Zdraží kvůli vejcím rohlíky?

Autor: SXC

Kauza vejce pokračuje – kvůli jejich vyšším cenám podraží prý i další potraviny. Je to reálné? Tady je důležité vědět, z čeho se vlastně cena potravin tvoří. A z čeho se tvoří potraviny.

Panika z vysokých cen vajec pokračuje – výrobci potravin, u kterých tvoří vejce část surovinové základny, začínají hovořit o potřebě zdražit kvůli vejcím své produkty. Veřejně o tom hovoří minimálně pekaři a cukráři. Nakolik je ale tento předpoklad reálný?

Surovina cenu nedělá


Autor: Copyright © 123RF Stock Photos

Cena vajec není zásadním důvodem pro růst cen dalších potravin

V první řadě je vhodné vědět, že cena surovin v současné době zdaleka nehraje u většiny potravin rozhodující složku v cenách, za které potom kupuje finální výrobky spotřebitel. Ilustrativní je to právě u pečiva, kde se cena obilí, což je opravdu rozhodující surovina, podílí na ceně rohlíku či housky maximálně 20 procenty. Polotovar – mouka – už se ale podílí 40 procenty.

Přesto nejde o rozhodující položky, neboť těmi jsou náklady na energie, pohonné hmoty, mzdy či třeba poplatky za vodné a stočné. Je tedy jasné, že vysoká cena vajec může být částečným, ne však zásadním důvodem pro růst cen pekárenského a dalšího zboží, přičemž míra ovlivnění výsledné ceny je samozřejmě dána výší obsahu vajec v té které potravině. 

Kde se používají vajíčka? V rohlíku ne

V případě pekárenského zboží by se vysoké ceny vajec neměly v cenách základního zboží – chleba a obyčejného pečiva – projevit vůbec, vejce se totiž přitom téměř nepoužívají. Trochu jiná je situace v cukrařině, kde jsou naopak vejce používána velmi často, nebo jsou alespoň využívány různé vaječné ingredience. Ty ale mimochodem nepodražily zdaleka tak, jako vejce čerstvá.

Nejde ale jen o sladké pečivo. Vejce jako (podle statistik) nejkonzumovanější potravina na světě jsou skutečně součástí celé řady potravin, především pak různých salátů, majonéz, potravin z kategorie rychlého občerstvení nebo vaječných těstovin. Dočasně lze tedy mírné zdražení výrobků obsahující vejce očekávat, avšak nepůjde podle všeho o dramatická procenta. V dnešní prakticky nekonečné nabídce potravin, kdy lze téměř vše nahradit něčím jiným, „hlídají“ alternativní potraviny ceny svých potravinářských konkurentů – někdy až moc, takže výsledkem jsou pak ony na původních surovinách ošizené výrobky, jejichž spektrum se podezřele rozrůstá. Tak či tak se váha zemědělských surovin v ceně potravin přeceňuje, a bylo by vhodné si to při vytváření katastrofických scénářů uvědomit.

Zvykejte si, ceny potravin porostou

Na druhou stranu je to situace, která je dlouhodobě neudržitelná. Z podstaty věci není příliš spravedlivé, když má zemědělec za všechny činnosti, spojené například s výrobou litru mléka, sedm až osm korun na tržbách, přičemž má s produkcí mléka také své nemalé náklady, a naproti tomu se většinou bez nějakých složitých činností prodává za stejnou cenu třeba litr balené vody. Je tedy nutné si postupně zvykat na to, že ceny potravin porostou, neboť porostou (i oproti současnému stavu) náklady na jejich výrobu včetně nákladů na produkci potravinářských surovin.

Ne každý přitom již zaznamenal, že v posledních dnech se ceny vajec i na českém trhu poněkud snižují. To odpovídá skutečnosti, že trh je už v zásobě zásoben, ba dokonce v případě spekulantů nakupujících vejce po desítkách plat přezásoben. Pokles poptávky logicky znamená pokles ceny, a také znovuvytvoření základních zásob, jejichž existence bude následně ceny stabilizovat.

Vlastní vejce? Vtip dobrý, ale nezkoušejte to

Nyní jde tedy s trochou nadsázky o to, dočasně omezit ranní míchaná vajíčka, nahradit dočasně vaječné těstoviny bezvaječnými a na chvíli omezit konzumaci dortů. Vzhledem k tomu, že ceny vajec již skutečně klesají, nemusí to být na dlouho, řádově jde o dny, maximálně tak o dva týdny. Poté by se měla cena vajec ustálit někde kolem hranice tří korun za kus, a alespoň v některých případech i pod touto hranicí. To není zas tak špatné řešení ani pro producenty vajec, ani pro spotřebitele.

Kurník do každé rodiny, to není dobrý nápad

Na závěr snad ještě poznámka k metodě, kterou se chtějí někteří spotřebitelé bránit vyšším cenám vajec v budoucnosti – totiž chovem vlastních slepic a domácí produkcí vajec. Minimálně ve městech je to řešení velmi nepraktické – i slepice potřebuje nějaký prostor, a hlavně péči, tedy krmení, přístup k vodě, takže do „výhodnosti“ vlastní produkce vajec je třeba započítat ztrátu času věnovaného chovu nosnic.

Je také vhodné si uvědomit, že slepice není rybička nevydávající žádné zvuky a že po sobě zanechává trus. To může docela fatálně nabourat různé sousedské vztahy. Ne každý také ví, že v trusu různých domácích mazlíčků se mohou vyskytovat bakterie Listerie, které samy o sobě již v minulosti způsobily nejednu spotřebitelskou paniku.

Ani výrazné rozšíření malochovů slepic na venkově, byť do tohoto prostředí slepice patří, nemusí být zrovna terno. Tam totiž zase hrozí při kontaktu s volně žijícími ptáky riziko ptačí chřipky, kterou navíc spotřebitel nepozná, dokud ji sám nedostane. Je přitom iluzí se domnívat, že všechny slepice v nových chovech dokáží zkontrolovat veterináři, kteří ale naopak současnou situaci v ČR pod kontrolou mají a ČR je tak zemí, v níž se ptačí chřipka v chovech drůbeže nevyskytuje. To mimochodem dává našim producentům drůbeže i vajec prostor k možnému exportu, byť se reálně naše země potýká spíše s i importy drůbežářského zboží. Tak či tak, nejen v tomto případě platí, že není zrovna dobrým řešením přesunout se z deště pod okap.

Petr Havel

Petr Havel

Agrární analytik, novinář na volné noze se zaměřením na zemědělství, potravinářství a životní prostředí.

1 názor Vstoupit do diskuse
poslední názor přidán 8. 4. 2012 17:13

Tento text je již více než dva měsíce starý. Chcete-li na něj reagovat v diskusi, pravděpodobně vám již nikdo neodpoví. Pro řešení aktuálních problémů doporučujeme využít naše diskusní fórum.