Vysoká horečka sice ničí nemoc, ale vyčerpává tělo

Autor: Isifa.cz

Mírné teploty je zbytečné a neužitečné srážet, ale co když teploměr ukazuje přes 39 stupňů? Na hranici, kdy negativa horečky už převažují nad jejím přínosem, se lékaři zatím neshodnou.

Zatímco většina lidí už nejspíše pochopila, že nemá smysl při chorobě srážet každou zvýšenou teplotu či mírnou horečku, existují lidé hájící názor, že tělu jsou prospěšné i teploty kolem 39 stupňů a snaží se horečku zklidnit teprve, až když šplhá skoro ke čtyřicítce. 


Autor: Isifa.cz

Horečka se má srážet až při vyšších teplotách. Ale nepanuje shoda, při jakých přesně

Nedávno jsme si doma předávali nějakou virózu, která potrápila i ty členy naší rodiny, kteří už nebyli nemocní snad roky. Chřipka to nebyla, ale patřila k ní rýma, kašel, bolest hlavy a kloubů, únava a také teplota nebo horečka. Snažila jsem se proto najít na webu nějaké tipy na to, jak podobnou nemoc zahnat a jak vlastně účinně srazit horečku nejen u dětí, ale i u dospělých.

Přečtěte si: S nemocemi se svěřujeme vyhledavači

Chtěla jsem se ujistit, že nejen pro děti, ale i pro rodiče platí, že by se měla nechat vystoupat maximálně k 38 °C a pokud je vyšší, měla by se snižovat, protože v takovém případě už tělo vyčerpává. A narazila jsem na názor, že nikoli horečka nad 38 °C, ale až nad 39 či dokonce 39,5 °C stojí za srážení, a to i u dětí.

Příliš vysoká horečka tělo vyčerpává

Co na podobné teze říkají lékaři? „Já to nedoporučuji, protože u takto vysoké teploty už negativa horečky převažují nad jejím přínosem. Je pravda, že taková tělesná teplota už skutečně hodně účinně ničí bakterie nebo viry, ale zároveň hodně zatěžuje ledviny, srdce a vůbec oběhový systém, což může být pro oslabeného jedince nebezpečné,“ vysvětluje praktická lékařka Jana Vondráková. Ať už jde o oslabení právě v důsledku infekce, nebo třeba o lidi s dlouhotrvajícími zdravotními problémy jako jsou třeba kardiovaskulární potíže nebo cukrovka či jiná chronická choroba. Při příliš vysoké horečce, zvláště pokud bude trvat hodiny až dny, hrozí poškození metabolické rovnováhy v těle, protože horečka mění rychlost biochemických reakcí v těle, škodí bílkovinám a může také způsobit mimo jiné stav nazývaný metabolická acidóza.

Vysoká horečka navíc pacienta vyčerpává dehydratací, protože pocením se z těla ztrácí množství tekutin, a nejmenší děti jsou navíc ohroženy i febrilními křečemi – na druhou stranu, ty vypadají až děsivě, ale samy o sobě nejsou většinou nijak nebezpečné.

Čtěte také: Co vyléčí chřipku dřív? Alternativní medicína, nebo farmaceutický byznys?

Není naopak pravda, že horečka do 40 stupňů může poškodit mozek, to by hrozilo až při té kolem 42 stupňů, ovšem životu nebezpečná je už teplota přes 40 stupňů. Což je podle lékařky Jany Vondrákové jeden z důvodů, proč by se měla horečka srážet, už když překročí 38 °C – protože z 39 na 40 °C a výše může někdy vyletět rychle a naopak nemusí jít rychle snížit.

Zábal na lýtka až při devětatřiceti

Nicméně jsem našla i lékaře, který to vidí trochu jinak – jedním z nich je například Lukáš Dostal, který na webu AZ rodina publikoval článek O léčivé síle horečky a na něhož se odvolávají přinejmenším někteří lidé věřící, že by se horečka neměla srážet kolem obvykle doporučovaných osmatřiceti. Sice v něm přímo nedoporučuje, aby se horečka snižovala až někde kolem 39°C či dokonce při hodnotách ještě vyšších, ale zároveň píše o jejich příznivých účincích a mluví třeba o zábalech lýtek u dětí až při teplotě kolem devětatřiceti stupňů.

„Horečka výrazně omezuje růst a množení virů i bakterií. Při teplotě nad 39,5 °C ztrácí většina virů a bakterií schopnost rozmnožovat se a hyne. Navíc horečka aktivuje imunitní systém: bílé krvinky jsou při horečce pohyblivější, mají větší schopnost se vypořádat s nezvanými hosty, kteří se při infekci v organismu šíří. Horečka je tak jedním z nejdůležitějších nástrojů, kterými organismus udržuje svoji integritu,“ uvádí mimo jiné Lukáš Dostal.

První pomoc při horečce:

Horečkou se tělo učí

Lékař popisuje rovněž průběh onemocnění provázeného vysokou teplotou – podle něj se v první fázi například chřipky teplota vyšplhá na 39 stupňů a ve druhé dokonce na 39,5 °C. „Organismus se v této první fázi snaží dosáhnout určité výše teploty, která je optimální pro boj s danou infekcí. …Ve druhé fázi, po dosažení žádané teploty (pro většinu infekcí ideálně kolem 39,5 °C) se situace mění: po určitou dobu se horečka udržuje, ale organismus již teplo nekoncentruje, nýbrž ho vydává navenek,“ uvádí Lukáš Dostal. Zatímco v první fázi je pacientům často zima, v druhé už naopak přikrytí být nechtějí. 

Krom toho doporučuje vyšetření a kontrolu u lékaře, a to u opakovanou, zejména při horečce u dětí. Na druhou stranu považuje horečku i nepříjemné stavy s ní spojené – nikoli ale zdravotní komplikace – za přirozené a jejich prodělání za prospěšné pro imunitní systém včetně dětského, který se tím do budoucna učí bojovat s chorobami.

Čtěte dále: Za horečku buďte rádi, horší je ji nemít

11 názorů Vstoupit do diskuse
poslední názor přidán 7. 3. 2014 11:56