Zácpa: problém, na který se stydíme zeptat

Autor: SXC

Zácpou trpí až čtvrtina lidí, více je žen. Kdy se mluví o chronické zácpě? A co se s ní dá dělat? Existují i šetrné metody léčby. Aneb: všechno o zácpě, nač jste se styděli zeptat.

Projeví-li se příznaky některých nemocí či stres, naruší se plynulé vyprazdňování, což může vést ke vzniku zácpy. První zmínky o zácpě pocházejí již ze starověké Číny a jsou staré asi 3 až 4 tisíce let. Nejde tedy o novodobou nemoc. Zácpou trpí asi 25 % dospělých. Třikrát více postihuje ženy než muže. Ve věku nad 65 let trápí až 40 % lidí. Jen malé procento z nich ale vyhledá při dlouhodobých potížích lékaře, protože zácpu považuje za banální problém.

Zácpu ovlivňují nemoci i strava

„Zácpou trpí člověk, který má méně než 3 stolice týdně nebo příliš tvrdou stolici vyžadující vyšší úsilí při vyprázdnění,“ říká Jana Vojtíšková, praktická lékařka z Ústavu všeobecného lékařství 1. LF UK v Praze. „Může mít zároveň pocit neúplného vyprázdnění. Lidé si stěžují na bolesti břicha, dráždivost a bolest v oblasti konečníku. Někdy se ve stolici objeví i čerstvá krev. Zácpa se často projevuje také zvýšenou plynatostí, nechutenstvím a bolestmi hlavy,“ dodává.

Tzv. funkční zácpu může způsobit zpomalení průchodu tráveniny střevem nebo špatná funkce svalů pánevního dna. Nevhodné složení jídelníčku (například nedostatek vlákniny, malý příjem tekutin), špatné stravovací návyky a nepravidelný denní režim přispívají ke vzniku obtíží při vyprazdňování.

Čtěte také: Prdíte správně?

Zácpa může být příznakem některých nemocí postihujících orgány trávicího ústrojí. Jde například o rakovinu tlustého střeva, trhlinku na konečníku, zánětlivá onemocnění střev, hemeroidy nebo tzv. „líné střevo“. Tzv. chronickou zácpu mohou způsobit i další choroby související s: nemocemi a úrazy mozku (například roztroušená skleróza, Parkinsonova choroba nebo stavy po mozkové příhodě); metabolickými a hormonálními poruchami (například diabetes nebo snížená funkce štítné žlázy) nebo nemoci související s močovým ústrojím.

V některých případech mohou za vznik zácpy i užívané léky, například antidepresiva, antihypertenziva či volně prodejné přípravky s obsahem železa nebo vápníku. S obtížemi při vyprazdňování se také často potýkají ženy v těhotenství nebo krátce po porodu.

Ach, ta psychika…

Projevy zácpy mohou být spojeny s psychickými nemocemi a stresem. Potýkají se s nimi především osoby trpící poruchami příjmu potravy. Za obtížemi s vylučováním bývají také deprese a úzkost. Tělo reaguje zpomalením činnosti střev nebo zadržováním stolice. U dětí hraje psychika velkou roli, obzvláště pokud vzniknou poranění v oblasti konečníku.

Nejčastější otázky o zácpě

Jak často by měl člověk jít na „velkou“?
O zácpě hovoříme u dospělých i dětí, pokud mají stolici méně než 3× týdně nebo tvrdou stolici s nutností vyššího úsilí při vyprázdnění.

Co je to chronická zácpa?
Příznaky chronické zácpy přetrvávají u dospělých déle než 12 týdnů v roce. Chronickou zácpu je nutné vždy vyšetřit lékařem, odhalit její příčinu a začít ji léčit, aby nedošlo ke zhoršení příznaků.

Mohu léčit zácpu doma, nebo je vhodné ihned navštívit lékaře?
Pokud netrpíte žádnými chorobami, jejichž průvodním projevem je také zácpa, je možné první příznaky léčit pomocí projímadel, která změkčí stolici. Doporučuje se vybírat nenávykové léčivé přípravky, které se nevstřebávají do organismu, zvětší objem stolice, nedráždí střevní sliznici a nezpomalují ani nezrychlují pohyb střev.

Trpím zácpou a ve stolici mám krev. Mám jít k lékaři?
V případě, že se ve stolici objeví krev, je důležité se co nejdříve obrátit na lékaře. Ten provede nutná vyšetření, aby vyloučil závažná onemocnění a rozhodl o dalším postupu.

Stejný problém však mohou mít i dospělí. Při potížích s vylučováním se může jedinec snadno dostat do začarovaného kruhu. Obavy z bolestivého vyprazdňování jej nutí zadržovat stolici, která se ve střevech více zahustí a působí při vylučování větší bolest.

Zácpa však může být i samostatnou nemocí. U některých lidí dochází k utlumení nebo vyhasnutí vyprazdňovacího reflexu. Příčin vědomého zadržování stolice je celá řada. Viníkem bývá nevhodně zvolené složení jídelníčku s nedostatkem vlákniny, tekutin a málo pohybu. Druhou příčinou je potlačování nucení na stolici, jež může způsobovat například stud, spěch, nemožnost dojít si na toaletu dle vlastní potřeby či nevyhovující hygienické zařízení.

Co pomůže, když tělo nemůže

Zácpě je možné předcházet či zabránit jejímu zhoršování změnou návyků. Jídelníček by se měl skládat z pestré a vyvážené stravy s dostatečným množstvím vlákniny. U dospělého se doporučuje 30 gramů vlákniny denně. Člověk by neměl zapomínat ani na dostatečný přísun tekutin. Důležité je také zařadit do svého denního režimu pravidelný pohyb. Preventivně lze zácpě předejít také nacvičením vyprazdňovacího reflexu. Člověk by si měl v rámci svých ranních rituálů vymezit dostatek času k návštěvě toalety. Tělo si postupně tento reflex osvojí. Pomoci může sklenka vody či lehká masáž břicha.

Při prvních příznacích zácpy je možné zvolit volně prodejné léky, především změkčovadla, která zabrání rozvinutí obtíží do chronické podoby. Je vhodné užívat takové přípravky, které na sebe váží vodu a zvyšují objem střevních tekutin. Takovým způsobem fungují tzv. osmotická projímadla. Pokud příznaky zácpy spontánně neodezní během 3 měsíců, je vhodné obrátit se na praktického lékaře, protože je potřeba odhalit skutečnou příčinu a zvolit vhodnou léčbu.

Když musí zasáhnout lékař

Nejdůležitějším krokem při léčbě zácpy je zbavit se ostychu, který zabraňuje člověku otevřeně hovořit o svých problémech. Během rozhovoru zjišťuje lékař nemoci, se kterými se pacient léčí (a všechny přidružené potíže), jeho denní režim i stravovací návyky. Důležité je informovat lékaře o všech lécích, které pacient užívá, včetně potravinových doplňků (vitamíny, vápník, přípravky s obsahem železa).

Čtěte ještě: Pijte vodu. Ale kolik?

Součástí diagnózy jsou vyšetření pacienta a laboratorní odběry. Na základě všech výsledků pak může lékař stanovit diagnózu, případně pacienta odešle na další vyšetření ke specialistovi. Ten může provést ultrazvukové vyšetření břicha, vyšetření tlustého střeva – kolonoskopii, případně změřit tlak v konečníku či doporučit další specializovaná vyšetření.

2 názory Vstoupit do diskuse
poslední názor přidán 7. 3. 2012 23:23