Voda z barelu by se měla vypít do tří dnů

Autor: Isifa.cz

Ve stojaté vodě barelů se rády množí bakterie, je tedy třeba dodržovat některé zásady. Péče o přístroj a vodu ovšem stojí čas a peníze. Často se proto zanedbává a stav vody je tristní.

Jsou skoro všude. V kancelářích, čekárnách u lékaře, na úřadech, ve firmách, leckdo si je dokonce pořizuje i domů. Automaty na vodu, takzvané watercoolery, z nichž teče studená, případně i horká voda a které mají zajišťovat vodu kvalitnější a hlavně chutnější než tu z kohoutku. Jenže aby tomu tak bylo, je potřeba dodržovat pár pravidel, což se zdaleka ne všude daří.

Vypijte barel do tří dnů


Autor: Isifa.cz

Přístroje s vodou vyžadují pravidelnou péči

Co pijete v práci? Já si chodívala pro vodu do automatu. Proti vodě z kohoutku nic nemám, ale její citelnou nevýhodou v někdejší firmě bohužel bylo, že málokdy tekla příjemně studená, vždycky byla odstátá až vlažná, zatímco automat nabízel vodu vychlazenou. Chuť na ni mě však přešla po tom, co jsem si kdesi přečetla článek o tom, jak to bývá s její kvalitou a také třeba to, že by watercooler neměl stát třeba přímo vedle tiskárny.

Tedy přesně tam, kde byl umístěn u nás. V okolí tiskáren se totiž uvolňují chemické látky, které se na krátkou vzdálenost šíří vzduchem a mohou se tak dostat i do vody v barelech.

„Voda by měla být spotřebována do tří dnů od nasazení barelu na přístroj,“ zní navíc doporučení Františka Kožíška ze Státního zdravotního ústavu. A to je další věc, s kterou si u watercoolerů nemůžete být nikdy jistí. V horkých dnech z nich sice voda jen mizí, ale někdy se na dně líně převaluje zbytek nejspíš i několik dní, zvláště pokud vás v kanceláři není zrovna moc. Kožíšek rovněž doporučuje, aby se na barel poznamenávalo datum nasazení na stojan, aby každý viděl, jak dlouho už je voda načatá. Bohužel, s tím jsem se snad v životě nesetkala. Ani v práci, ani třeba na úřadech. Navíc, stačí, aby voda stále na světle a v teple, třeba poblíž topení, a bude dost možná plná pomnožených bakterií ještě před nasazením.

A kdo to má na starosti u vás?

Státní zdravotní ústav rovněž doporučuje, aby se lidé vždy domluvili, kdo z nich se bude o automat a vodu starat kromě najaté firmy – tedy kdo například včas nasadí nový barel nebo kdo případně zaznamená potíže a přiměje firmu, aby je napravila. V praxi to ale považuju za nemožné, u nás v práci to rozhodně nefungovalo. Proč by se někdo dobrovolně staral o něco, co mu nepatří a co se také klidně může starat někdo jiný.

Co jsem se ptala, není to jinde lepší. „U nás v realitce máme automatů několik – pro nás i pro návštěvníky. Sekretářka hlídá, aby byl dostatek plných barelů, ale neumí tam fyzicky barel nasadit, takže to vždycky udělá nějaký kolega, který má zrovna čas nebo zjistí, že voda došla a není líný barel nasadit,“ líčí Monika Valentová z Prahy. Jak dlouho kde jaký barel je, netuší v téhle kanceláři asi nikdo.

Hlavní zásady pro barely s vodou:

  • voda z nasazeného barelu by se měla vypít do tří dnů
  • barely s vodou skladovat v temnu a chladu
  • přístroj umístit na čistém a větratelném místě (ne: na slunci, blízko tepelných zdrojů, ve vlhku, v přítomnosti těkavých organických látek – benzinové pumpy, tiskárny ap.)
  • komplexní čištění provádět každé tři měsíce
  • kontrola kvality vody mikrobiologickým rozborem min. jednou ročně

Ve stojaté vodě se množí bakterie

Dneska už se o watercoolerech zase tolik nepíše, první módní vlnu mají za sebou, ale pochybuju, že by to s vodou v nich bylo lepší než před několika lety, kdy ji Státní zdravotní ústav testoval na přání spotřebitelského sdružení Test. Z osmnácti zkoumaných vzorků uspělo v bakteriologickém rozboru pět, tedy ani ne třetina.

Ve dvou třetinách v laboratoři našli bakterii Pseudomonas aerigunosa a ve třetině vzorků krom toho byly ještě koliformní bakterie, oba typy přitom mohou způsobit i poměrně závažná průjmová onemocnění. Pseudomonas navíc napadá kůži, sliznice, tkáně kostí, močové cesty, plíce a způsobuje těžké hnisavé infekce, něco podobného hrozí především lidem s oslabenou imunitou, seniorům nebo dětem.

Bakterie se množí v teple a na světle, takže v barelech pro to mají optimální prostředí podobně jako v láhvi s pitnou vodou, kterou někde zapomenete.

Bakterie se ve watercoolerech navíc usazují v částech ochlazovače, v kohoutcích, tryskách, chladicím potrubí. Výsledkem je potah takzvaným biofilmem, s nímž si běžné dezinfekční prostředky zkrátka neporadí. I proto výrobci či provozovatelé barelů doporučují, aby je firmy či domácnosti nejméně jednou za tři měsíce komplexně vyčistily.

To znamená, že se přístroj musí rozebrat a zmíněné části se musí odrbat kartáčkem a omýt detergentem, propláchnout dezinfekcí a nakonec vodou ve větším množství. Takovou očistu možná zvládnete doma, ale v kanceláři na to prostě není prostor. A odborné čištění watercoolerů stojí peníze, takže ho ti, kdo je mají pronajaté, často odkládají, jak jen to jde. V krajním případě se přitom mohou v některých záhybech přístroje pomnožit i plísně, po kterých vám sice okamžitě nic být nemusí, ale jsou toxické pro játra.

Odborníci ze Státního zdravotního ústavu navíc doporučují nejméně jednou ročně ověřit kvalitu vody vstupující do přístroje a kvalitu vody vystupující z přístroje mikrobiologickým rozborem. Ten vyjde na několik set korun. Pokud máte sami pocit, že voda „chutná divně“, měli byste přístroj okamžitě vyřadit z provozu a neprodleně jej vyčistit, i kdyby od minulé sanitace zase tak dlouhá době neuplynula.

Na druhou stranu, když jsem se probírala statistikami infekčních nemocí a snažila se najít nějakou epidemii způsobenou nesprávně vyčištěným watercoolerem, nepovedlo se mi to.

Kolik vody skutečně potřebujete?

Zvažujete koupi watercooleru, ať už domů nebo třeba do firmy? „Zákazník kupující watercooler by si měl řádně promyslet, za jakou dobu se u něj obsah barelu (objem obvykle 18 nebo 10 l) spotřebuje a jakou péči je ochoten přístroji věnovat. Vhodné je si zjistit, jaké služby v tomto ohledu poskytuje dodavatelská firma. Musí mít na paměti riziko, že při nesprávné péči o zařízení, která může vést k rozvoji biofilmu nebo plísní, si bude čepovat vodu, která bude mít daleko horší kvalitu než voda z kohoutku, nebo bude dokonce závadná,“ upozorňuje Markéta Chlupáčová ze Státního zdravotního ústavu.

13 názorů Vstoupit do diskuse
poslední názor přidán 27. 5. 2012 9:24