Voda pomáhá zahnat chřipku

Voda je jeden z nejlevnějších přírodních prostředků, které jsou mimo jiné účinnými pomocníky proti chřipce a nachlazení. Pitný režim pomáhá udržovat sliznice – sloužící jako první linie obrany proti nečistotám a bakteriím – vlhké a tím napomáhá posílení imunity.

Proč jsme v zimě více nemocní? Dejte dohromady málo světla, pobyt v uzavřených prostorách, méně čerstvých potravin, vitamínů a minerálů, nedostatečný pitný režim a oslabenou imunitu a parádní nachlazení či chřipka jsou na spadnutí.

Můžeme dělat ledacos, abychom se zimním nemocem ubránili. Otužovat se, chodit na procházky, zdravě jíst, dobře spát… a také dostatečně pít. Dodržování pitného režimu je totiž důležitou součástí prevence, a dokonce pomůže s léčbou a rekonvalescencí, pokud již onemocnění vypuklo.

7 otázek a odpovědí: pitný režim, imunita a chřipka

1. Proč máme v zimě problémy s pitným režimem?

V zimě většina lidí nepociťuje tak nutkavý pocit žízně jako v letním období ani zpravidla nedochází k nadměrnému pocení. Takže nepijeme, respektive pijeme málo. Ve skutečnosti však organismus potřebuje mnohem více vody, než jaký je náš subjektivní pocit žízně, a tak bývá často naše tělo dehydrované. To může vést k řadě obtíží, mezi které spadá i snížená obranyschopnost vůči různým nemocem.

2. Jak voda podporuje imunitu?

Dostatečný a kvalitní pitný režim s vysokým podílem čisté vody pomáhá zajistit, aby krev měla správnou hustotu a složení a dopravila dostatek kyslíku do všech buněk těla. Tak pomáhá organismu lépe fungovat, protože imunitní systém může pracovat bez přetížení. Kromě toho voda dále podporuje správné trávení a při napadení těla virem nebude náš trávicí systém tak namáhán.

3. Proč je voda prevencí onemocnění?

Kvalitní voda je důležitá pro správnou funkci celého těla, z pohledu prevence chřipek a nachlazení je pak zásadní udržovat hydratované a vlhké sliznice pravidelným pitím kvalitní vody. „První linie obrany se nachází právě v nosních sliznicích. Ta se chová jako lepkavý papír, který chytá do pasti všechny nečistoty a bakterie,“ říká David Lewis, který vedl zahraniční výzkum zaměřený na prevenci chřipky. Ten ukázal, že u lidí, kteří pili tři sklenice vody za den, byla až pětkrát vyšší pravděpodobnost bolesti v krku a ucpaného nosu nežli u těch, kteří pili osm sklenic. Zároveň zde byla čtyřikrát vyšší pravděpodobnost, že tito lidé onemocní chřipkou. „Pokud jsou sliznice dehydratované, snižuje se jejich účinnost zachycování nečistot a virů až o padesát procent a viry pak proudí do plic a následně celého organismu,“ uvedl dr. Lewis.

4. Co a jak pít?

Zmíněná americká studie ukázala, že tekutiny je dobré přijímat pravidelně, po malých dávkách. Jak dr. Lewis dodává, není jedno, co pijeme, například káva ani alkohol nejsou vhodné, protože naopak organismus a následně i dýchací sliznice dehydratují a tím spíše prohlubují možnost onemocnění. Vhodnou volbou je pramenitá a přírodní minerální voda: „Pravidelným pitím těchto vod v zimních měsících udržujeme především naše nosní a krční sliznice vlhké a hydratované, čímž máme mnohem vyšší šanci vyhnout se všem rýmám a chřipkovým epidemiím. Právě nedostatečný pitný režim, dehydratace a vysušení těchto sliznic má za následek mnohem větší náchylnost vůči různým kapénkovým onemocněním,“ potvrzuje také česká lékařka Jana Foltinová.

5. Jak pitný režim pomůže při chřipkovém onemocnění?

Pokud je člověk nemocný a nemoc stále nechce odeznít, je nutné zbavit tělo toxinů. Za tímto účelem je třeba dodržovat intenzivní pitný režim, kdy lékaři doporučují zvýšit denní dávku příjmu tekutin až na tři litry za den. Zvýšeným příjmem tekutin totiž tělo bojuje proti dehydrataci a detoxikuje se od odpadních látek. Doporučuje se pramenitá voda a do vody nebo vlažného čaje je také dobré vymačkat citrón a doplnit vitamín C.

6. Co když nemoc provází horečka?

Chřipku často doprovázejí i vysoké horečky, při nichž tělo nemá chuť přijímat potravu. Příjem tekutin je však při horečnatém onemocnění podstatnější než jídlo a je důležité hodně pít. Tělo se při vysokých teplotách silně potí a spolu s potem z těla odcházejí důležité minerály (hořčík, sodík, draslík…). Proto je vhodné pít např. minerální vody, které tento nedostatek vyrovnají. Při silných horečkách může z těla odcházet podobné množství minerálních látek jako při sportu. Nedostatek minerálů pak vede k nerovnováze organismu, silné únavě, ztrátě energie, bolesti hlavy, rostoucí teplotě, a především mnohem delší době rekonvalescence. „Vzhledem ke zvýšené teplotě a pocení je na místě doplňovat právě nejen tekutiny, ale i důležité minerály – hořčík, sodík a vápník – které jsou obsaženy v minerálních vodách. Minerály jsou stavební kameny, které člověk potřebuje, spolu s tekutinou, pro tvorbu spousty protilátek,“ doporučuje MUDr. Foltinová.

7. Pomáhá voda i při kašli a bolesti v krku?

Při kašli je nutné časté doplňování tekutin ztracených dýcháním (respirací). Lékaři doporučují pít sklenici vody každých pár hodin. Dostatek tekutin pomáhá rozpouštět hlen a zvlhčovat plíce a zároveň zklidňuje podrážděný a bolavý krk. Při bolesti v krku je také vhodné kloktat vodou smíchanou se solí v poměru půl lžíce soli do 250 ml vody.

Velmi často hledáme složité systémy, podpůrné přípravky a drahé léky, které nám pomohou projít zimou „bez úhony“. Přitom kolem nás existují mnohem levnější, příjemnější a pro tělo přirozenější varianty, které stále potvrzují, že v jednoduchosti je síla.

MUDr. Jana Foltinová

Vystudovala 3. LF UK. Pracovala na Krajské hygienické stanici Středočeského kraje jako hygienik v běžném i preventivním dozoru, na Ministerstvu zdravotnictví ČR v odboru hygieny a epidemiologie, posléze byla jmenována ředitelkou odboru hygieny a zástupkyní hlavního hygienika ČR. Z této funkce odešla po deseti letech do společnosti HBSW, kde měla na starost jakost balených vod.

Během své dlouholeté kariéry se podílela např. na zavedení celoplošných preventivních programů ochrany zdraví pro děti, vypracovala koncepci transformace hygienické služby, úzce spolupracovala na tvorbě legislativy v oblasti bezpečnosti potravin i harmonizaci české legislativy s normami EU, účastnila se také založení Monitoringu zdravotního stavu ve vztahu k životnímu prostředí. Byla ředitelkou Rady monitoringu, členkou Komise pro státní zkušebnictví, Rady pro akreditaci a zastupovala Ministerstvo zdravotnictví ČR v Radě životního prostředí a u Státního fondu životního prostředí.

Dnes je v důchodu, stále je však aktivní v oblasti bezpečnosti potravin a kvality balených vod, je technickým expertem Českého institutu pro akreditaci a místopředsedkyní Svazu minerálních vod.

21 názorů Vstoupit do diskuse
poslední názor přidán 28. 12. 2016 15:38