Vrací se prošlé mléko v krabicích znovu do oběhu?

Podle dost děsivé zprávy šířené na internetu se neprodané mléko vrací zpět výrobci, který ho převaří a znovu pošle do obchodů. Není to pravda. Jak je to s tím mlékem ve skutečnosti?

Ta zpráva, která se před krátkou dobou šířila internetem, zněla děsivě. „Zpracovatel otevře obal mléka s prošlou trvanlivostí, mléko opětovně převaří a opět zabalí. Může tak učinit maximálně pětkrát,“ tvrdil mail, který si vyděšení lidé posílali mezi sebou.

Údajný důkaz o vracení prošlého mléka do oběhu

Údajný důkaz o vracení prošlého mléka do oběhu

Důkazem nekalých praktik obchodníků a výrobců měla být čísla uvedená na tetrapakových obalech. Konkrétně číselná řada 12345, z níž vždy jedno číslo chybělo, přičemž scházející číslo mělo dokládat, kolikrát už bylo ono mléko převařeno. „Mrkla jsem na to a opravdu. Na krabicích plnotučného mléka, které bylo v akci za 11,90 Kč, chybí v řadě číslo čtyři,“ stálo pro větší přesvědčivost v mailu.

Není to však pravda a tato zpráva je další z kategorie takzvaných hoaxů, lživých tvrzení, která se jako lavina pomocí mailů šíří po internetu. „Popsaná recyklace je skutečně nehorázný výmysl a je až neuvěřitelné, že se tahle kachna opět po roce objevila,“ reagoval na zprávu Jiří Hlaváček ze Státní veterinární zprávy.

Co znamenají tajemná čísla na obale

„Čísla na obalech obsahují informaci o obalu, nikoli o jeho náplni. Sekvence čísel 1234, 1234567 a jiná se užívá k identifikaci pásu, ve kterém byl obal potištěn,“ vysvětluje Hana Zmítková, tisková mluvčí společnosti Tetra Pak, která obaly vyrábí. Jinými slovy, čísla na dně obalu se týkají právě jen obalu, nikoli výrobku v něm obsaženého.

V tetrapakových krabicích se prodává mléko ošetřené takzvanou UHT technologií, a to se podle mluvčího veterinární správy Josefa Dubna ani znovu tepelně ošetřit nedá. „Není k tomu nejmenší důvod. Mléko v krabici nemůže být kontaminováno, neboť je dobře uzavřeno. Po skončení doby trvanlivosti se nestane mikrobiálně závadným, ale nastupují jiné procesy, které mléko znehodnotí,“ dodal Josef Duben.

Upozornil také na fakt, že by se žádnému výrobci nevyplatilo mléko stahovat, rozbalovat a znovu zpracovávat, i kdyby to snad bylo možné. Prošlé mléko se po stažení z obchodů likviduje pomocí speciálních lisů, krabice končí jako komunální odpad, mléko jako takzvaný vedlejší živočišný produkt, který se rovněž musí zlikvidovat podle příslušných norem.

Jak se „dělá“ mléko

Nicméně to nic nemění na tom, že trvanlivé mléko v krabici je ošetřené jinou technologií než mléko prodávané jako čerstvé nebo pasterizované.

Další články na téma: MLÉKO

Mléko, které si koupíte, projde několika postupnými kroky. Nejdříve se takzvaně separuje a standardizuje, při čemž se z něj odstraňuje tuk, aby se dalo dále prodávat jako odtučněné, polotučné nebo tučné, odstraněný tuk se používá k výrobě jiných mléčných výrobků. Standardizované mléko se pak homogenizuje, při tomto procesu se obsažený tuk rozmělní a není v něm pak viditelný, mléko působí jako jednolitá tekutina. Teprve pak se mléko buď pasterizuje nebo ošetřuje UHT technologií.

Zkratka UHT pochází z angličtiny, kde znamená Ultra High Temperature neboli velmi vysoká teplota. Mléko se při ní krátce, po dobu několika sekund, zahřívá na teplotu kolem 140 stupňů Celsia a pak se rychle zchlazuje. „Balí se za aseptických podmínek do tetrapaku, díky čemuž se dá až několik měsíců skladovat, pokud je zavřené, při pokojové teplotě,“ vysvětluje technoložka Lýdie Valentová. UHT mléko pak najdete v obchodech pod označením mléko trvanlivé; pasterizované mléko pak jako čerstvé. Byť ve skutečnosti by se tohle označení mělo vztahovat jen na mléko čerstvě nadojené, které se dá skladovat maximálně tři až pět dní a k mání bývalo ve skleněných lahvích či plastikových sáčcích. Dneska se běžně koupit nedá, ale točí se například v takzvaných mlékomatech.

Mléko s prodlouženou trvanlivostí je to, které kupujeme jako čerstvé a díky pasterizaci vydrží až deset dní – balí se do PET lahví či krabic s plastovým víčkem. Trvanlivá mléka pak vydrží tři až šest měsíců a prodávají se v aseptických krabicích s vrstvami  papíru, plastu a hli­níku.

  • Konzumní mléko uváděné do oběhu musí být vždy tepelně ošetřené.
  • Syrové mléko (mlékárensky neošetřené) se smí prodávat přímo spotřebiteli jen v místě produkce („mléko ze dvora“, nově mlékomaty).

Způsoby tepelného ošetření se liší výší dosažené teploty, teplotní výdrží a postupem provedení. Dosahuje se různá míra trvanlivosti (podle množství a druhů usmrcených mikroorganismů) a vznikají i určité rozdíly v chemických a v senzorických vlastnostech mléka.

Způsoby tepelného ošetření mléka:

  • pasterace - krátkodobé zahřátí na teplotu min. 71,7 °C po dobu 15 s nebo veškeré kombinace s rovnocenným účinkem
  • vysoká pasterace – zahřátí na teplotu min. 85 °C
  • vysokotepelné ošetření (UHT) – krátkodobé zahřátí odpovídající působení nejméně +135 °C nejméně po dobu 1 s
  • sterilace - nepřímý ohřev v hermeticky uzavřených obalech na teplotu nad 100 °C

Užívané výrazy:

  • Mléko s prodlouženou trvanlivostí (ESL mléko) – mléko ošetřené teplotami vyššími než jsou pasterační, ale nižšími než pro UHT ohřev. Mléko si tak ve značné míře uchovává senzorické vlastnosti čerstvého mléka.
    trvanlivost cca 12–21 dní
  • Čerstvé mléko – mléko tepelně ošetřené některou z variant pasterace
    trvanlivost až deset dní
  • Trvanlivé mléko – pokud byla trvanlivost prodloužena intenzivním tepelným ošetřením (UHT nebo sterilací).
    trvanlivost cca tři až šest měsíců
  • Syrové mléko – mléko čerstvě nadojené
    trvanlivost max. pět dnů

S použitím zdroje: www.agronaviga­tor.cz – Bezpečnost potravin, A-Z slovník pro spotřebitele

Vadí lidem ošetřené mléko, nebo ne?


Autor: Copyright © 123RF Stock Photos

Mléko s prodlouženou trvanlivostí nebo dokonce mléko trvanlivé má mnoho odpůrců, zvláště z řad zastánců zdravé výživy, kteří radí, aby zejména dospělí lidé pili mléko co nejméně, protože podle nich zahleňuje a navíc tělu nepřináší nic užitečného ani svým složením. Potravináři i většinová medicína to nicméně považují za nesmysl, výjimkou jsou podle nich pouze lidé, kteří mají problémy s trávením mléka. „Například množství vápníku v mléce se ani tepelnou úpravou nijak nesnižuje,“ tvrdí potravinářka Lýdie Valentová.

Populární je v tomto ohledu například kniha Enzymy, jiskry života kanadského biologa Johna H. Tobeho, který tvrdí, že už při zahřátí nad pouhých 40 stupňů ztrácí mléko všechny pro život důležité enzymy. Daleko lepší podle něj je mléko přímo od krav, protože riziko choroboplodných zárodků se podle něj a jeho zastánců přeceňuje. Tvrdí, že po zahřátí už člověk jen těžko dokáže využít všechny hlavní složky mléka jako je vápník, železo či fosfor, případně že v něm už nejsou, jako třeba vitamíny.

Úhel pohledu: Mýty a pověry o mléce

Podle Josefa Dubna ze Státní veterinární správy však mléko není významným zdrojem vitamínu C, takže to, že se skutečně pasterací jeho množství sníží, nic moc neznamená. „Naopak vitaminy řady B nejsou pasterací nijak významně ovlivněny,“ dodal Josef Duben. Připustil nicméně, že při UHT technologii, kterou se připravuje mléko trvanlivé, vzniká z části mléčného cukru laktózy laktulóza, která se ve střevech prakticky nevstřebává. Kritici tvrdí, že proto nedokáže člověk toto mléko využít. Podle Josefa Dubna to však nemá na člověka prakticky vliv.

Anketa

Je podle vás mléko zdravé?

24 názorů Vstoupit do diskuse
poslední názor přidán 11. 3. 2013 14:28