Zákeřná alergie na potraviny

Nesnědli jste žádné luštěniny, a přesto máte pravidelně nafouklé břicho k prasknutí? Nebo trpíte nevysvětlitelnými průjmy? Za vašimi problémy může stát potravinová alergie, která je v Česku v posledních letech na vzestupu. Vyšetření u lékaře může vaše záhadné stavy vysvětlit.

Alergie na potraviny jsou v Česku stále rozšířenější. Narůstá počet alergiků, kterým vadí exotické potraviny jako kiwi, ananas, sója nebo mořské plody. Dokonce se objevují i tzv. zkřížené alergie, kdy pacientovi současně vadí pyly a nějaká potravina.

Potravinovou alergií trpí po celém světě možná až 4 % populace. Je to ale pouze hrubý odhad, výskyt je totiž rozdílný v různých věkových kategoriích. Zatímco v dospělosti se setkáme, podle různých studií všech kontinentů, s pravou potravinovou alergií mezi 2 až 4 procenty, děti bývají potravinovou alergií postiženy častěji, ve věku do 3 let dokonce až v 8 procent případů, vysvětluje MUDr. Martin Fuchs z Dětského oddělení Fakultní nemocnice Bulovka.

Nejvíc se týká dětí

ovoce

Vůbec nejčastější potravinovou alergií v dětském věku, hlavně v tom kojeneckém a batolecím, je v Česku alergie na kravské mléko. Následuje alergie na vaječný bílek, ořechy a pak méně významné alergie na obiloviny, ovoce, zeleninu nebo ryby. V dospělosti se vytrácí alergie na kravské mléko (uvádí se, že až 80 % alergie na kravské mléko vymizí do šesti let věku dítěte) a naopak nabývá na významu alergie na ořechy, ovoce, mořské ryby nebo plody moře.

Většina alergií na potraviny je však celoživotní a nevymizí. Významnost jednotlivých alergenů je dána mimo jiné stravovacími návyky jednotlivých národů. V přímořských státech jsou nejčastějšími alergeny mořské ryby a plody moře, v USA jsou významným alergenem hlavně arašídy, v Japonsku sója a podobně, uvádí doc. MUDr. Jaromír Bystroň, CSc., primář Oddělení alergologie a klinické imunologie Fakultní nemocnice Olomouc.

Anketa

Trpíte alergií na některou potravinu?

S možností alergie na některé potraviny musí počítat každý z nás. Obzvlášť pokud ji má někdo z rodiny. Alergie na potraviny se totiž dědí. Dědí se spíše obecná vloha pro alergickou reakci, kterou v sobě nese téměř 60 procent všech lidí. Projev onemocnění se ukáže pouze za podmínek, že tato vrozená „spící“ vloha je „probuzená“ intenzivními nebo často opakovanými zevními podněty. A podle toho, které podněty se u jedince významněji uplatňují, dochází k projevům alergie, např. na pyly travin nebo stromů, na zvířecí alergeny nebo na potraviny nebo další alergenní podněty, říká docent Bystroň.

Jak se projevuje

Mnoho lidí si myslí, že se potravinová alergie projevuje zejména na kůži, například vyrážkou. Ve skutečnosti je tomu úplně jinak. Mezi nejčastější alergické reakce patří projevy v zažívacím traktu (křečovité bolesti v břiše, průjmy), na kůži – zarudnutí, svědění, kopřivka až rozsáhlejší otoky hlavně v oblasti obličeje (rty, oční víčka, jazyk). Časté jsou i projevy orálního (ústního) alergického syndromu – svědění a pálení jazyka, sliznice rtů, úst, až stažení hrdla – při bezprostředním kontaktu s potravinami, na které je pacient alergický (nejčastěji to jsou jablka, peckové ovoce – broskve, nektarinky, třešně, ořechy, arašídy, kiwi, ale i kořenová zelenina – celer, mrkev, petržel). Potraviny mohou vyvolat i otok hrtanu s dušením nebo projevy astmatického záchvatu. Nejtěžší reakcí je anafylaktický šok. Potravinové alergeny patří spolu s léky a hmyzím jedem k nejčastějším příčinám anafylaktického šoku, doplňuje docent Bystroň.  

pečivo

U malých děti se často vyskytuje alergie na kravskou mléčnou bílkovinu. Plných 95 % alergií vzniklých v dětském věku vznikne již před dovršením prvého roku věku. V této věkové kategorii lze očekávat až neuvěřitelných  5 % postižených. V tomto okamžiku bychom měli počítat  s několika tisíci českými kojenci, kterým jejich často nemalé obtíže vyvolává dieta s obsahem kravského mléka, popisuje Mudr. Fuchs.

Alergie na mléčnou bílkovinu se projevuje vyrážkami, zažívacími problémy, například průjmem nebo bolestmi bříška, častým zvracením, dokonce může dojít i k anafylaktickému šoku. Poprvé se tato alergie ukáže, jakmile se dítě setká s jiným mlékem než mateřským. Ekzém se ale může objevit i u zcela kojených dětí. Miminka jsou nesmírně citlivá na všechno, co matka sní.

U dospělých se alergie na mléčnou bílkovinu vyskytuje minimálně. Týká se asi 0,1 % populace. Léčba alergie je u dospělých velmi jednoduchá, zkrátka se ze stravy vyloučí kravské mléko a výrobky z něj.  To u kojenců ale nejde, protože jsou na mléku doslova životně závislí. Řešením je hledat speciální výživu, která obsahuje speciálně upravenou kravskou bílkovinu, tzv. hydrolyzovanou. S výběrem konkrétního výrobku vám pomohou v lékárně nebo vám poradí váš pediatr.

Léčba existuje

Zdravá-výživa-recenze-Albio-5

Jak alergie na potraviny léčit? Nejdůležitější je přesná diagnostika potravinové alergie. Léčba je relativně snadná, pokud se ovšem odhalí příčinný antigen. Podaří-li se tedy identifikovat příčinný spouštěč, z diety se striktně odstraní. Je třeba dbát na vyloučení všech komponentů osudové potraviny, včetně těch skrytých ve směsných a hromadně vyráběných potravinách, doplňuje doktor Fuchs.

Pokud je jednoznačně prokázána alergie na konkrétní potravinu, je nejúčinnější léčbou vyřazení takové potraviny z jídelníčku. Zjednodušeně řečeno, pokud vám vadí oříšky, nesmíte jíst nic, co obsahují. Ale pozor, neznamená to, že jen nebudete jíst oříškové pokrmy, zbytky oříšků se mohou skrývat ve výrobcích, ve kterých je vůbec nečekáte. Proto velmi pečlivě studujte informace na obalu.

Dosti často není alergie na celou potravinu, ale jen na její součást a stačí se vyhnout této součásti (například sezamová nebo maková zrnka na pečivu nebo konzervační látky nebo potravinářská barviva). Nezbytností je podrobné poučení pacienta a jeho rodiny. V žádném případě nekupujte potraviny, které mají nejasné označení a nelze z obalu zjistit, zda alergeny neobsahují.

 Další léčba se liší podle závažnosti alergické reakce. „U těžkých – šokových reakcí – se používá injekční aplikace adrenalinu, kortikosteroidních hormonů a antihistaminik a dalších protišokových opatření. U lehčích případů vystačíme s podáním antihistaminik. V některých případech můžeme použít i preventivní podávání ochranných protialergických léků před jídlem, které brání v rozvoji alergické reakce ve střevě,“ dodává  primář Jaromír Bystroň.

2 názory Vstoupit do diskuse
poslední názor přidán 3. 7. 2009 21:24