Vloni ubyla třetina pracovních neschopností. Že bychom byli zdravější?

Česká zpráva sociálního zabezpečení přinesla informace o nemocnosti v uplynulém roce. Kolik neschopenek jsme vybrali, jak dlouho jsme stonali a kde bylo nejvíc marodů? V loňském roce ubylo v České republice pracovních neschopností, stonalo se ale déle. Z porovnání s rokem 2008 vyplynulo, že vystavených neschopenek bylo o celých 31 % méně než v roce 2008. Vloni evidovala ČSSZ celkem milión a půl pracovních neschopností, o rok dříve to bylo více než dva milióny.

Česká zpráva sociálního zabezpečení přinesla informace o nemocnosti v uplynulém roce. Kolik neschopenek jsme vybrali, jak dlouho jsme stonali a kde bylo nejvíc marodů?

V loňském roce ubylo v České republice pracovních neschopností, stonalo se ale déle.

Z porovnání s rokem 2008 vyplynulo, že vystavených neschopenek bylo o celých 31 % méně než v roce 2008. Vloni evidovala ČSSZ celkem milión a půl pracovních neschopností, o rok dříve to bylo více než dva milióny.

Snížení množství neschopenek oproti předchozímu roku ale ani tak moc nevypovídá o skutečném počtu nemocných, jako spíše o jejich výhodnosti či přijatelnosti pro občany.

Průměrná délka trvání jedné pracovní neschopnosti totiž naopak vzrostla. Kratší onemocnění prostě řešíme jinak než neschopenkou, k níž se uchylujeme až v případě dlouhodobých zdravotních potíží.

Nejvíc nemocných lidí bylo v Praze a ve středních Čechách, nejméně naopak v Karlovarském kraji.

Ženy byly déle nemocné než muži. Mezi ženami byla nejdéle v neschopnosti věková skupina od 50 do 59 let, u mužů pak kategorie nad 60 let. Naopak nejkratší dobu byli v pracovní neschopnosti lidé do 20 let.

V roce 2009 jsme nejčastěji stonali s nemocemi dýchacího ústrojí a také kvůli nemocem pohybové soustavy.