Víte, kdo žije ve vašem břiše?

Nejprve na to přišli veterináři. Zjistili, že lidé, kteří přijdou se svým zvířecím mazlíčkem do ordinace, mají podobné příznaky nemoci, jakými trpí jejich pes nebo kočka. Naše soužití se zvířaty v jednom bytě totiž neznamená jen ta pozitiva. Naopak, v našem těle mohou žít kolonie parazitů.

Není to příjemné pomyšlení: že v našich střevech, ale plicích, oku či v mozku, žijí červi. A mnozí mohou hravě dosáhnout i půl metru. Existuje tři sta druhů lidských parazitů. Všude, kam vkročil pes, tam například žije toxokara. Což je parazit podobný škrkavce a nákaza jím může ve vážnějších případech končit slepotou. Přitom neexistuje místo, kde by žili psi a toxokara ne. A víte, že i častá chuť na sladké, může být jedním z indikátorů, že tělo je zamořené parazity?  Přitom platí, že stejně jako se pravidelně odčervují zvířata, měli bychom totéž provést jednou ročně s vlastním tělem. Léky jsou přitom velmi levné: Vermox, který platí na celou řadu parazitů, stojí dvacet korun, na Entizol, který zase hubí prvoky, se doplácí o deset korun víc.

Taková tasemnice totiž skutečně není jen obrázek z učebnice přírodovědy pro pátou třídu, ale realita. Nebo škrkavka. A především roupi. Nemluví se o tom, ale roupi jsou v dětských kolektivech, jako jsou mateřské školy, rozšířenější než vši. Nakazí se jimi každé druhé dítě. Ostatně – roupi provází člověka odedávna, první prokázané nálezy těchto nejrozšířenějších střevních parazitů pochází z doby před devíti tisíci lety.

Roupi má až polovina Čechů

Dítě a pes

Odborně se nákaze roupy říká Enterbióza či Oxyueriáza. A onemocnění to není nijak vzácné: trpí jim dvacet až padesát procent obyvatel Česka. Jen o tom neví. Jde o typickou nemoc špinavých rukou. Roup je totiž červík asi centimetr velký, žije ve střevech a v noci vylézá ven, klade vajíčka okolo konečníku. To svědí a nutí ke škrábání. Odtud se nemytýma rukama dostává roup zpět do potravního řetězce a do žaludku.

U dívek a žen bývají roupi dokonce i příčinou zánětů pochvy. Červi mohou proniknout i do ledvin, kde způsobují vážné záněty. A bohužel málokterého lékaře napadne, že může jít o parazita. Léčba je přitom jednoduchá a laciná: lék se jmenuje Vermox a pacient na něj doplácí ani ne dvacet korun. Předepisuje jej lékař a  je nutné jej užít ve více dávkách s odstupem času, tak aby se zahubila celá postupně dorůstající populace roupa. Pozor: je nutné taky při vysokých teplotách vyprat nebo ještě lépe vyvařit prádlo, aby se nepřenášela vajíčka!

Roupi však ani zdaleka nezpůsobují takové problémy, jako mnozí další parazité. Své o tom ví zemědělská inženýrka Hana Bláhová z Brna. Ta se při své práci setkává s parazity u člověka denně.

Záhady? Ne, jen paraziti…

"Třeba případ ženy, která celý život pracovala jako laborantka v masně. Testovala kvalitu masa. Asi tři roky má stálé bolesti v dásních a žvýkacích svalech. Žádný zubař ani lékař ORL jí nepomohl. Ženě je přes šedesát let. Ukázalo se, že se žena nakazila svalovcem stočeným z masa, což je u nás považováno téměř za vymýceného parazita, jenže například v mase divočáků žije velmi často. Nebo jiný  případ – muž, 33 let, otec myslivec, rodina chovala psy, on sám myslivec, od dětství jedl zvěřinu.

Před dvanácti lety těžký zápal mozkových blan. V nemocnici v Bohunicích, kde 14 dní ležel na kapačkách, konstatovali cysty ve spodině lebeční, které si ale netroufli odoperovat a propustili ho domů. Od té doby se jeho potíže zhoršují. Má kruté bolesti hlavy, kvůli kterým uvažoval i o sebevraždě. Často zvrací, aby si ulevil od bolestí v žaludku. Šlo o nákazu měchožilem, tedy echinokokem, která je rozšířená v jižním Německu, v Rakousku, Polsku, kde lékaři hlásí stovky případů, jen u nás ne. Jakoby se nám záhadně vyhýbal," kroutí hlavou Hana Bláhová. 

Přitom evropské Centrum pro kontrolu nemocí a prevenci loni varovalo, že echinokok patří mezi nákazy, které je třeba stále hlídat. Patří mezi ně i toxoplazmóza přenášená kočkami a nebezpečná zejména pro těhotné ženy. V Praze je podle statistik zdravotního ústavu nakažený každý třetí člověk, ve zbytku republiky je jich okolo 40 procent. Ovšem okolní státy jako Německo či Rakousko hlásí 50–60 procent infikovaných obyvatel, a nezdá se, že by Češi byli vůči nákaze víc odolnější. Spíš naše lékaře možnost nákazy tímto parazitem ani nenapadne.

Dítě a pes

„Bohužel se současná medicína otázkou parazitů příliš nezabývá, ačkoliv stojí za řadou vážných onemocnění. Lékaře to prostě jenom nenapadne udělat testy na parazity a příčinu nemoci pak často hledají jinde,“ posteskla si Hana Bláhová. „A co je nejhorší, larvy parazitů cestují po těle a jejich činnost se tak neomezuje jen na střeva, jak jsem si dřív myslela. Z tenkého střeva se hravě dostanou do plic. Nebo do oka. Žaludeční kyseliny ani zdaleka neničí všechno živé, co spolkneme. Larvy parazitů jsou velmi odolné,“ dodává.

V červnu roku 2007 přinesly agentury zprávu, že lékaři v Indii z tenkého střeva šestileté dívenky operativně odstranili kolonii 105 škrkavek. Rodiče dceru přivedli do nemocnice, protože si stěžovala na bolesti břicha. Dívka měla štěstí: o pár dní později už by zřejmě byla mrtvá, protože škrkavky ji připravily o veškeré živiny a navíc otravovaly tělo svými toxickými zplodinami.

Také nejde o vzdálený problém. Škrkavky v lidském těle způsobují nadýmání břicha, pálení žáhy, časté říhání a zadržují v těle vodu, způsobuje záněty kloubů a je v podezření, že napomáhá i vzniku revmatoidní artritidy. Typický obrázek hladovějících dětí z Afriky s nafouklým bříškem je doklad břicha plného škrkavek.

Ohroženi jsou nejvíc jedlíci masa a cestovatelé

O tom, že počet nákaz v Česku parazity stoupá, hovoří ostatně i práce profesorky Aleny Tomšíkové a lékaře Bohumila Seiferta. Ti zjistili, že jsou v Česku ročně tisíce případů potvrzených nákaz parazity. „Prevencí například před teniózou (nákazou tasemnicí) je nejíst polosyrové maso (ani tatarský biftek),“ uvádí autoři výzkumu.
 

Ohroženi jsou však i jedlíci masa, které bylo tepelně upraveno. Například svalovec, což je velmi nepříjemná nákaza z masa, která se podle statistik v Česku nově znovuobjevila po padesáti letech, se dokáže natolik zapouzdřit ve svalovině například prasete, že přežije i teploty 120 stupňů Celsia. Jediným řešením je vyšší teplota a delší pečení masa. A všímat si toho, co jím. Svalovcem napadené maso je proděravělé. A může to být i to, které si přinesete v lesklém balíčku naporcované z obchodu.

 

Ohroženi jsou i cestovatelé. A to nikoli exotických zemí, ale třeba i lidé, kteří míří na dovolenou do jižního Řecka. Tamější komáři totiž přenáší filárie, tedy takzvané vlasovce psí. To je nákaza, které se v anglicky mluvících zemích říká heart wurm, červ ze srdce, protože často napadá právě srdce a žije v něm. je v podezření, že by mohl způsobovat i nemoc kůže zvanou Vitiligo. Vlasovcem se však při nedostatečné hygieně můžete nakazit od psů i u nás. 


„Pořád mám v paměti jeden mladý pár, který vyrazil na svatební cestu do exotických zemí. Vykoupali se v Nilu, vrátili se a vlastně hned zamířili k nám. Zatímco mladík měl sice nějaké obtíže, ale jinak byl docela v pořádku, jeho žena přišla ve vysokých horečkách. Za dva dny zemřela, už jsme jí nemohli pomoci. Améby v játrech,“ popsala Hana Roháčová, primářka infekčního oddělení nemocnice na Bulovce, která se těmito chorobami zabývá.


Co s tím, když paraziti jsou všude kolem nás a vzdát se krvavého bifteku je pro mnohé nepředstavitelné? Nebo se dokonce obejít bez zvířecích přátel? Pomoc je tak jednoduchá, až je to banální: stačí dbát na základní pravidla hygieny a mýt si pečlivě ruce před každým jídlem. Stejně tak pečlivě kartáčkem a teplou vodou omývat ovoce a zeleninu. A jakékoliv maso dlouze tepelně upravovat. Po návratu z exotické dovolené při sebemenších problémech zamířit rovnou k lékaři. A pokud si i pak chcete být jistí, že jste v pořádku, stačí každý rok projít podobnou „odčervovací“ kůrou, jakou dopřáváme psům a dalším zvířatům. Zplodiny neléčených parazitů totiž mimo jiné vyvolávají chronickou únavu.

Nejčastější paraziti:

roupi – červi o déle několika milimetrů až centimetr, prozradí je noční svědění okolo konečníku, přenáší se nemytýma rukama

škrkavky – červi o délce až 30 centimetrů, žijí v tenkém střevě, nakazit se lze třeba špatně omytou zeleninou

tasemnice – nakazit se lze špatně tepelně upraveným masem, třeba krvavým biftekem, ale i rybím, délka parazita může být i několik metrů

motolice – živí se krví hostitele, nakazit se člověk může z ovčích produktů ale i žvýkáním stébla trávy, kde se parazit uchytil

svalovec – nákaza z málo tepelně upraveného masa divokých, ale i doma chovaných prasat

vlasovec – typický psí parazit, bývá až metr dlouhý, způsobuje srdeční potíže, protože se často usídlí v srdci

toxokara – opět nejčastěji nákaza ze zvířat koček a psů, projevuje se bolestmi břicha, zvětšením jater a může vést až k oslepnutí

toxoplazma – opět nákaza z koček a domácích zvířat, parazit napadá nervový systém, kde mění chování nositele – u mužů zvyšuje produkci testosteronu, takže jsou pod vlivem nákazy agresivnější, nestálejší, mají sklony k rizikovému chování.

Foto: Martina Kopecká

Autorka je redaktorkou MF DNES

82 názorů Vstoupit do diskuse
poslední názor přidán 30. 10. 2016 9:59