Hlavní navigace

Zánět středního ucha se možná stane smrtelnou nemocí

26. 11. 2009

Sdílet

Vynález penicilinu zatím stále zachraňuje životy milionům lidí. Možná se ale v budoucnu stane z dobrého sluhy zlý pán. Antibiotika přestanou na lidi účinkovat a začneme umírat na běžné nemoci. A proto, když vám je doktor předepíše, položte mu jednoduchou otázku: Je to skutečně nezbytné?

Co do spotřeby antibiotik jsme v polovině žebříčku zemí Evropské unie. Zdá se to jako docela dobrý výsledek, ale opak je pravdou. Lékaři ze Státního zdravotního ústavu minulý týden vystoupili s varováním: polykáme víc antibiotik, než je dobré, a ony na nás přestávají účinkovat. „Například u nejčastějšího původce infekcí močových cest rychle stoupá odolnost k řadě klíčových antibiotik. A tady patří Česko mezi země s nejhorší situací v Evropě,“ uvedl lékař Vlastimil Jindrák z nemocnice Na Homolce, který je u nás největším odborníkem na tyto léky.

Antibiotika polykáme často zbytečně

antibiotika

Vynález penicilinu zachránil miliony lidí po první světové válce. Teď nám hrozí, že se staré nemoci vrátí v plné síle zpět, a znovu se na ně začne umírat, protože mikrobi začínají být na antibiotika odolní. Polykáme je totiž příliš často a používáme je na banality.

Yvona Faryová z Prahy to zažila se svým synem, který často trpí na afty. Tento podzim se lékař rozhodl nepoužívat jen tradiční léčbu, ale nasadil dítěti antibiotika. „Nezdálo se mi to, tak jsem se šla zeptat jiného lékaře, jestli je to v pořádku. A zjistila jsem, že ne a že je to zbytečné nasadit tak silný lékový kalibr na afty,“ kroutí hlavou žena. Doma v šuplíku tak má teď ladem ležící krabičku antibiotik, protože se rozhodla synovi raději lék nedávat, aby zbytečně nezvyšovala odolnost bakterií.

Jiný příběh: Devětadvacetiletá Jana Stejskalová ulehla s typickými příznaky chřipky – bolest svalů, horečka, únava… Lékař jí ovšem automaticky naordinoval antibiotika. Jana se nedivila, antibiotika využívala, přestože měla pocit, že jí nijak nepomohly. Pochopitelně: tyto léky totiž zabírají jen na bakteriální infekce, nikoliv na viry. A pokud Jana měla chřipku, což je nemoc virového původu, těžko jí mohla antibiotika zabrat.

Nepřehlédněte: Přecházíte chřipku? Riskujete doživotní následky

Kdy antibiotika ubližují

V případě virových infekcí jsou antibiotika nejenže zbytečná a zatěžují organismus, ale způsobují, že mikrobi se stávají vůči lékům stále odolnější. A to má vážné následky do budoucna. „Nechci strašit, ale může se stát, že to dospěje tak daleko, že bude i zánět středního ucha smrtelnou nemocí,“ říká Vlastimil Jindrák. Už dnes se ostatně v léčebnách dlouhodobě nemocných a v nemocnicích stává, že lékaři nemohou dlouho najít pro pacienta s vážnou infekcí antibiotika, která by mu zabrala.

antibiotika

Což je případ třeba nemocných se zlatým stafylokokem, ale i lidí po operaci srdce či s meningitidami. Do budoucna by se pro nás kvůli tomu mohla stát znovu hrozbou i tuberkulóza či malárie. Ale v ohrožení života by se rázem ocitli i lidé s mnohem banálnějšími chorobami, osudovým by se stal i zápal plic.

A je možné, že brzy nebudeme mít jak léčit ani obyčejnou angínu. „Znovu pokračuje vzestup odolnosti proti Streptococcu pyogenes, což je původce angíny, k takzvaným makrolidovým antibiotikům. V Česku se bohužel nepovedlo zachovat nízkou úroveň spotřeby těchto léků,“ řekl Vlastimil Jindrák. Makrolidová antibiotika (například klarithromycin a azitromycin), přitom patřily k lékům, které snadno pronikají do organismu a jsou na angínu velmi účinné. To bychom je ale nesměli polykat i tam, kde neměly být předepsány.

Čtěte také: Jak se vyvarovat nadužívání antibiotik

„Vzhledem k přicházející chřipkové epidemii je toto varování před bezhlavým braním antibiotik zvlášť důležité. Průběh chřipky nemohou antibiotika ovlivnit, přesto jsou často předepisována, a také pacienti jejich předepsání očekávají,“ upozornila i Dana Jurásková, ministryně zdravotnictví. Přesně tím vystihla jádro problému: antibiotika jsou pro řadu pacientů čímsi jako totemem. A mají-li z ordinace lékaře odejít bez nich, cítí to jako zradu, jakoby lékař jejich nemoc ani nebral moc vážně. Jinak by antibiotika přece předepsal… "Když pacientovi dám jen paralen, neznamená, to, že jsem špatný doktor, spíš naopak, ale lidé to špatně chápou, cítí se v čemsi ošizení,“ posteskl si praktický lékař Jan Jelínek.

Ptáte se svého lékaře, zda jsou nasazená antibiotika nezbytná?

Nedávná studie prokázala, že nejméně polovina všech antibiotik u nás je předepsána zbytečně. Vyplynulo to ze studie Zaměstnanecké zdravotní pojišťovny Škoda. A ve světě je situace mnohde ještě horší – například v Řecku, Francii a dalších zemích.

I proto vydává nyní Světová zdravotnická organizace varování, které upozorňuje na rizika spojená s nadužíváním pilulek. Své kampaně chce zacílit především na praktické lékaře, aby předepisovali antibiotika zodpovědně a jen tehdy, když mají smysl. Což se dá velmi snadno zjistit.

Napsali jsme: Muži při nachlazení trpí víc. Vlastní vinou

Pomozme alespoň dětem

Tady pomáhá speciální přístroj s názvem CRP. Potíž je, že jej má jen málo lékařů pro dospělé. Nejde o levnou záležitost, ale o investici přesahující deset tisíc korun. Měli by ho mít alespoň dětští lékaři. A podle dětské lékařky Hany Cabrnochové z vedení pediatrické společnosti má CRP v ordinaci zhruba pětina dětských lékařů a nemohou si ho vynachválit.

antibiotika

Přístroj totiž z kapky krve (nebojte se – stačí skutečně jen drobné píchnutí do prstu dítěte), rozpozná, jestli je nemoc bakteriálního nebo virového původu. Jednoduše řečeno: jestli má cenu nasadit antibiotika. „Je to lepší než krevní obraz a nečekám na výsledek hodiny. Zjistím tak okamžitě, co dítěti je," popisuje Hana Cabrnochová.

Ptejte se proto při hledání pediatra pro své dítě, jak zjišťuje, kdy je třeba nasadit antibiotika. Pediatrická společnost už spočítala, že od doby, co přístroj lékaři používají, klesla spotřeba antibiotik předepsaných dětskými lékaři o několik desítek procent. A to je do budoucna pro potomky dobrá zpráva. „Ztráta klinické účinnosti antibiotik v důsledku šíření antibiotické rezistence je totiž reálnou hrozbou, která zásadním způsobem ohrožuje zdraví veřejnosti,“ konstatovali odborníci ze Státního zdravotního ústavu.

Napsali jsme: Pozor: dítě můžete zabít i aspirinem

A pozor: platí to i pro zvířecí miláčky. I veterináři totiž nasazují antibiotika často zbytečně. Ptejte se proto raději vždy i veterináře, jestli antibiotika, která má užívat třeba váš pes, nejsou náhodou zbytečná. Za tu otázku nic nedáte a pro vaše zvíře to může znamenat, že až příště bude tyto léky skutečně potřebovat, tak mu pomůžou.

Foto: http://healtha­ce.blog.com, http://a1.vox.com, http://life.fa­milyeducation­.com, http://natural­cureforacne.pbwor­ks.com

Autorka je redaktorkou MF DNES

Byl pro vás článek přínosný?

Autor článku

Autorka je redaktorkou MF DNES.

Upozorníme vás na články, které by vám neměly uniknout (maximálně 2x týdně).