun ročně. Příspěvek je určen pro klienty do věku 19 let včetně, je čerpán vždy za čtvrtletí zpětně a je určen na nákup bezlepkových potravin,“ informuje Jiří Rod, tiskový mluvčí Všeobecné zdravotní pojišťovny.

Mluvčí ještě upřesňuje: „Program Bezlepková dieta je určen pojištěncům VZP s diagnózou celiakie.“ Bezlepkovou dietu totiž dodržují také lidé s alergií na lepek, toto onemocnění se ale od celiakie výrazně liší.

Alergie na lepek a nesnášenlivost lepku není totéž

Lepek patří do skupiny potravinových alergenů. Lidé citliví na tuto směs bílkovin obsaženou v zrnech pšenice, ječmene, žita a ovsa, se potýkají s téměř stejnými příznaky jako lidé trpící celiakií. Rozdíl je však v tom, že průjem, zvracení anebo vyrážky přicházejí bezprostředně nebo maximálně za několik hodin po požití lepku. A stejně jak přišly, tak také odejdou.

Naproti tomu celiak první příznaky pociťuje až po době 3–6 měsíců, během které si dobroty s lepkem dopřával. A jejich následky jsou mnohem závažnější.

Databázi bezlepkových výrobků spravuje Výzkumný ústav potravinářský Pra­ha.