Ze všech neřestí je pití kávy tou nejmenší

Pití kávy se mnohdy považuje za neřest, nešvar a závislost. Postupující vědecké poznání ale odhaluje stále další a další pozitiva, která může člověku konzumace kávy přinášet.

Platí navíc, že se příznivé účinky pití kávy projevují zejména při časté a pravidelné konzumaci. Pokud tedy pijete pouhý pověstný ranní šálek kávy, který je zároveň pro ten den také posledním, nic zásadního to nepředstavuje. Ani v negativním, ale ani v pozitivním smyslu.

Již celá řada studií potvrdila, že pití kávy představuje prevenci vůči cukrovce (diabetu II. typu) a také snižuje riziko neurologických poruch, jako je Alzheimer (nebo jiné typy demence), nebo že působí pozitivně při Parkinsonově nemoci. Což je relativně známo. Co tvrdí nové studie?

Káva chrání játra

Nové poznatky ty dosavadní rozšiřují o další příznivé důsledky pití kávy, například v prevenci hepatopatie (nenádorové onemocnění jater), a to především v případě některých alkoholiků. Koncem loňského roku prezentoval tento poznatek tým výzkumníků z Indiana University School of Medicine v Indianapolis.

Káva podle nich představuje prevenci poškození jater zejména u jedinců s určitým genotypem (tzv. PNPLA3 C/C), u nichž se při pravidelném pití kávy projevilo poškození jater jen v pětadvaceti procentech případů oproti osmdesáti šesti procentům „ostatních alkoholiků“, kteří kávu nepili. Studie sice neuvádí, jak moc je příslušný gen v populaci rozšířen, nejde ale o žádnou výjimečnou genetickou dispozici. Tak či tak je rozdíl v procentu poškození jater mezi konzumenty a nekonzumenty kávy značný a nelze jej přičítat nějaké statistické chybě.

Více kávy, méně diabetu?

Propracovanější jsou také důsledky konzumace kávy na již zmíněné snížení rizika diabetu. Z nich vyplývá, že káva v tomto směru pomáhá více ženám než mužům. A opět jde o výsledky reprezentačního výzkumu na vzorku čtyřiceti tisíc dobrovolnic, což je počet, který bývá předmětem zkoumání jen málokdy.

Analýza podrobných záznamů o životním stylu, zdravotním stavu a výsledky krevních rozborů za desetileté období vedly k překvapivému zjištění: ženy, které si zvykly dát více než čtyři šálky kávy denně, měly o padesát tři procent nižší riziko, že se u nich projeví cukrovka II. typu. Tato zjištění přitom podle výzkumníků platí výhradně pro kofeinovou kávu, u bezkofeinové se žádná podobná souvislost neprokázala.

Pití kávy má zlepšovat i zrak

Zejména pro starší populaci je pak také důležitý další poznatek, tentokráte výzkumníků z Cornell University, podle nichž konzumace kávy zlepšuje zrak. Může za to přítomnost kyseliny chinové, jejíž silné antioxidační účinky zabraňují degradacím oční sítnice. Výzkumníci to sice zatím prokázali jen u myší, není prý ale důvodu domnívat se, že by se stejným způsobem nemělo pití kávy projevit také u člověka.

Právě antioxidanty, v kávě velmi hojně přítomné, jsou přitom hlavním důvodem její prospěšnosti. Podíl těchto látek navíc může růst při správných technologiích pražení kávy, a co je možná pro někoho překvapivé, více antioxidantů obsahuje typ kávy robusta, která je všeobecně považována oproti používanější arabice za méně kvalitní. O tom jsme však již na serveru Vitalia.cz psali: Je arabika lepší káva než robusta?

Opravdu tak skvělá?

Vzhledem k tomu, že káva je prý po vodě nejkonzumovanější tekutinou na planetě, nelze se divit, že je také předmětem mnoha výzkumných projektů. A vzhledem k tomu, že obchod s kávou je velmi dobrý byznys, není na škodu brát některé výsledky výzkumů s určitou rezervou, protože svou roli může hrát v pozadí i „vědecký marketing“.

Rozpětí údajů o prospěšnosti pití kávy je ale nicméně natolik široké, že na výsledcích studií musí alespoň něco pravdivého být. Což ale znamená, že spíše než neřestí je pití kávy žádoucí „řestí“.