Trápí vás dusivý kašel? Může to být astma

Autor: Isifa.cz

Kašlete a běžné prostředky nezabírají? Zajděte raději k lékaři, v úvahu totiž připadá průduškové astma. Toto vážné onemocnění se vyskytuje poměrně často a začíná v jakémkoli věku.

Průduškové astma neboli asthma bronchiale je časté onemocnění. Podle nejnovějších statistik vystoupal v České republice počet nemocných v dětském a dorostovém věku z 3,3 procenta v roce 1996 na 8,6 procenta o deset let později, což je opravdu hrozivé číslo. Ani odborníci ale přesně neví, proč tomu tak je.


Autor: Agentura SXC

„Máme za to, že se neustále zvyšuje množství škodlivin v našem životním prostředí. Se silnými alergeny přicházíme do kontaktu dnes a denně v potravě, tekutinách i vzduchu, který dýcháme. Ohrožují nás různé chemikálie a navíc stále hodně lidí kouří. Ke vzniku astmatu musíme mít ale navíc dědičnou dispozici – jsme tedy od přírody více vnímaví k působení alergenů. Souhra těchto faktorů může nastartovat rozvoj průduškového astmatu, a to v jakémkoliv věku, dokonce i kojeneckém. Spouštěcím faktorem někdy bývá těžší virová infekce nosohltanu či dýchacích cest,“ uvádí docent Vít Petrů z Centra alergologie a klinické imunologie pražské Nemocnice Na Homolce.

On-line test: Máte astma pod kontrolou?

Užitečnou pomůckou, která pacientům i lékařům umožní rychlé zhodnocení úrovně onemocnění, je test kontroly astmatu.

Všudypřítomný kašel

Astma je onemocnění neinfekční a jeho podstatou je zánět dýchacích cest, který je většinou důsledkem alergie. Například u alergické rýmy je riziko vzniku astmatu vyšší o 60 až 80 procent! Alergici, které trápí rýma, by proto měli alespoň občas nechat od lékaře zkontrolovat i plicní funkce, protože jejich astma může zůstávat dlouho skryto.

Typickým projevem této choroby je astmatický záchvat spojený s náhlou, silnou dušností a zhoršeným vydechováním. Jiným projevem, především u dětí bez jakýchkoliv zjevných známek infekce, bývá záchvat dusivého, dráždivého kašle. Může se objevit kdykoliv, nemocné „přepadne“ klidně v noci nebo po námaze, může je rozkašlat prudká změna teploty vzduchu stejně tak jako větší rozčilení, stres či fyzická zátěž. Průdušky astmatiků jsou totiž zvýšeně reaktivní na přítomnost alergenu v dýchacích cestách (pyly, prach, roztoči, plísně, zvířecí srst, virová infekce) a během astmatického záchvatu se rychle stáhnou, otečou a zaplní hlenem, který je pak jen obtížně vykašláván. Nemocní bývají dušní, typicky při výdechu, kdy se ze zúžených dýchacích cest mohou ozývat různé chrčivé či písklavé zvuky.

Čtěte téma: Astma  – nemoc, o které možná nevíte

Součástí léčby astmatu je i změna životního stylu. Naprostým základem je nekouřit a vyhýbat se zakouřenému prostředí. 

Jak a čím léčit?

Vaše dítě začalo kašlat a vy mu v lékárně koupíte v minulosti osvědčené kapky proti kašli. Ty ale náhle nezabírají. Po týdnu tedy navštívíte pediatra, který může usoudit, že se asi nejedná o virovou, ale bakteriální infekci a doporučí antibiotika. Kašel ale ani po dvou týdnech neustává. Co teď?

„V takovém případě je určitě třeba myslet na to, že se může jednat o alergii, jejímž prvním projevem je astmatický kašel. Doporučuji neváhat a navštívit lékaře odbornosti alergologie a klinická imunologie – ten potvrdí případný alergický původ obtíží a nasadí vhodné léky,“ doporučuje V. Petrů.


Autor: Isifa.cz

V současnosti rozlišujeme dvě základní skupiny léčiv. Takzvané léky záchranné se inhalují při akutním astmatickém záchvatu pomocí inhalátoru (dvě až čtyři vdechnutí) a nemocní velmi přesně vědí, v jaké dávce a kolikrát za den (až čtyřikrát) je mohou užít. Jsou mimořádně rychle účinné – už v řádu minut po jejich inhalaci dojde k rozšíření dýchacích cest a nemocným se výrazně uleví.

U těžších forem astmatu, kdy je potřeba častěji aplikovat záchrannou léčbu (třeba i několikrát do týdne), se užívají takzvané protizánětlivé preventivní léky. Mohou se opět inhalovat nebo vdechovat v práškové formě pomocí speciálního dávkovače. „V tomto případě se jedná o inhalační formu hormonů kůry nadledvin – kortikoidů. Kolují kolem nich různé fámy. Já mohu odpovědně prohlásit, že pokud jsou tyto léky užívány a dávkovány podle doporučení, pak nemají žádné závažné negativní systémové účinky, protože vdechnutá dávka je naprosto minimální a téměř vůbec se nedostanou do krevního řečiště. Působí tedy pouze v dýchacích cestách a pacientům při jejich užívání nehrozí žádné nebezpečí,“ uvádí V. Petrů.

Existuje ovšem několik typů hormonálních inhalačních léčiv, a ty starší léky mohou přece jen některé nežádoucí účinky mít. Tím, že se inhalují ve větších dávkách a nevyplachuje se po nich ústní dutina, mohou na sliznici měkkého patra a nosohltanu zapříčinit vznik nepříjemného plísňového onemocnění (moučnivka neboli soor). Možná si vzpomenete, že jste ji viděli u některých miminek v porodnicích – těm se pusinky natírají genciánovou modří. „Ovšem u moderních léčiv s výborným bezpečnostním profilem, například u ciklesonidu, soor nehrozí. Účinkují totiž až tehdy, když se dostanou do dýchacích cest – v dutině ústní a nosohltanu se do sliznic nevstřebávají. Nemají ani žádné, pacienty obávané, systémové účinky, které jsou typické spíše pro dlouhodobě užívané kortikoidy v tabletových a čípkových formách. Jediným systémovým účinkem kortikoidů, který byl kdy pozorován u inhalačních forem, je zpomalení rychlosti růstu dětí, které je užívaly dlouhodobě. Bylo ale jednoznačně prokázáno, že na konci puberty se jejich výška vůbec nelišila od populace, která kortikoidy neinhalovala. Zpomalení rychlosti jejich růstu bylo tedy jen přechodné,“ vysvětluje V. Petrů.

Jaká je vlastně prognóza?

Těžké formy astmatu nemocné velmi stresují, asi deset procent všech pacientů navíc na léčbu příliš nereaguje. V. Petrů míní, že prognóza nemocných, jejichž onemocnění dobře reaguje na léky, svědomitě je užívají a pečlivě naslouchají radám svých lékařů, je velmi dobrá. Jejich život není oproti běžné populaci nikterak zkrácen a mohou vykonávat veškeré běžné aktivity, včetně aktivního sportu a vysoké zátěže. Žádnou vzácností nejsou ani případy, kdy se astma po několika letech stabilizuje a pacienti mohou vždy na několik měsíců, obvykle v létě, vysadit pravidelnou terapii a nechat tělo trochu „odpočinout“.

„Naopak ti, kteří léky pravidelně neinhalují, to se týká především přípravků z preventivní skupiny, a řeší jen astmatické záchvaty, mohou počítat s nepříjemnými následky. Je to velmi zrádné – po vysazení preventivní léčby obvykle nastane několikatýdenní fáze zdánlivého klidu, onemocnění ale pak udeří s ještě větší intenzitou. Kapacita plic těžkých astmatiků, kteří nedodržují základní pravidla léčby a užívají jen záchranné léky, se může postupně zhoršovat. Tito nemocní si dokonce mohou na záchranných inhalačních léčivech vypěstovat zvláštní typ jakési ‘závislosti‘,“ říká V. Petrů a uzavírá: „Může je trápit déletrvající dušnost, často leží v nemocnicích na jednotkách intenzivní péče, dostávají kyslík a kortikoidy v tabletách. Jejich kvalita života je jednoznačně snížená a běžně končívají v invalidním důchodu.“

3 názory Vstoupit do diskuse
poslední názor přidán 25. 6. 2010 17:41