Vymřeme? Asi ne. Plodných mužů neubývá

Dramatický úbytek plodných mužů je mýtus, tvrdí čeští sexuologové. Představili závěry svých dlouhodobých výzkumů. Hodnoty spermií prý na oplodnění „bohatě stačí“.

Plodných mužů neubývá. Nebo alespoň ne mladých zdravých mužů. Problém je jinde.

V posledních letech se nejen v České republice uchytily informace, že dochází k radikálnímu poklesu plodných mužů. „Interpretace informací nás obrací k realitě,“ říká však Dana Jurásková, ředitelka Všeobecné fakultní nemocnice v Praze. Podle ní totiž o neplodnosti českých mužů panují mýty a nesmysly. Na včerejší tiskové konferenci toto tvrzení doložili odborníci ze Sexuologického ústavu VFN svými výzkumy.

Vymřeme? Asi ne

Výzkumy z let 1999, 2013 a naposledy z letošního roku 2016 ukazují, že plodnost mužů, vyšetřovaných pro neplodnost páru, se nikterak nezhoršila. „Je to jemně povzbudivá zpráva,“ říká Michal Pohanka, přednosta Sexuologického ústavu VFN a 1. LF UK. Odborná i laická veřejnost byla totiž v poslední době znepokojována zprávami o snižování spermiologických parametrů u mužů. To se týká zejména koncentrace spermií ve vyšetřovaných ejakulátech. Různí autoři již v minulosti opakovaně konstatovali, že čím je koncentrace spermií v ejakulátu muže nižší, tím se u něj zvyšuje výskyt funkčních a morfologických odchylek. Proto publikované údaje o výrazném poklesu koncentrace spermií vyvolávaly obavy z možného poklesu plodnosti lidské populace. Vycházely z předpokladu, že pokles bude v budoucnu kontinuálně pokračovat, jedna z teorií dokonce vypočítala hodnoty již pro rok 2030 tak nízké, že by šlo prakticky o sterilitu.

O opaku však svědčí výsledky z testů mužské plodnosti Sexuologického ústavu. Tam bylo nyní analyzováno přes dvě stě pacientů a tento výzkum navázal na dlouhodobé analýzy více než pěti tisíc mužů z předchozích let a desetiletí. „Toto dlouhodobé sledování nepotvrdilo předpokládaný trvalý trend zhoršení kvality spermatu,“ uvádí doc. Pohanka. „Naopak koncentrace spermií se během sledovaných let zvedá. Hlavním faktorem bylo zlepšení výživy, lepší edukovanost a mnohem lepší zdravotní stav populace než v padesátých letech, kdy proběhly první analýzy.“ Hodnoty spermií současného vzorku mužů z výzkumu pak dle přednosty na oplodnění „bohatě stačí“: „I když má muž nějakou patologii spermatu, věc není ztracená. Je celá řada metod, jak tuto patologii ovlivnit. A velký krok udělala také asistovaná reprodukce. I muž s několika málo spermiemi se může stát otcem,“ říká Michal Pohanka.

I tátové jsou čím dál starší

Dříve byly výsledky spermiogramu posuzovány podle rozdílných kriterií, proto mohly podle lékařů výsledky působit tak, že mužská plodnost klesá. Dnes se postupuje podle standardizovaných postupů, které umožňují srovnávat. Stále je ale třeba zohledňovat různé aspekty, jedním z nich je věk. Je všeobecně známo, že matkami se stávají stále starší ženy. Tento trend však platí i pro muže. Současný vzorek pacientů je o hodně starší (průměrně pětatřicet let), což je jeden z důležitých faktorů. „Za posledních dvacet let se věk mužů při prvním vyšetření pro infertilitu neboli neplodnost v jejich vztahu zvýšil téměř o deset let,“ poukazuje sexuolog Jaroslav Zvěřina.

Vzhledem k tomuto posunu lékaři musí při vyhodnocování spermií zohlednit zdravotní stav „nastávajících otců“. Muži, kteří podstupují vyšetření dnes, jsou sice starší, ale roli hraje ještě další okolnost. Dříve bylo zvykem vyšetřovat muže z neplodných párů až po neúspěchu gynekologického vyšetření a neschopnosti otěhotnět ze strany ženy. „Změna praxe v reprodukční medicíně, kdy muži z neplodných manželství jsou vyšetřováni souběžně s ženami, u nás nastala postupně v šedesátých a sedmdesátých letech. To pochopitelně přivedlo do vyšetřovaných skupin více mužů, kteří netrpěli žádnou poruchou plodnosti,“ vysvětluje doc. Zvěřina. Všechny tyto faktory pak ovlivňují výsledky různých studií.

Krize maskulinity

„Význam mužů pro rozmnožování je díky pokroku reprodukční medicíny stále menší,“ říká doc. Zvěřina. „Ukazuje se, že dnešní kouzelníci reprodukční medicíny jsou k početí schopni dovést i takové páry, kde muž sotva má nějakou spermii.“


Autor: Jaroslav Zvěřina, Sexuologický ústav

Kvalitu spermií ovlivňuje celá řada faktorů, podobně jako náš celkový zdravotní stav – je to zejména stres, dále kouření, alkohol a další užívané drogy, životní prostředí, genetika i farmaka. „Ale uvědomte si, že vlivy, jako jsou drogy, alkohol a kouření, potřebují čas, aby zdevastovaly organismus a aby se to negativně projevilo. U dvaceti, třicetiletých mužů se tyto faktory takřka neprojeví. Co se ale ukazuje v poslední době, je vliv anabolik, které muži berou. Nebo je přijímají v proteinových extraktech, aniž by to vůbec věděli,“ varuje doc. Zvěřina. Všechny negativní vlivy se nasčítají a projeví více s pokročilejším věkem. A je tu problém.

Z přehledu spermiogramů ze Sexuologického ústavu je znatelné, že žádné dramatické zhoršování spermiologických nálezů se nekonalo a nekoná. „Dnešní mladí zdraví muži mají stejné spermiogramy, jako měli před čtyřiceti lety, tam není žádný zásadní rozdíl. Přibývá však mužského faktoru v neplodných dvojicích, protože tyto páry jsou podstatně starší, než bývaly. Není to tedy otázka mužské plodnosti v populaci, ale je to dáno odlišnou reprodukční strategií,“ shrnuje doc. Zvěřina. „To jsme nikdy neměli, aby přišla pětatřicetiletá dáma s pětačtyřicetiletým mužem, že chtějí mít dítě a bude to první. Dříve byla třicetiletá žena stará rodička a všichni stáli v pozoru, co bude za komplikace. Dnes je třicetiletá prvorodička naprosto standardní.“

Průměrná dvojice, která v současnosti začíná řešit neplodnost, je žena třicetiletá a starší. „Žena tedy velmi spěchá,“ popisuje sexuolog. „Pokud zjistíme nějakou poruchu plodnosti a chceme zahájit léčbu, musíme nasadit léky, jejichž úspěch můžeme hodnotit asi za tři měsíce. To je pro moderní neplodné páry naprosto nesmyslné, za dva měsíce už jsou v centru asistované reprodukce a pracuje se na umělém oplodnění.“ Doc. Pohanka tyto zkušenosti potvrzuje: „U žen je to limitováno věkem, ale na vyšetřeních máme muže, kterým je padesát, i šedesát let. Ten věkový posun je velice výrazný. A lidé si musí připustit, že jinak otěhotní pár v pětadvaceti letech a jinak v pětatřiceti, ve čtyřiceti.“

Pokud nastane problém s otěhotněním a pár chce přirozené řešení, bude potřebovat čas. Ke správnému vyhodnocení je například potřeba určitě více než jeden spermiogram, opakovaná vyšetření. „Páry ale chtějí dítě teď hned a tady. Hlavní problém moderní doby, který vidím, je, že nám chybí péče o přirozenou plodnost celého páru,“ uzavírá doc. Zvěřina.

Odborná spolupráce:

Doc. MUDr. Michal Pohanka, Ph.D.

Sexuolog

Přednosta Sexuologického ústavu VFN a 1. LF UK Praha


Doc. MUDr. Jaroslav Zvěřina, CSc.

Sexuolog, psychiatr, soudní znalec

Sexuologický ústav VFN a 1. LF UK Praha

Předseda Sexuologické společnosti ČLS JEP

1 názor Vstoupit do diskuse
poslední názor přidán 11. 8. 2016 12:55