Vybírám si, komu svůj panenský med svěřím, říká včelař Jiří Smolík

Když hledáte kvalitní med, zajděte ke včelaři, když hledáte ten nejčistější med, zajděte k Jiřímu Smolíkovi. On je jedním z mála, kdo v Česku vyrábí a prodává panenský med. V čem se liší a jak ho včely vyrábějí?

Medu se věnuje dvacet let. Poté, co zemřel jeho děda, který byl včelařem celý život, převzal po něm jeho včelstva. „Nějaké se vyrojily, nějaké namnožíte, dnes mám na několik stanovištích asi dvě stě třicet komínků, v nichž je odhadem asi sedm miliónů včel,“ říká Jiří Smolík. Není to ale včelař ledajaký, ale jeden z hrstky, dost možná jediný v republice, kdo vyrábí ten nejčistší med, jaký lze od včel získat. Květový panenský a v plánu je plástečkový. Pojďte proniknout do nesmírně zajímavého včelího světa k tomu nejčistšímu medu pod sluncem.

Máte plnou zahradu včelích úlů a to v běžné zástavbě, nevadí to sousedům?

Trošku. Včely si vždycky najdou nějaký svůj neměnný koridor a tím všechny stále létají. Ty moje mají jeden nad stodolou a druhý nad sousedy, takže když se po zimě nebo po týdnu deště vydají na prolet a potřebují se vyprázdnit, tak pak to, no, není to úplně hezké…

V čem je vaše včelaření jiné?

Hlavně v mezistěnách. Standardní včelaři dají do úlů tři, čtyři až osm mezistěn za rok, já jich do úlu dám, co to jde. Někdy dvanáct, někdy dvacet pět, což záleží na tom, v jaké jsou včely formě. Slabší dostanou na vytvoření pláství mezistěn méně. Ony by plástve na ukládání medu i vystavěly, ale spotřebovaly by na výstavbu mnohem více času i energie z medu.

Rámek - dřevěný rám, díky kterému lze snadno manipulovat s jednotlivými plásty.

Mezistěna – je tenká destička vylisovaná z vosku, která vyplňuje rámek. Z obou stran má vylisovaný vzor šestiúhelníčků, na něž včely staví své buňky.

Z obchodů známe med lesní, květový.. váš je panenský, v čem je jiný, výjimečný?

Čistotou. Já do medníku nepustím matku, to aby do pláství nenakladla vajíčka. V plástvích tedy není žádný pozůstatek po včelách, které následně v medu způsobují různé pachutě. Je to jen čistý vosk, do nějž včely nanosí med. Med je jemnější, nepálí vás v krku, je i sladší a příjemně voní.

Já bych rád na můj med napsal: Panenský, ale lidé by se ptali, co to vlastně je. Dle legislativy tedy píšu, že se jedná o med květový pomlčka panenský, nebo, a to je taková podpultovka, medovicový pomlčka lesní panenský.

Co myslíte tím pozůstatkem po včelách?

Po každé včele, která se v buňce vylíhne, zbyde v úlu malá kuklička (košilka) a výkaly, které včely vyčistí a buňku potáhnou propolisem. V jedné buňce se ale během jednoho roku narodí šest, devět včeliček a víme my, jestli vyčištění proběhlo vždy zcela perfektně? Možná ano, mělo by, ale jak už tam ty výkaly jednou byly, tak já už takový med nemohu nazvat panenským. Můj panenský med je tím nejčistějším právě proto, že vzniká na letos vystavěných, ale matkou nezakladených plástech. To jsou tzv. světlé plástve, ty tmavé byly zakladené matkou i několik let po sobě stále dokola. Musím ale říct, že ty tmavé mají včely raději. Já jim s těmi světlými plástvemi dělám vyloženě to, co včelám až tak nevyhovuje.

Vaše včely se tedy rozhodně nenudí…

Včela, když se nudí, tak zlobí. Když se nudí, tak se vyrojí. Rojení je sice hezká věc, ale když se vyrojí, tak s sebou vezmou dvě tři kila medu a nechají v úlu jen mladušky – ty, které se starají o plod, produkují vosk, ale nesbírají med. Takže včelstvo, které v úlu zbyde, už moc medu nepřinese.

Za jak dlouho včely naplní medem jedno včelí dílo – jednu plástev?

Tmavé dílo je druhý den plné medu, světlé dílo bude plné za tři, čtyři dny, protože včely musí vše od základu na rámek vystavět.

Ze světlého díla tedy asi nikdy nebude tmavý med…

Všichni chtějí stále tmavé medy, můj med ale bude vždycky světlejší i o dva odstíny, protože právě i ty košilky pouštějí barvu. Včelaři, kteří mají plástve od války, a to jsem viděl na vlastní oči, mají med samozřejmě krásně tmavý.

To se asi moc neví…

Je to takový postkomunistický zvyk. Včela černá, která tu prapůvodně byla, ta nosila hlavně medovici, tedy tmavý med. Je to jen o zvyku…

Poznáte rozdíl mezi vaším a sousedovým medem?

Mezi mým a cizím ne, ale mezi špatným a dobrý ano. Každý med je jiný, já třeba o pohankovém medu řeknu, že mi nechutná, ale to je jen o tom, že na to nejsem zvyklý.

Kdy se můžeme těšit na první letošní med?

Vidím to na první týden v červnu.

Kolik medu asi získáte od jednoho včelstva, laicky z jednoho domečku?

Včelaři obvykle ten údaj nechtějí moc uvádět, i podle statistik je v České republice včelaři vykazováno průměrně asi patnáct kilogramů na včelstvo. Ale myslím, že když má včelař farmu a bude se tomu věnovat, tak by měl mít v dobrém roce průměrně třicet, čtyřicet kilogramů. Je to ale úl od úlu. Když se včely nebudou chtít rojit, přinesou vám za sezónu sedmdesát kilogramů medu a druhé se budou chtít rojit a přinesou jen deset kilogramů a odletí třeba třicet kilometrů daleko.

Když máte dobrá včelstva, tak už se tím dá asi i uživit, ne?

Asi ano, hlady neumřu. Já jsem pojal letošní rok jako zátěžový. Namnožil jsem včelstva a dal do včel veškeré peníze. Uvidíme, jestli to zvládnu. Plány jsou okolo tří set včelstev.

Je to v sezóně celodenní úvazek?

Určitě. Začíná se ráno v pět hodin a často se končí taky v pět. A pak ještě pochytat roje.

A přesto nemáte dost, protože chystáte novinku…

Jde o plástečkový med, což je vůbec to nejčistší, co lze ve včelařině dělat. Včelám do úlu nevložím žádnou mezistěnu, jen prázdný rámek. Na horní vrstvu stříknu trochu vosku, aby se včely měly čeho chytit a nestavěly mi plástve na druhou stranu, a ony už si všechno vyrobí samy. Vosk i med je jejich práce, takže ho nebudu stáčet, ale rovnou ho budu krájet do skleniček a bude se pravděpodobně prodávat na váhu.

Ten bude asi hodně drahý…

Počítám s cenou okolo tří set korun za kilogram.

Jak dlouho včelám trvá výroba plástečkového medu, když jim vlastně nedáte žádnou šablonu, do níž mohou stavět buňky a následně produkovat med?

To jsem nikdy neměřil, ale myslím, že to trvá dvakrát déle. Ale opět jde o to, jak silné včely v úlu máte.

Kde si můžu koupit váš panenský med a výhledově pak ten plástečkový?

Asi ve dvaceti obchodech se zdravou výživou, já si vybírám, komu svůj med svěřím. Kdo ho chce jen na kšeft, ten mě nezajímá. Neprodám ho obchodníkovi, jehož nezajímá původ nebo samotný proces výroby nebo ani neochutná. Chci, aby prodejce věděl o mém medu co nejvíc, protože jen tak ty informace může předat zákazníkům.

Teď nově můj med můžete najít i v Cideru F. H. Prager, který je na trhu od letošního roku a už vyhrál bronzovou medaili na Great Lakes International Cider and Perry Competition, největší Americké mezinárodní soutěži ciderů, mezi více než tisíci soutěžícími vzorky.

4 názory Vstoupit do diskuse
poslední názor přidán 1. 6. 2016 22:32