Virus – náš partner na život i na smrt

Člověk a virus mají společného více, než se zdá. Téměř polovina naší DNA je tvořena virovými komponenty, takže jsme lidmi jen „napůl“. Ovlivňují viry náš evoluční vývoj?

Viry s námi sdílejí prostor od nepaměti a naše vzájemné pouto a podobnost je větší, než si uvědomujeme: oba tak trochu stojíme mimo svět přírody; člověk se svým rozumem a špatně přizpůsobeným tělem, virus se svou primitivní nebuněčnou formou, která nepřekročila hranici, za níž začíná život.

Člověk ovládl a podrobil si přírodu, a přece má příroda proti člověku jeden triumf: virus. Tento mikroskopický organismus může svému potenciálně problematickému partnerovi snadno zabránit, aby zničil zemi, na níž závisí život obou.

Výsledek by pak připomínal onen vtip, kdy se po delším období opět setkají Země s kometou a kometa se ptá Země: „Tak jak se vám daří?“
„Ujde to, posledně jsem měla nějakou rýmu, ale už jsem se jí zbavila…“ 

Bezpečnější sex je lepší sex ...
Autor: TBWA Paris

Bezpečnější sex je lepší sex …

Viry neovlivňují pouze naše zdraví, ale také naše myšlení i postoje celé společnosti. Pandemie AIDS není jenom „o šíření viru“, ale dotýká se rovněž takových témat, jako je láska, tolerance, sexualita a zodpovědnost. Díky viru HIV pochopila zprvu gay komunita, později i širší veřejnost, že promiskuitní chování není tím nejlepším výrazem sexuality. Možná právě díky tomuto novému uvědomění dnes již neplatí rovnice, která téměř neomylně fungovala v počátcích: HIV=SMRT.

HIV – náleží mezi retroviry, což je skupina virů mající schopnost vytvořit podle své RNA řetězec DNA a ten vložit do genomu hostitelské buňky. Způsobuje nemoc AIDS z anglického výrazu pro „syndrom získané imunitní nedostatečnosti“.

AIDS - nemoc byla poprvé zaznamenána v roce 1981 a od té doby se jí nakazily desítky miliónů lidí. První prosinec je Světovým dnem boje proti AIDS. Jeho smyslem je vyhodnotit výsledky kampaně proti nemoci a upoutat pozornost k souvisejícím problémům.

Základní fakta o virech

  • První virus byl popsán ruským vědcem Dimitrijem Ivanovským v r. 1892.
  • Ke svému růstu potřebují buňky hostitelského významu.
  • Vedou se spory, zda lze viry považovat za živé organismy nebo komplikované makromolekuly. Viry jsou někde na pomezí mezi živou a neživou přírodou.
  • Viry jsou schopny reprodukce, replikují vlastní DNA nebo RNA.
  • Funkční a infekční virus lze složit pouhým smícháním jeho jednotlivých komponent.
  • Neustále jsou objevovány nové viry i v prostředích, kde je nikdo nečekal, a o těch již známých získáváme stále nové a podrobnější informace.
  • Většinou se viry jeví jako nitrobuněční parazité, ale ne vždy buňka soužitím s virem strádá. Virus může být přítomen, a přesto může buňka bez omezení fungovat.
  • Viry se přenášejí vdechnutím, krví, slinami atd.
  • Doba od proniknutí viru do organismu do propuknutí choroby se nazývá inkubační doba.
  • Množení viru probíhá tak, že buňka pracuje s DNA viru jako se svou vlastní, a tím vytváří nové viriony.

Přečtěte si: Mužská obřízka – prospívá zdraví?

Podle WHO je přenos HIV z ženy na obřezaného muže až o 70 % nižší. Podle jiné studie se pravděpodobnost infikování partnerky snižuje o 30 %.

...- z kampaně ke světovému dni boje proti AIDS
Autor: TBWA Paris

…- z kampaně ke světovému dni boje proti AIDS

Nové poznatky naznačují, že:

  • Viry spouštějí rakovinu častěji, než se myslelo. Některé viry dokážou vyvolat rakovinu, aniž by se integrovaly do buněčné DNA a zanechaly po sobě stopy.
  • Nejméně 34 % našeho genomu tvoří záhadné entity podobné virům – kousky sobecké DNA, která nemá jinou funkci, než se sama kopírovat. Viru podobné komponenty lidského genomu tvoří téměř polovinu naší DNA. Znamená to, že jsme lidmi jen napůl?
  • Existuje stále více důkazů o symbióze mezi viry a jejich hostiteli. Viry jako výhradní parazité se mohou množit výlučně uvnitř buněk svého hostitele, takže jejich životní cyklus představuje důvěrné partnerství.
  • Viry výrazně změnily lidskou evoluci. Opakované epidemie s masovým vymíráním následovala období, kdy se přeživší hostitelé a virus spoluvyvíjeli.
  • Také u pandemie AIDS můžeme pozorovat výběrový tlak jak na viry, tak na lidi.
  • Schopnost virů se sjednotit, genom s genomem, se svými hostiteli má jasný evoluční význam. Pro hostitele to znamená nový materiál pro evoluci. Pokud virus zavede užitečný gen, zafunguje na základě toho přirozený výběr a tyto prospěšné nové mutace se mohou rozšířit do populace. Existuje mnoho příkladů takových virových genů.
  • Je pravděpodobné, že „viroluce“ pokračuje i dnes. HIV-1 by mohl mít potenciál vstoupit do lidského rozmnožování a možná nasměrovat naši evoluci novým neočekávaným směrem.
  • Závěry nového výzkumu pod vedením G. Bourque poskytují důkaz, že pravěká invaze virů stimulovala vývoj lidského genomu.

HIV – pravděpodobnosti přenosu 

Jaká je pravděpodobnost přenosu viru HIV při vystavení se rizikovému faktoru?

  • Krevní transfúze infikované krve – 90 %. Nebezpečí, že se nakazíte transfúzí, se ale týká prakticky jen zemí třetího světa.
  • Porod – 25 % (při kombinací vhodných léků a císařského řezu lze ale riziko přenosu z matky na dítě snížit až na jedno procento, nezbytně nutné je rovněž vyloučit kojení).
  • Vzájemné sdílení injekční jehly (např. u narkomanů, sportovců – steroidy): cca 0,67 %.
  • Sexuální styk: V rozvinutých zemích představuje riziko přenosu pohlavním stykem z nakaženého muže na ženu 0,08 %, z ženy na muže 0,04 %. V chudých zemích je toto riziko 4–10 krát vyšší.
  • Výrazně rizikovější je anální sex (1,7 % u receptivního styku), naopak u orálního dochází k přenosu jen vzácně.
  • Správné a konzistentní užívání latexových kondomů snižuje riziko přenosu HIV asi o 85 %.
  • Nebezpečí přenosu prostřednictvím tetování, piercingu apod. je pouze teoretické – dosud nebyl popsán podobný případ.
  • Jinými způsoby (slinami, močí, hmyzem, sdílení nádobí) se vir nepřenáší.

Další fakta o HIV

HIV je odlišný od většiny ostatních virů v tom, že se specializuje na napadání těch buněk, které jsou určeny k obraně proti němu. Kvůli této skutečnosti je HIV tolik nebezpečný – napadá imunitní systém organismu.

Přestože se HIV reprodukuje velmi rychle, trvá velmi dlouho (ve většině případech mnoho let), než způsobí nějaké poškození infikované osobě.

Počet nových případů HIV infekce stoupá letos v České republice rychleji než v minulém roce. Od ledna do konce května přibylo 81 lidí nakažených tímto virem. Loni to bylo podle informací iHned.cz za stejné období 68 nových HIV pozitivních případů.

Samotný krevní obraz nezjistí přítomnost viru HIV, je nutný speciální test. Chcete-li se dát vyšetřit, musíte mít minimálně dva měsíce od rizika, kvůli kterému se necháváte testovat. Dřívější testy nejsou průkazné.

I HIV pozitivní lidé mohou provozovat sex, ale musí dbát na zvýšenou ochranu. Pokud nakažený člověk neužívá kondom, porušuje zákon o ochraně zdraví. I v případě oboustranného nakažení musejí při pohlavním styku používat kondom oba partneři, protože riziko propuknutí AIDS se každým setkáním s virem násobí.

Čtěte téma: JAR: Muži kondom neradi

„Po styku jsem se osprchoval,“ vysvětlil Jacob Zuma, prezident, proč mu nic nehrozí po sexu s nakaženou ženou. 

Informace a zdroje:
www.aids-pomoc.cz
cs.wikipedia.or­g/wiki/Virus
www.novinky.cz/ve­da-skoly
www.novinky.cz/ve­da-skoly
Ramón Stevens: Humankind and Virus: Earth´s Primal Partners
www.novadoba.es­tranky.cz
www.novinky.cz/ze­na/vztahy-a-sex