Rýma, kašel, chřipka
- Většinou je považujeme za plevel a přitom jsou léčivé, a dokonce vás zbaví kašle. Přinášíme vám osm jednoduchých receptů na léčbu kašle.
- Běžné nachlazení, dlouhotrvající kašel a rýmu léčíme stále velmi často antibiotiky. Přitom na většinu virových onemocnění nezabírají. Pokud v těle probíhá zánět, jsou antibiotika na místě. Přesně to dokáže rozeznat CRP test.
- Rýma je různá a na každou platí jiná homeopatie.
- Trápí vás častá rýma nebo suchý kašel? Možná zvažujete nákup zvlhčovače vzduchu. Nevybírejte jen podle designu.
Na komplikace spojené s chřipkou může zemřít i zdravý mladý člověk
Očkování proti chřipce je mnohdy zpochybňované. V České republice se nechá každoročně naočkovat méně než pět procent obyvatel a zdravotníci varují, že každým rokem u nás zemře na následky chřipky okolo 2000 lidí. A ne všichni spadají do rizikových kategorií – tedy nemocní, senioři a děti. „Bohužel není výjimkou úmrtí mladého zdravého člověka,“ říká Zdeňka Jágrová, ředitelka protiepidemického odboru pražské hygienické stanice a vzpomíná na 22letého studenta, který navštívil lékaře s podezřením na angínu a za pět dní zemřel. Pitva prokázala přítomnost chřipkového viru. „Případů, kdy na komplikace zemře mladý člověk, je bohužel víc,“ podotýká Jágrová.
Jak se chřipce bránit?
Pokud nechcete žít v izolaci, měli byste počítat s tím, že chřipkou onemocníte. Životnost viru trvá na některých předmětech i několik dní. Při prvních příznacích byste měli být ohleduplní a dodržovat hygienická opatření.
Nejúčinnější metodou, jak se chřipce bránit, stále zůstává očkování a právě k němu se vztahuje několik otázek:
Je očkování proti chřipce 100% účinné?
Účinnost vakcíny závisí na antigenní podobnosti kmene viru ve vakcíně s aktuálně cirkulujícími viry. Při změně v antigenicitě nemusí zabránit vzniku onemocnění, sníží však závažnost infekce a zmenší procento komplikací a úmrtí. U zdravých dospělých očkování zabrání propuknutí nemoci zhruba ze 70 %. V ostatních případech jsou projevy nemoci mírné.
U starších osob snižuje potřebu hospitalizace pro pneumonii a chřipku o 30 až 70 %. Riziko komplikací, které končívají úmrtím, pak sníží o 80 %.
Proti očkování vypovídají i špatné zkušenosti typu „naočkoval jsem se a stejně jsem onemocněl“. Na vině může být buď pozdní očkování, tedy v době, kdy již v sobě virus máte, nebo jej chytíte do dvou týdnů po očkování. Mnohem častěji však dochází k zaměňování chřipky s jiným onemocněním, které má podobné projevy.
Kdo by měl očkování zvažovat?
Lékaři na infekčních klinikách samozřejmě doporučují preventivní očkování všem. „Rozhodně by se měl nechat naočkovat zdravotnický personál, aby tím nepodporoval šíření viru a chránil oslabené pacienty. Zejména pak všichni z oddělení JIP a ARO,“ říká Martina Havlíčková ze Státního zdravotního ústavu a připomíná, že v některých zemích již tato povinnost je.
Očkování by měly zvážit rizikové skupiny, zejména tedy senioři nad 65 let a lidé se zdravotními problémy:
- Lidé s chronickým onemocněním průdušek a plic.
- Lidé se srdečním onemocněním.
- Lidé s chronickým onemocněním ledvin.
- Diabetici a pacienti s cystickou fibrózou.
- Ten, kdo má poruchy imunity a krvetvorby.
- Pacienti léčení imunosupresivy, cytostatiky a zářením.
- Děti a mladiství (od 6 měsíců do 18 let), kteří jsou léčeni přípravky obsahujícími kyselinu acetylosalicylovou a tím by mohli být po infekci chřipkou ohroženi Reyeovým syndromem.
Kdy je vhodná doba na to nechat se očkovat?
K největším epidemiím dochází zejména v období okolo Vánoc a po Novém roce. Často i v pozdní zimě. Naočkovat byste se měli nechat ještě před sezonou, tedy nejlépe do listopadu. Myslete na to, že se imunita vyvíjí minimálně dva týdny po vakcinaci.
Kolik očkování stojí?
Z veřejného zdravotního pojištění ho mají hrazené senioři nad 65 let a zákonem vyjmenované skupiny zdravotně oslabených a rizikových pojištěnců.
Jde tedy o tyto skupiny:
- Pojištěnci nad 65 let věku.
- Pacienti po odstranění sleziny nebo po transplantaci krvetvorných buněk.
- Pacienti, kteří trpí závažným chronickým farmakologicky řešeným onemocněním srdce a cév nebo dýchacích cest, ledvin a diabetem. Nikoli tedy např. každý diabetik, ale jen ti se závažným onemocněním, kteří mají nasazené léky.
- Osoby umístěné ve zdravotnických zařízeních dlouhodobé lůžkové péče nebo v domovech pro seniory, v domovech pro osoby se zdravotním postižením nebo v domovech se zvláštním režimem.
„U lékaře neplatí vůbec nic, pokud si nechají aplikovat tu vakcínu, kterou pojišťovny – jako ekonomicky nejméně náročnou variantu – plně hradí. Která vakcína je tou ekonomicky nejméně náročnou, se může měnit. Vychází to totiž z rozdílu aktuálních cen jednotlivých vakcín a výše jejich úhrad pojišťovnou, což určuje Státní ústav pro kontrolu léčiv. V sezoně 2016 až 2017 je plně hrazená vakcína Vaxigrip, s úhradou od pojišťovny stanovenou ve výši 150,12 Kč za jednu dávku. Pokud si pojištěnec vybere jinou vakcínu, musí cenový rozdíl lékaři na místě doplatit. Rozdíl by byl od částky v řádu několika korun (Influvac) cca po 170 Kč (Optaflu). Aplikaci i u dražších vakcín mu ale hradí pojišťovna,“ doplňuje mluvčí VZP Oldřich Tichý.
Příspěvky na očkování nabízejí zdravotní pojišťovny i nerizikovým skupinám formou benefitů.
ČLÁNKY DO MAILU