WHO: Prasečí chřipka může přetížit zdravotnictví

Světová zdravotnická organizace (WHO) dnes varovala, že prasečí chřipka představuje vážné riziko pro zdravotní systémy jednotlivých zemí. Státy by proto měly připravit pohotovostní místnosti pro pacienty, uvedla agentura AP. Podle ní také lékaři zaznamenali případy této nákazy s těžším průběhem u jinak zdravých mladých lidí, kteří tak potřebovali nákladnou nemocniční péči. „Virus (H1N1) v těchto pacientech nakazí přímo plíce, kde způsobuje vážné selhání respiračního ústrojí. Záchrana těchto…

Světová zdravotnická organizace (WHO) dnes varovala, že prasečí chřipka představuje vážné riziko pro zdravotní systémy jednotlivých zemí. Státy by proto měly připravit pohotovostní místnosti pro pacienty, uvedla agentura AP.

Podle ní také lékaři zaznamenali případy této nákazy s těžším průběhem u jinak zdravých mladých lidí, kteří tak potřebovali nákladnou nemocniční péči. „Virus (H1N1) v těchto pacientech nakazí přímo plíce, kde způsobuje vážné selhání respiračního ústrojí. Záchrana těchto životů velmi závisí na specializované a náročné péči na jednotkách intenzivní péče, což obvykle znamená dlouhý a nákladný pobyt v nemocnici,“ uvedla WHO.

Některé země zároveň WHO nahlásily, že nemocniční ošetření potřebuje až 15 procent lidí nakažených touto novou nemocí. Pro již tak přetížená zdravotnictví těchto zemí to představuje další zátěž. Vyšší poptávka byla zejména po intenzivní péči. „Chystaná opatření musejí předpokládat tuto zvýšenou poptávku po intenzivní péči, jejíž oddělení může zaplavit náhlý nárůst počtu vážných případů,“ uvedla WHO.

Prasečí chřipka podle WHO na rozdíl od sezonní chřipky, která nejvíce doléhá na seniory, mnohem častěji zasahuje mladé lidi. Mohla by tak v této věkové skupině způsobit vážná onemocnění či úmrtí. Větší dopad má i na menšiny a původní populace. Příčiny tohoto jevu zatím podle WHO nejsou jasné, zřejmě ale souvisejí se životními podmínkami těchto skupin obyvatelstva.

„Ze získaných údajů také vyplývá, že u lidí s některými zdravotními potížemi existuje zvýšené riziko těžkého anebo smrtelného průběhu nemoci. Jde například o lidi s nemocemi dýchacího ústrojí, zejména astmatiky, lidi s kardiovasku­lárními onemocněními, diabetiky a lidi se slabou imunitou,“ uvedla WHO.

Sezonní chřipkou se každý rok nakazí pět až 20 procent dané populace. Na celém světě pak na ni obvykle ročně umře 250.000 až 500.000 lidí. Virus H1N1 by podle oborníků mohl nakazit až třetinu populace, protože vůči němu téměř nikdo není imunní. Podle WHO je virus prasečí chřipky hlavním chřipkovým kmenem pro nadcházející sezonu, uvedla agentura Reuters.

WHO rovněž uvedla, že v Japonsku nákaza virem H1N1 dosáhla stupně epidemie. Jde o signál, že letošní chřipková sezona začala brzy a bude dlouhá. Situace se zhoršuje také v tropických regionech. Naopak na jižní polokouli se vrací do normálu, protože tam chřipková sezona končí a přesouvá se na sever.

Světová zdravotnická organizace (WHO) vyhlásila začátkem června prasečí chřipku za pandemii. To ale podle ní nesvědčí o nebezpečnosti nemoci, ale spíš o jejím rychlém šíření po světě. Většina pacientů totiž zatím měla jen mírnější příznaky choroby.

Na celém světě dosud podle WHO onemocnělo prasečí chřipkou nejméně 209.438 lidí. Nejméně 2185 jich poté zemřelo. Nejvíce obětí zaznamenala Brazílie, a to téměř 560. Česko má nyní hlášeno zhruba 237 případů nákazy touto infekcí, nezemřel dosud nikdo.