Velikonoce jako svátky tvořivosti

Velikonoční svátky jsou spolu s dobou předvelikonoční skvělou příležitostí k tvořivému zabavení ratolestí. Výroba kraslic, barvení vajíček, vystřihování zajíčků a další výroba podobných věcí navíc dokáže sblížit vaše vztahy.

Pravděpodobně první věcí, která se nám vybaví s pojmem „Velikonoce“, jsou malované kraslice a barvená vajíčka. Jejich historie sahá do doby před pěti tisíci lety, kdy se vejci obdarovávali Peršané a později také Galové, Keltové a Římané. Byla jim přisuzována nadpřirozená moc, jež se zvyšovala jejich obarvením nebo připojením kresby a měla zprostředkovat styk s předky a tajemnými přírodními silami. Vejce pro ně bylo znakem života, plodnosti a zrození, především pak na červeno obarvené.

Později tuto tradici převzalo křesťanství, pro které se vajíčko stalo symbolem vzkříšení. Červené pak symbolizuje Kristovu prolitou krev. V období renesance byla na královských dvorech vejce slepičí nahrazena vejci zlatými. Vejce se zdobila drahými kameny, ornamenty nebo malbami slavných umělců. Že by počátek malování kraslic?

Barvení a malování

velikonoce-kraslice2

Stejně jako před mnoha staletími, kdy lidé k barvení používali nejrůznějších odvarů z květů nebo kořenů, ani my nemusíme být odkázáni na barvivo OVO, ale můžeme si obarvit vajíčka pěkně přírodně. K tomu nám poslouží pár provázků, hadřík a matka příroda.

Snad nejznámějším druhem barvení vajec je cibulový odvar. K tomu budete potřebovat několik menších lístků z různých rostlin, několik slupek z cibule, hadřík – ideální je kus silonky, a provázek na ovázání. Na vajíčko se podle vaší fantazie přiloží listy a následně se zabalí do hadříku. Vajíčko vaříme spolu se slupkami tak dlouho, dokud nechytne požadovaný odstín. Poté látku i listy z vajíčka sejmeme. Výsledkem jsou obtisknuté tvary listů na vajíčku. Příroda je zkrátka skvělou malířkou.

Další přírodní alternativou k barvení jsou slupky z červené cibule, které barví do červena. Stejně tak i červené zelí nebo šťávy z červené řepy barví vejce na červeno a šťáva z borůvek na fialovo. Odvarem z dubové kůry docílíme obarvení do hněda a šťávou ze špenátu získáme vejce tmavě zelené.

Malé děti v sobě mohou nalézt budoucího malíře u jiné techniky – u vzorování vajec pomocí octa. K tomu je naopak potřeba vejce již obarvené a suché, špejle a trocha octa. Špejle se namočí do octa a na vajíčku si s ní hrajete tak dlouho, až se z něj setře barva. Vzniknout tak mohou nejen vajíčka různě kropenatá, ale také vajíčka s nejrůznějšími ornamenty.

A opomenout nesmím ani zvyk ze druhé poloviny 19. století – malování kraslic. Použít k tomu můžeme jak vejce vařená, tak vejce vyfouknutá, neboli výdumek. Dalšími potřebnými věcmi jsou bezesporu voskové pastelky nebo zbytky svíček, lžíce nebo malá nádobka, svíčka,tužka a špendlík. Na lžíci nebo v malé nádobce si nad svíčkou necháme rozehřát vosk. Ideální je použít pro to zavařovací láhev s víčkem. Do víčka si vyřízneme otvor, ve kterém bude lžíce pevně držet. Do tužky upevníme špendlík a zdobení může začít. Inspiraci se meze nekladou.

A čistě pro zajímavost, v roce 1959 se v Praze uskutečnila celostátní soutěž „O nejkrásnější kraslici“.

Pokud se vám letos vajíčka barvit nechtějí, vyzkoušejte metodu koláže, ke které postačí pár výstřižků z časopisů nebo barevného papíru. Techniku si pro její snadnost jistě oblíbí i ti nejmenší. Papír se buď nastříhá nebo natrhá na menší kousky, které se následně lepí na vajíčko. Vzorcům ani barvám se meze nekladou a kdo ví, třeba právě vy doma objevíte budoucího umělce.

Velikonoční dekorace

Pokud zdobení vajec vašim ratolestem zdaleka nestačilo a ještě by rádo naplňovalo své umělecké vlohy, sáhněte po papíru, nůžkách, lepidlu a špejli. Ano, dekorace do květináčů je opět aktuální. Tvar zajíčka, kuřete nebo slepičky nikdy nezklamou. Vystřihnou se ve dvou kusech, které se k sobě přilepí. A nezapomeňte na špejli, která se mezi papíry přilepí. Podobný je také postup s vyfoukanými kraslicemi a stužkou. Vajíčkem se protáhne stuha a dá se na špejli. Báječně se bude vyjímat například v květináči s pažitkou.

velikonoce-dekorace

Oblíbená je také výroba pohárků na vajíčko. Jistě znáte jeho papírovou variantu, ke které stačí barevné papíry, vyfouknuté vajíčko, fix a lepidlo. Z papírů si vystřihneme zobáček oči a hřebínek pro slepičku nebo kuřátko. To nalepíme na připravené vajíčko. Z pruhu papíru vyrobíme stojánek, do kterého vajíčko přilepíme. Přidat můžeme i různé kytičky z papíru a podobné věci. Vaše děti jistě přijdou na spoustu zajímavých obměn.

A u květin zůstaneme. Vždyť ty k velikonočnímu období také patří. My si můžeme vyrobit květiny z látky, špejle a tvrdého papíru. Na tvrdý papír, nejlépe na kartonový, si nakreslíme květy a listy. Ty následně vystřihneme. Stejné tvary vystřihneme i z barevných látek, kterou poté na papír nalepíme. Špejli olepíme zelenou látkou, aby nám vytvořila stonek. Na jeden konec špejle nalepíme květ a na druhý lístky. Jak vidíte, dekorativní květina je snadná a rychlá. Hravě ji zvládnou i děti, které jistě inspirují nejrůznější ilustrované knihy. Možná vám budou chtít vyrobit plný truhlík látkových květin.

Velikonoční veselí

Protože jsou velikonoce svátky pohyblivými a připadají na neděli po prvním jarním úplňku, tedy období v březnu či dubnu, oslavuje se při nich i příchod jara. Ostatně tak to bylo i u pohanů, kteří jaro slavili po jarní rovnodennosti. Pro křesťany jsou velikonoce svátky oslavou smrti a vzkříšení Krista. Židé, jejichž svátek Pesach je také pohyblivý, si tímto svátkem připomínají odchod Izraelců z egyptského otroctví. Během něj mají zvláštní předpisy a zvyky, jako například zákaz konzumace kvašených potravin, jako je chleba.

Velikonoční zvyky se mohou na různých místech měnit. Zkrátka co kraj, to jiný zvyk. Pár věcí je ale stejných. Mazance, velikonoční nádivky a, to nejdůležitější z celých svátků, pomlázka. A samozřejmě se zdobí vajíčka a vyrábí dekorace. Svátky jara a živých barev mohou začít. Doufám, že si je vy i vaše děti příjemně vychutnáte.

Foto: Agentura SXC