V šedesáti příliš stará na dítě?

Susan Tollefsen (59) čeká na výsledek umělého oplodnění. Chce se podruhé stát matkou. První dcerku porodila ve svých 57 letech. Její příběh vyvolává řadu emocí. Má vůbec „právo“ rodit děti, když je ve věku babičky?

Velká Británie řeší případ další „těhotné babičky“. Bývalá učitelka SUSAN TOLLEFSEN prochází procedurou umělého oplodnění (in vitro fertilizace, dále IVF) a doufá, že podruhé úspěšně otěhotní. Své první dítě, dcerku Freyu, porodila ve svých 57 letech. Letos v říjnu přitom Susan oslaví šedesáté narozeniny. Pokud se umělé oplodnění podaří, stane se Susan vůbec nejstarší ženou ve Velké Británii, která podstupuje IVF.

matka

Susan přitom zdaleka není nejstarší ženou, která si „na stará kolena“ pořídila dítě. Za nejstarší matku na světě je považována Indka OMKARI PANWAR, která v sedmdesáti letech porodila císařským řezem zdravá dvojčata. Děti pochopitelně vznikly díky moderním technologiím umělého oplodnění. Žena ale přesně neví, kdy se narodila, nevlastní rodný list, její věk se jen odhaduje. Pamatuje si ale, že jí bylo devět let, když Britové v roce 1947 opustili Indii. „To, že jsem nejstarší matka na světě, pro mě nic neznamená. Jen se chci dívat na své nové děti a starat se o ně, dokud toho budu schopná,“ řekla po porodu novinářům. Indka přitom má už dvě dospělé děti a pět vnoučat.

Jsem přece zdravá

Na celém světě existuje hned několik desítek žen, které své děti přivedly na svět po padesátce nebo dokonce okolo šedesátky. Vždy jim pomohlo umělé oplodnění a ony se mohly radovat z pocitu mateřství. Přitom příroda je neúprosná. Biologicky ideální věk pro těhotenství, porod a mateřství je mezi 20. až 25. rokem života. Po třicítce schopnost přirozeně otěhotnět klesá. Žena starší 35. let je automaticky považována za „starou“ matku, které lékaři věnují zvýšenou péči. Platí totiž, že čím starší matka, ale i otec, tím je vyšší riziko genetických vad plodu, nemluvě o komplikacích spojených s těhotenstvím a porodem.

Na prvorodičky, kterým je třicet a víc si společnost zvykla. Žena, která otěhotní po čtyřicítce, vyvolá maximálně povytažení obočí. Slavné „staré“ matky už jsou zcela normální. Nicole Kidman, Madonna, Julianne Moore, Halle Berry nebo třeba Marcia Gross porodily své první potomky po čtyřicítce. Všechny vypadají skvěle a všechny shodně tvrdí, jak si své mateřství užívají. Ani jedna se necítí kvůli svému věku nepatřičně. Právě naopak, v časopisech vždy působí šťastně, odpočatě a naprosto nádherně. Mimochodem, není to tak dávno, co ženy rodily děti do chvíle, kdy přišla menopauza. Pravda, po čtyřicítce porodily třeba své páté, sedmé nebo třeba desáté dítě. Brzy také umíraly, často vyčerpáním.

Dnes je situace naprosto jiná. Perfektní zdravotní péče i estetická medicína umí zázraky a spoustu „starých“ žen nejen vypadá, ale také se cítí lépe než jejich o generaci mladší sokyně. Podobně uvažují i ženy, které se pro mateřství rozhodly hluboko po čtyřicítce nebo dokonce po padesátce. „Jsem plná života a naprosto zdravá, i když je mi šedesát. Nevidím jediný důvod, proč bych neměla být léčena,“ uvedla Susan Tollefsen pro britský deník Daily Mail. Její případ je zcela ojedinělý. Susan prolomila tabu ve Velké Británii. Doposud nebylo možné, aby IVF na veřejných klinikách podstoupily ženy starší čtyřiceti let. Soukromá centra pro léčbu neplodnosti „léčila“ i padesátnice. Důvodem pro toto pravidlo bylo, že u starších žen je větší riziko zdravotních komplikací. „Staré“ ženy tak za umělým oplodněním cestovaly do zemí, které nemají tak přísnou legislativu. Sama Susan má svou první dcerku díky ruským lékařům.

Umřít nehodlám, ale…

Každá „stará“ matka vyvolává obrovský zájem médii i veřejnosti. Obvykle se vyskytuje názor, že je od ženy sobecké, když si dítě pořídí v tak vysokém věku. Zajímavé ale je, že se stejné reakce neobjevují, když přijde na svět dítě „starého“ otce. Českým příkladem je Karel Gott. Média neřešila, jestli není sobec, když se možná nedožije dospělosti svých dcer. Naopak je považován za „chlapáka“ a stále schopného muže.

matka

Čistě biologicky vzato je příroda k ženám nespravedlivá. Zatímco muži se mohou s většími či menšími úspěchy rozmnožovat klidně do své vlastní smrti, ženám nemilosrdně tikají biologické hodiny. Pokud přirozeně otěhotní po čtyřicítce, je to spíš malý zázrak než běžný případ. Těhotenství po padesátce nebo dokonce později je biologicky prakticky nemožné. Žena už není schopná otěhotnět, zásoby jejích vlastních vajíček se vyčerpaly. V tu chvíli nastupují moderní technologie. Mnoho „starých“ matek tak využívá vajíčka dárkyň. Z biologického pohledu tak nejsou matkami, ale „náhradnicemi“, které poskytly svou dělohu.

Přesto žádná ze „starých“ matek nechce být považována za sobeckou. Všechny do jedné popisují, jak se na mateřství těšily a jak se svým dětem plně věnují. Jednou z nich je i Rumunka ADRIANA ILIESCU, která svou dcerku Elizu přivedla na svět, když jí bylo šestašedesát. „Cítím se fit a zdravá. Nikdy jsem nebyla nemocná. Nekouřím a ani nepiju alkohol. Pokud budu žít stejně dlouho jako moji rodiče, tak Elize bude dvacet, až já odejdu. Myslím si, že jí stále mám co dát,“ svěřila se britskému deníku The Telegraph.

Příroda však může být neúprosná. Jednou ze „starých“ matek byla také Španělka MARÍA DEL CARMEN BOUSADA DE LARA. Minulý čas je v jejím případě na místě. María porodila dvojčata, když ji bylo 66, o dva roky později ale zemřela na rakovinu. Zůstali po nÍ dva sirotci, kteří si svou matku budou stěží pamatovat.

Anketa

Fandíte „starým“ matkám?

Příliš mnoho předsudků

Nezvyklý pohled na „staré“ matky nabízí britský lékař DANIEL SOKOL, který přednáší etiku na Imperial College London. Ve své analýze pro zpravodajský server BBC News potvrzuje, že staré matky se musí setkávat s velkým množství předsudků. Nejčastěji se lidé ptají: „Co je to za sobeckou ženu, že má takový sen? Nemůže být dobrou matkou, když je jí šedesát. Chudák její dítě.“ Přitom je na světě spousta dětí, které své rodiče prakticky vůbec nepoznaly, protože jim brzy zemřeli. „A co mladé matky v zemích, kde je válka, objevují se nemoci, případně se stane něco, kvůli čemu matka neuvidí své dítě dospělé?“ ptá se britský odborník.

Těhotenství „starých“ matek je často považováno za něco proti přírodě. Jenže podobných „nepřirozených“ situací je v moderní medicíně mnoho. Není to tak dávno, kdy se proti prvnímu dítěti ze zkumavky zvedla vlna odporu. Dnes je přitom umělé oplodnění vcelku samozřejmé. „Rozeznat, co je tzv. přirozené a co nikoliv, není vůbec jednoduché. Můžeme říct, že udržování lidí při životě díky přístrojům nebo resuscitaci je v pořádku, když by jinak přirozeně zemřeli? Na druhé straně dovolit starším ženám otěhotnět není přirozené?“ ptá se Sokol. Oba uvedené příklady jsou podle něj pokusem „léčit“ přirozené stárnutí a oba jsou vlastně proti přírodě.

Odsoudit „staré“ matky je příliš snadné. Co si myslíte vy?

Foto Susan Tollefsen s partnerem: Daily Mail; ilustrační foto: agentura SXC

23 názorů Vstoupit do diskuse
poslední názor přidán 21. 9. 2014 12:33