Vánoce: ideální dny pro sváteční neurózu

Autor: Isifa.cz

Nedělní neuróza je terminus technicus a nemusí vás obšťastnit výhradně v neděli. Nezvykle volné dny o vánočních svátcích taky umí udělat s psychikou své. Nespokojenosti a depresi se můžeme vyhnout.

Včera neděle byla, včera by hezký čas… tvrdí píseň druhdy jasně aspirující na zlatou desku. V souladu s dobou svého vzniku tolik vzývající optimismus hodnotí poslední den v týdnu v superlativech. Jistě i taková neděle občas bývá. Jsou i konce týdne opačné. Jakoby stvořené coby podhoubí pro prožitek komplexu úzkostně depresivních příznaků. To platí také pro jiné volné dny, tedy i svátky vánoční.

Do zlatého fondu psychiatrické a psychologické literatury pronikla v polovině minulého století kniha Viktora Emanuela Frankla Lékařská péče o duši. Autor v ní uskutečnil psychoterapeutickou revoluci. K touze po slasti (S. Freud), usilování o moc (A. Adler) přidal coby základní lidskou potřebu touhu po smyslu existence. I s ní se člověk musí vyrovnat.

Synonymem „volný“ není „prázdný“

Ve zmíněné publikaci se mimo jiné píše o nedělní neuróze. Tento již výše zmíněný syndrom je specifický neurotický stav. Souvisí s pocitem nedostatečného smyslu, smysluplnosti osobní existence. Projevuje se směsí podrážděnosti, úzkosti, lehkého neklidu, vztahovačnosti a pocitu nedostatku podnětů. Jde o vážnou záležitost. Frustrace tohoto typu může vést k depresím a ve vyhraněné podobě až k sebevraždám.

Neuróza se projevuje v konkrétních souvislostech mezilidských vztahů. Pokud žijeme obklopeni blízkými, může během volných dnů nastat jisté přesycení. Jeho kořeny jsou obvykle již vytvořeny dávno předtím – v partnerském či rodičovském vyhoření (burn out syndrom). Vše je v zásadě v pořádku, neděje se nic mimořádného, ale možná právě proto nás to všechno poněkud popuzuje. Když se k tomu přidá trocha únavy a rozlady, je o neurotickou ataku postaráno. Také častý stav „mnoho zodpovědnosti a málo pravomoci a ještě méně ocenění“ je jednu z cest nedělní neurózy. Shon všedního dne tyto pocity alespoň do určité míry dokáže zakrýt. Pak se ale objeví vytoužené volno… a spokojenost chybí. Synonymem „volný“ není „prázdný“. V. E. Frankl hovoří o existencionálním vakuu, chybění smyslu života, ztrátě tradic. Nastává čas ukřivděných úvah typu: Není, ach není tu, co by mne těšilo. Všechno je to vlastně o ničem. Nic mne nebaví a nikdo mne nezabaví.

Důvodem nespokojenosti ve dnech volna je často práce

J. W. Goethe kdysi poznamenal: „Být sám není zlé, pokud člověk žije v míru a má co dělat…“ Nedělní neuróza dopadá více na hyperaktivní, osamělé lidi, takové co právě „nemají co dělat“. Bývá znásobena společenskými souvislostmi. Namátkou nespokojeností v práci. To ve smyslu „zítra tam zase musím, je to k ničemu a dělám to jen pro peníze“. Často si na ni stěžují milenky ženatých mužů. Říkávají: „Nenávidím neděle, kdy on si hraje doma na vzorného taťku.“

V pozadí mnohých zmíněných stavů bývá zaměstnání. Nebezpečné je, pokud vás práce nebaví, považujete ji za nudnou a zbytečnou… s výhradou nezbytného finančního příjmu. Traumatizující je i pravý opak. Workoholismus – je-li práce drogou, v neděli se dostavují abstinenční příznaky.

Nešťastné Vánoce

Řešením není hledat nové zábavy, hromadit prožitky ani majetek.

Pokud zrovna nejsou Vánoce „šťastné a veselé“, nabízejí pěkných pár dní jako stvořených k sváteční neuróze. Neodežene ji sladké cukroví, alkohol ba ani pohádkový televizní program. V. E. Frankl svým pacientům radí:

  • Vykonat čin, pokud možno přesahující osobní zájem a pomáhající druhým.
  • Prožívat a ocenit opravdové hodnoty. Zážitky, jež člověka povznášejí nad obvyklý konzum.
  • Proměnit svá trápení v morální vítězství. Ve zlém najít něco dobrého. Takového, co může přispět k vyšší zralosti osobnosti.

Jen si vybrat a nevymlouvat se, jak je to těžké.

4 názory Vstoupit do diskuse
poslední názor přidán 2. 1. 2014 13:10