Tvrzení na obalech potravin musí být srozumitelná, a hlavně prokázaná

Autor: Isifa.cz

Dozorové orgány mají novou páku proti klamavým tvrzením. Na obalech potravinářských výrobků, na reklamních letácích či v televizních spotech už výrobci nesmí slibovat, co je napadne.

V květnu tohoto roku vyšlo evropské nařízení (ES, č. 432/2012) uvádějící seznam povolených zdravotních tvrzení. Jedná se o tzv. funkční zdravotní tvrzení týkající se hlavně vitaminů, minerálních látek a některých dalších látek. Toto nařízení navazuje na nařízení (ES, č. 1924/2006) regulující používání zdravotních tvrzení na obalech potravinářských výrobků, v reklamě i obchodních známkách. Základním principem tohoto nařízení je povolit používat pouze zdravotní tvrzení vědecky podložená, pravdivá a srozumitelná průměrnému spotřebiteli.

Výrobce smí uvádět jen prokázané účinky

Nové nařízení je platné od poloviny prosince tohoto roku. Dozorové orgány tedy budou mít konečně k dispozici jasný předpis, na základě kterého budou moci kontrolovat použitá zdravotní tvrzení na obalech potravinářských výrobků, na reklamních letácích či v televizních spotech.

K tématu: Aby výrobci nemohli spotřebitele klamat, budou muset mlčet


Autor: Isifa.cz

Na obalech potravin a potravinových doplňků mají být už jen tvrzení podložená, pravdivá a srozumitelná průměrnému spotřebiteli

Jako příklad lze uvést vitamin C. Pokud potravina (doplněk stravy) ve 100 g, nebo v 1 porci, nebo v 1 tabletě obsahuje alespoň 15 % stanovené doporučené denní dávky, tj. alespoň 12 mg, může být na obalu potraviny napsáno např. „Přispívá k normální funkci imunitního systému“, nebo „Přispívá ke snížení únavy“, ale nelze použít tvrzení týkající se úlevy při podráždění horních cest dýchacích. Takové tvrzení totiž nebylo vědecky prokázáno a Evropský úřad pro bezpečnost potravin (EFSA) k němu zaujal negativní stanovisko. Výrobci potravin také nemohou zdravotní tvrzení vztahovat na potravinu nebo doplněk stravy jako takový, ale pouze na složku (vitamin C), pro kterou bylo zdravotní tvrzení schváleno. Nelze tedy použít „tento nápoj (tyto tablety) podpoří váš imunitní systém“.

Aktuální rozhodnutí:

Schváleno: Čokoláda přispívá ke zdravému průtoku krve

Káva jako lék? Potravinový úřad toto tvrzení zakázal

Tvrzení ztracená v překladu

Pro kontrolní úřady a rovněž i pro výrobce potravin bude ovšem složité posoudit, zda tvrzení použité na obalu potraviny vystihuje význam tvrzení povoleného dotyčným nařízením. To totiž obsahuje seznam tvrzení přeložených z anglického originálu a bude těžké posoudit, zda např. tvrzení vztažené k vitaminu C „Podporuje obranyschopnost organismu“, lze vyhodnotit ještě jako odpovídající podmínkám stanovených v nařízení či nikoli.

S posouzením tvrzení pomůže analýza

Deklarované složení výrobku prokazující přítomnost složky, vztahující se k zdravotnímu tvrzení a následné legislativní úkony budou výrobci potravin dokládat např. protokolem od nezávislého potravinářského orgánu (akreditovaná laboratoř). Rozbory stanovených parametrů zaručí přesné určení hodnot a v souvislosti s požadovanou legislativou určí, zda lze zařadit do funkčních zdravotních tvrzení či zda je nutno posouzení od EFSA.

Analýzou parametrů ověřující zdravotní tvrzení, i parametrů výživových hodnot se zabývá společnost Bureau Veritas, nezávislá kontrolní organizace s akreditovanými laboratořemi s mezinárodní působností. Rozbory včetně legislativního servisu pak slouží k analyzování jednotlivých produktů, ale i zajištění správné obalové deklarace.

Nařízení obsahuje seznam pouze schválených zdravotních tvrzení, tzv. funkčních zdravotních tvrzení, tedy nikoli tvrzení týkajících se snížení rizika onemocnění – například snížení rizika vzniku kardiovaskulárních chorob nebo tvrzení týkající se vývoje a zdraví dětí – například tvrzení „Vápník je důležitý pro vývoj kostí u dětí“. Taková tvrzení musí být vždy schválena jednotlivě, posouzena EFSA a mohou být použita jen na základě nařízení vydaného Evropským parlamentem.

Zdravotní tvrzení se dělí na:

Funkční zdravotní tvrzení (obecně známá tvrzení), která popisují nebo odkazují na:
a) význam živiny nebo jiné látky na růst a vývoj organismu a jeho fyziologické funkce,
b) psychologické a behaviorální funkce,
c) snižování nebo kontrolu hmotnosti nebo snížení pocitu hladu či zvýšení pocitu sytosti anebo snížení množství energie obsažené ve stravě

Zdravotní tvrzení, kdy se jedná o:
a) tvrzení o snižování rizika onemocnění,
b) tvrzení týkající se vývoje a zdraví dětí

Zdroj: SZÚ

I obrázek štíhlé ženy je tvrzení

Málokdo si však uvědomuje, že za zdravotní tvrzení je považováno i tvrzení o obsahu nějakých látek, například „obsahuje probiotika“ nebo „obsahuje antioxidanty“ – i tato tvrzení jsou považována za zdravotní tvrzení, neboť u spotřebitele navozují dojem, že potravina obsahuje něco pozitivního pro jeho zdraví. Jedná se o tzv. nespecifická tvrzení, která musí být vždy doplněna konkrétním zdravotním tvrzením vztahujícím se k určité zdravotní funkci.

Velké zastoupení na našem trhu mají přípravky určené ke snížení tělesné hmotnosti, nebo pocitu sytosti. Na obalech těchto přípravků jsou nejen tvrzení zaručující tento efekt, ale také symboly a grafická ztvárnění vytvářející u spotřebitele dojem zeštíhlení, vylepšení postavy, například symbol metru kolem pasu štíhlé ženy. Tyto obrázky a symboly jsou ale rovněž považovány za zdravotní tvrzení a podléhají nařízení (ES) č. 1924/2006.

Více k tématu: Podvodníci s hubnutím

Co říci na závěr? Dá se očekávat poměrně zásadní změna v komunikaci výrobce či distributora s potenciálním spotřebitelem. Tato komunikace se nejvíce týká speciálních druhů potravin, zejména doplňků stravy, kde spotřebitel očekává určitý prospěch pro zdraví za vynaložené, často nemalé finanční prostředky. Distributorům doplňků stravy nezbude než hledat nové způsoby komunikace, které nebudou v rozporu s evropskou legislativou.