Zapomněl jsem si skalpel. Ve vašem břiše.

Čas od času proběhne médii zpráva, jak chirurgové zapomněli během operace nějaký předmět v těle pacienta. Vždy jde o zahraniční případy a vždy to dobře dopadne. Opravdu? A jaká je realita českých operačních sálů? U nás se nezapomíná?

Jakýsi prvotní průzkum domácího terénu provedl MUDr. Jiří Šťastný, primář pracoviště Centrálních operačních sálů a centrální sterilizace Nemocnice Prostějov. Stručný přehled výsledků jeho práce otisklo třetí letošní číslo odborného týdeníku Medical Tribune. Text se hemží především čísly, ovšem nadmíru zajímavými.

chirurgie

Světové statistiky, jak píše dr. Šťastný, udávají, že zapomenutý předmět v těle pacienta připadne na jednu ze tří až pěti tisíc operací, což je v průměru jeden případ ročně ve středně velké nemocnici a takových je u nás většina.

Nejkomplexnější statistické údaje mají nálepku made in USA, kde je nějaký předmět zapomenut v těle pacienta každé dvě hodiny, což vydá na zhruba 1500 případů ročně. New Jersey Department of Health and Senior Services udává, že v hlášeních mimořádných událostí na operačních sálech připadá na zapomenuté předměty 32 %.

Ve studii z Department of Surgery Brigham and Woman'sHospital v Bostonu z roku 2003 se lze dočíst o 54 pacientech s celkem 61 zapomenutými předměty, z nichž roušky tvořily 69 % a instrumenty 31 % případů.

Nejčastějšími následky byly infekce a sepse (43 %), následovaly tenkostřevní píštěle a obstrukce tlustého střeva (obě po 15 %), k perforacím orgánu došlo v sedmi procentech a ke smrti pacienta ve dvou procentech případů.    

Čtěte téma: Nemocnice blízké budoucnosti

Nemocnici v Hamburku se přezdívá Future Hospital. Například na chirurgických sálech je skříň, která se dokáže sama zásobit tím, co z ní lékaři při předešlé operaci odebrali…

Částečnou odpověď na otázku, proč k takovým událostem dochází, dává studie otištěná v časopise Der Chirurg mapující situaci v SRN:

  • počty jednotlivých nástrojů jsou kontrolovány jen v 92 % případů
  • pravidelná předoperační kontrola sít a kontejnerů probíhá jen v 51 %
  • řádnou dokumentaci vede jen 95 % zkoumaných pracovišť
  • čas ke kontrole mělo k dispozici pouze 76 % dotázaných sester instrumentářek
  • směrnice pro předcházení neúplného počtu roušek a instrumentů po skončení chirurgického výkonu má pouze 57 % pracovišť
  • správně provedenou kontrolou se zabránilo ponechání cizího předmětu v 64 % případů

Stydlivá česká statistika

MUDr. Šťastný při mapování domácí situace vyšel nejen z těchto údajů, ale především ze zkušenosti, že „čeští lékaři nedokáží zapomenutý předmět v těle pacienta během operačního výkonu jako nežádoucí událost otevřeně přiznat a vyvodit z ní všeobecně platné závěry“. Jeho hypotézu potvrdil fakt, že ze 157 dotazníků rozeslaných na chirurgická pracoviště celé republiky se jich vrátilo 73, čili 46 %.

Třiašedesát respondentů (tj. 86 %) konstatovalo, že podobnou událost na pracovišti zaznamenali, v 28 případech jednou, ve 22 dvakrát, v devíti třikrát, ve čtyřech čtyřikrát a v jednom případě dokonce pětkrát.

Anketa

Bojíte se před operací? A čeho vlastně?

       
chirurgie

Předmětů zapomenutých v těle pacienta bylo 112, z nichž 65 byly klasické roušky, 15 kovové instrumenty a dalších 15 bylo ostatních předmětů – drénů vcelku nebo jejich částí, rukavic, tamponů vcelku anebo rozmotaných.

Na 25 pracovištích měli vypracován standard, jak podobným událostem předcházet, na 40 nikoli.

Právní dohru mělo 11 případů (16 %), kdy třikrát proběhlo soudní řízení, u osmi pacientů došlo k mimosoudnímu vyrovnání a odškodné se pohybovalo v rozmezí od 10 000 do 120 000 korun. Uvnitř zdravotnického zařízení nebyl trestán žádný lékař, postihy – buď finanční, nebo v podobě přeřazení mimo operační sál  – dopadly na ostatní personál.

Čtěte téma: Stačí obrátit rentgen a vyoperují vám zdravou ledvinu

Skutečnost, že pacient podepsal Informovaný souhlas, v žádném případě nezbavuje zdravotnické zařízení zodpovědnosti při škodě na zdraví, která byla způsobena chybným postupem…

Na otázku po zkušenosti operačních týmů přišlo dr. Šťastnému 62 odpovědí, z nichž vyplynulo, že v 58 případech operovali lékaři s druhou atestací, jen ve třech s první, u nežádoucích případů byly osmatřicetkrát instrumentářky s atestací, čtyřikrát bez ní.   

Ve zdokumentovaných 73 nemocnicích proběhne ročně přibližně 140 000 operací, průměrně 1906 v každé z nich, z čehož plyne následující:

  • rouška se zapomene v těle pacienta v ČR průměrně jedenkrát za 2145 operací (přibližně jednou ročně v jedné nemocnici středního typu nebo 65× ročně v celé ČR)
  • nástroj se zapomene v těle pacienta v ČR průměrně jedenkrát za 9010 operací (přibližně jednou za 4,5 roku na nemocnici anebo 15× ročně v celé ČR)
  • cizí předmět (jakýkoli) zůstane v pacientovi jednou za 1250 operací (112× za rok v celé ČR)

Byť podle dr. Šťastného není pro neúplnost dat možné detailní porovnání situace ve světě a u nás, lze konstatovat, že česká statistika se podobá té světové, rozumí se ve vyspělých zemích. Největší rozdíl podle něj spočívá v již konstatované neochotě českých lékařů chybu přiznat, zveřejnit a uvést v život transparentní nápravná opatření.

Ilustrační foto: agentura SXC

Pavel Taněv

Pavel Taněv

PhDr. Pavel Taněv

Absolvoval studia filosofie a politické ekonomie. Mnoho let strávil v týdeníku Reflex. Pracoval v odborném týdeníku Medical Tribune, nyní působí jako odborný redaktor ve společnosti Edukafarm.

1 názor Vstoupit do diskuse
poslední názor přidán 17. 4. 2011 18:30

Tento text je již více než dva měsíce starý. Chcete-li na něj reagovat v diskusi, pravděpodobně vám již nikdo neodpoví.