Zapomeňte na probiotika, úředníci zakázali toto slovo používat

Autor: Repro Vitalia.cz

Musí zmizet. Nápisy probiotika či prebiotika na obalech potravinářských výrobků, i tvrzení obsahující tyto výrazy a poukazující na jejich pozitivní vliv na lidský organismus.

Rozhodnutím Evropského úřadu pro bezpečnost potravin (EFSA) a nabytím platnosti příslušné evropské legislativy bude totiž zakázáno uvedená slova na obalech výrobků uvádět. Podstatně se také zpřísní pravidla pro prezentaci probiotik a prebiotik v médiích, respektive komerčních prezentacích. O jejich vlivu na lidský organismus by se totiž měly oficiálně vyjadřovat jen příslušné národní autority, jako Česká společnost probiotická, přičemž údaje v textech mají být pravdivé a obecné, například, že je vhodné konzumovat jogurty obohacené kulturami živých bakterií či zakysané mléčné výrobky.

K tématu: Tvrzení na obalech potravin musí být srozumitelná, a hlavně prokázaná

Probiotika a prebiotika byla totiž v dokumentu Evropské komise o výživových a zdravotních tvrzeních označena jako takzvaná nespecifická zdravotní tvrzení, což v praxi znamená, že je možné je při propagaci potravinářských výrobků použít pouze v případě, že budou doplněna specifickým zdravotním tvrzením.

Zdravotní a výživová tvrzení – co to je:

Jedná se o jakékoli sdělení nebo zobrazení (grafické, obrazové nebo symbolické), které uvádí, navrhuje nebo naznačuje, že potravina (patří sem i doplňky stravy) má určité vlastnosti.


Autor: Repro Vitalia.cz

Probiotika by měla zmizet ze všech obalů i komerčních prezentací

EFSA ale dosud nechválila žádné předložené zdravotní tvrzení týkající se probiotik. A podle všeho jen tak neschválí. Ještě nedávno se uvažovalo o opaku, neboť probiotika a prebiotika byla zařazena do takzvané „šedé zóny“, tedy mezi tvrzení, k jejichž schválení je třeba detailnějších vědeckých studií, není ale vyloučeno, že je časem bude možné prezentovat. Nyní se ale již ví, že ani v druhém balíčku schválených tvrzení žádná povolení o prezentaci přínosu u probiotik ani prebiotik nebudou.

Probiotika ne, bakterie ano

Možná i díky tomu, že před časem publikoval tým dvaceti vědců v časopisu Science Translational Medicine výsledky svých výzkumů, které zásadně zpochybnily všeobecně uznávanou prospěšnost probiotik pro zdraví člověka. Studie, kterou na rozdíl od jiných nesponzorovali potravinářští výrobci, přitom na základě pokusů jak na myších, tak na lidech konstatovala, že „bakterie z probiotických jogurtů se v trávicím traktu ani nezabydlují, ani neovlivňují složení původní střevní mikroflóry, ani poměrné zastoupení genů kódujících známé enzymy“. Pouze v případě genů vědci potvrdili, že ty z nich, které pomáhají štěpit složitější cukry a škroby, dokázala probiotika povzbudit k vyšší aktivitě.

Probiotika jsou přitom v praxi bakterie typu Lactobacillus, Bifidobacterium a další, známé především jako součásti jogurtů i jiných, například mlékárenských výrobků. Skutečnost, že potraviny příslušné bakterie obsahují, nicméně na obalech výrobků uvádět lze. To znamená, že bude možné na obalech potravin například uvést „s bakteriemi mléčného kvašení Lactobacilus casei“ a podobně.

Zákaz povede k určité degradaci výrobků

Je ovšem otázka, nakolik budou spotřebitelé takovým nápisům rozumět, zvláště, když je používaných bakterií mléčného kvašení celá řada, a všechny mají složité a ne snadno zapamatovatelné latinské názvy.

K tématu: Průměrný spotřebitel novým tvrzením na potravinách nerozumí

Nově schválená tvrzení mají být srozumitelná pro průměrného spotřebitele. Zkusili jsme to:

Relativně snadným výrazům probiotika či prebiotika přitom již řada spotřebitelů díky osvětě v této oblasti porozuměla a věděla, co si pod nimi představit. Zákaz používání těchto pojmů podle všeho povede k určité degradaci výrobků i výrobců, které je dříve uváděli na obalech potravin. Spotřebitelé budou totiž nakupovat produkty, u kterých se dosud orientovali podle zmiňovaných výrazů, v budoucnosti již bez příslušných nápisů, a přestože půjde o stejný výrobek, nebude tato identita z označení výrobků vyplývat.

Samozřejmě, v rámci konkurenčního boje se v minulosti zdravotních a nutričních tvrzení velmi zneužívalo, takže snahu EFSA o snížení často brutální manipulace se spotřebitelem prostřednictvím různých nutričních a zdravotních tvrzení lze chápat. V případě probiotik, a stejně tak prebiotik, pro která platí obdobné zákazy, se ale asi podařilo „s vaničkou vylít i dítě“, jak se v kraji říká. Přestože je totiž možná při současné úrovni poznání jejich přínos pro lidský organismus skutečně obtížně doložitelný, a řadu nadhodnocených příznivých účinků vědci přímo vyvrátili, patří probiotika i prebiotika zcela nepochybně mezi ty nutričně příznivější složky potravin.

Stávající základní charakteristiky pojmů

Probiotika

Kultury živých bakterií (nejčastěji Lactobacillus acidophilus a Bifidobakterium bifidum), které dokáží žít v trávicím traktu lidí a zabraňovat v něm množení škodlivých bakterií. Kromě toho zvyšují odolnost proti průjmovým onemocněním a také se podílejí na posílení obranyschopnosti celého organizmu. Preventivní či léčebný účinek probiotik byl dosud prokázán především u průjmových onemocnění spojených s používáním antibiotik, u infekce Helicobacter pylori, a některých alergických onemocnění.

Prebiotika

Látky podporující růst probiotik, které se nevstřebávají, a vytvářejí v tlustém střevě vhodné prostředí pro existenci lidskému zdraví prospěšných bakterií (probiotik). Prebiotika patří mezi oligosacharidy (druh cukrů) a vyskytují se zejména v mateřském mléce, ale také například v banánech, cibuli, chřestu nebo skořici.

Čtěte dále: Aby výrobci nemohli spotřebitele klamat, budou muset mlčet

4 názory Vstoupit do diskuse
poslední názor přidán 27. 9. 2014 14:57