Vezmeš si mě, Alíku?

Někteří lidé mají rádi zvířata. Někteří je mají opravdu hodně rádi. A někteří je mají rádi tak, že nosí fotky svých labradorů v peněžence namísto podobenky rodiny nebo přátel.

Japonští obchodníci již několik let vycházejí vstříc „psím matkám“. Obvykle osamělé ženy, případně bezdětné páry, hýčkají své mazlíčky, kupují jim speciální kosmetiku a hračky, chodí s nimi na cvičení, oblékají je do módních triček a na procházku je vozí v kočárku. Podle informací serveru Aktuálně.cz dosáhl již před třemi lety počet registrovaných psů v Japonsku třinácti miliónů, což bylo víc než počet dětí narozených za poslední desetiletí. Psů je v Zemi vycházejícího slunce více než dětí pod deset let.

Je to nejcennější, co máme,“ říkají tamní chovatelé. Blázniví Japonci, říkáte si? Jenže lidí, kteří se raději než pro partnera nebo pro dítě rozhodují pro psa, přibývá po celém světě.

Podle údajů z roku 2006 mají nejpočetnější psí populaci Spojené státy, kde je registrováno 61 miliónů psů. Následuje Brazílie s 30 milióny a Čína s 23 milióny (zdroj Aktuálně.cz). V České republice se počet chovaných psů odhaduje na přibližně jeden milión. Podle pražského magistrátu bylo v metropoli v loňském roce 85 tisíc hlášených psů. Odhady celkového počtu psů v Praze včetně těch neohlášených se pohybují mezi 90 až 120 tisíci.

Čtěte téma: Pejskaři jsou bezohlední

Chovat v panelákovém bytě dogu může jen sobecký blázen…

Jediný samec, který mě nikdy nezklamal

Psi jsou totiž jako partneři v mnoha ohledech vděčnější. Na rozdíl od manželů či manželek, sourozenců, spolužáků nebo rodičů dávají své city najevo bezpodmíněně a neočekávají mnoho zpátky. Pokaždé jsou štěstím bez sebe, když se vrátíte domů. Což se nedá vždycky říci o lidských partnerech.


Autor: Agentura SXC

„Kdo nemá rád zvířata, nemá rád lidi,“ říká Zina o každém, kdo se nerozplývá nad jejím vyšlechtěným pudlem, který jí sedí na klíně a olizuje obličej. V podstatě o každém muži, se kterým Zina v posledních dvaceti letech chodila a záhy se rozešla, dnes říká, že neměl dostatečně rád lidi, respektive jejího pudla zvaného Štrůdl.

Zině je sedmatřicet a pracuje v marketingovém oddělení nadnárodní společnosti. Je extrovertní, usměvavá, pracovitá a mezi svými kolegy známá jako „ta holka, co má všude fotky svýho psa“.

A „všude“ je jen mírná nadsázka. Fotku Štrůdla na pláži má uloženou jako tapetu na počítači i na mobilním telefonu. Tři zarámované fotky Ziny se Štrůdlem stojí na pracovním stole, hned vedle držáku na tužby ve tvaru pudla a podložky na myš s motivem kreslených štěňat.

Kdybych si mohla vzít Štrůdla za manžela, udělám to, protože on je jediný samec, který mě nikdy nezklamal,“ říká Zina.

Svatba z čisté lásky


Autor: Bild.de

Zina není jediná, kdo touží po tom, aby lásku ke svému domácímu mazlíčkovi mohla projevit svazkem na celý život. V květnu se v Německu oženil jeden muž se svojí kočkou, protože jí chtěl projevit hloubku svých citů. Kočka totiž byla smrtelně nemocná a on měl pocit, že svatbou jí dokáže, jak moc mu na ní záleží. To byla v Evropě tento rok už několikátá, ačkoli neoficiální, svatba mezi člověkem a zvířetem.

V Holandsku dokonce existuje agentura, která zprostředkuje, abyste se mohli provdat či oženit za svého domácího mazlíčka, a naplánuje vám celou stylovou svatbu. Není v tom prý nic sexuálního – na rozdíl od případu mladíka, kterého začátkem června načapali na Bali v intimní pozici s krávou a musel se s ní oženit. Čistá, platonická láska.

Kde je taková láska ještě normální projev lidské náklonnosti k jiné živé bytosti, a kde už to hraničí s psychickou poruchou, je otázka.

Anketa

Může zvíře nahradit vztah s člověkem?

Pes mi stačí

Zina je na podobné argumenty alergická. „Člověk, který nikdy neměl psa, nepochopí, jak silná ta láska může být,“ říká. Já bych třeba pro Štrůdla klidně umřela.“


Autor: Agentura SXC

Někteří z mužů, se kterými chodila, měli také psa, ale žádný k němu nechoval tak blízký vztah jako Zina k tomu svému. Vždycky mužům říkala, že když nemilují svého psa celým srdcem, nemůžou milovat celým srdcem ani ji. Pak se kvůli tomu obvykle pohádali, když Zina nechtěla slyšet argument, že „celé srdce se nedá dát všem“.

A to byl nakonec jeden z problémů v jejích vztazích s muži, kteří se vždycky cítili na druhé koleji. Byli si vědomi toho, že kdyby se zároveň topili oba – přítel i pudl Štrůdl –, Zina by nejdříve zachraňovala psa.

Zina to nevyvrací. „Štrůdla mám už skoro dvacet let. Kluci nikdy nevydrží tak dlouho. Ti byli a budou,“ říká. „No, a když nebudou, tak nebudou. Štrůdl mi stačí.“

Čtěte téma: Žiju single. A baví mě to

Abyste byli pravým single, musíte splňovat několik kritérií: Být ve věku od dvaceti pěti do čtyřiceti let, být nesezdaný, nežít tzv. na hromádce. Aby to celé bylo dostatečně sexy, musíte mít také dost peněz, abyste byli nezávislí a svobodní. A co je důležité, se svým stavem musíte být spokojení! 

Máte-li výjimečný a silný příběh lásky, o který se chcete podělit, napište nám na adresu laska2010@vita­lia.cz.

V případě, že váš příběh budeme mít zájem publikovat, spojíme se s vámi. Chápeme, že témata lásky jsou citlivá, a proto můžeme v zájmu zachování anonymity vaše jméno v článku změnit.

20 názorů Vstoupit do diskuse
poslední názor přidán 13. 7. 2010 10:37