V Podolí zachraňují děti, které by ještě nedávno nepřežily

Autor: UPMD

Ještě před pěti lety by některá vícečetná těhotenství končila smrtí všech dětí. Dnes umí lékaři zázraky, kterými dokáží zachraňovat docela maličké plody – nitroděložní operací. Podívejte se na její průběh na videu.

V roce 2012 vzniklo v pražském Podolí, v Ústavu pro péči o matku a dítě Centrum fetální medicíny (CFM), jediné svého druhu v České republice a na Slovensku. Ve spolupráci s univerzitním pracovištěm v belgické Lovani zachraňuje ještě v bříšku maminek plody, které by před několika málo lety neměly šanci přežít. Za uplynulé čtyři roky řešili devadesát nejkomplikovanějších případů těhotenství a provedli na sto šedesát nitroděložních operací, přičemž většina operací se týká komplikací jednovaječných dvojčat. Jaké operace se zde provádějí a co všechno dnes lékaři umí, o to se podělil Lubomír Hašlík, vedoucí lékař Centra fetální medicíny, a Ladislav Krofta, odborník v oblasti urogynekologie.

Bez podolského centra by řada dětí nežila

Protože v České republice chybělo pracoviště, které by nabídlo těhotným ženám s komplikacemi kvalitní péči, rozhodl se ředitel podolské nemocnice, že takové centrum vybuduje. Sehnal peníze a začalo se budovat místo, které charakterem diagnóz a spektrem výkonů nemá v České republice obdoby. Od vzniku centra se tu již narodilo přes sto dětí, většina z nich po 32. gestačním týdnu, kdy se minimalizuje riziko následných komplikací. Obvykle se jedná o dvojčata. „Bez možnosti intervence našeho centra dříve tato těhotenství končila nitroděložním odúmrtím či smrtí v časném či pozdním poporodním období,“ říká Lubomír Hašlík.

Video: Záběry z laserové operace placenty ve 20. týdnu těhotenství pro transfuzní syndrom jednovaječných dvojčat

Když jeden plod utiskuje druhý

Tzv. feto-fetální transfuzní syndrom se vyskytuje u deseti až patnácti procent vícečetných gravidit. „Dochází zde k typickému ultrazvukovému obrazu, kdy u jednoho dítěte nacházíme větší množství plodové vody a druhý plod je prakticky bez vody,“ říká Lubomír Hašlík. Dvě děti se tedy nerovnoměrně dělí o jednu společnou placentu. Cíl lékaře je najít cévní spojky v placentě, kterými postupně přechází krev od jednoho dítěte ke druhému a provést malou invazivní operaci. (Nabízíme unikátní pohled na operaci očima lékaře).

„Nástrojem dva a půl milimetru širokým se dokážeme dostat do dutiny děložní a na placentě najít cévy, které jsou patofyziologické, a tyto pomocí laserového paprsku spálit. Pokud provedeme rozdělení placenty, je feto-fetální transfuzní syndrom vyřešen,“ vysvětluje postup při operaci Lubomír Hašlík. Této operaci přitom předchází důkladné rozkreslení celé operace přímo na břicho maminky. (Názorné fotografie a nákresy najdete ve fotogalerii).

Výkon celkově trvá zhruba jednu hodinu a provádí se v lokální analgesii. Ročně je odhadem v České republice postiženo touto diagnózou padesát jednovaječných těhotenství, tedy sto dětí. Pokud by k tomuto zákroku nedošlo, jak tomu bylo ještě v nedávné minulosti, v průběhu dnů až týdnů by došlo k nitroděložnímu odúmrtí obou plodů s více než devadesátiprocentní pravděpodobností. „Zbytek těhotenství končilo porodem dětí v závažném stavu a navíc ve velmi nízkých gestačních týdnech, kdy jsou tito novorozenci navíc zatíženi extrémní orgánovou nezralostí, vysokou úmrtností nebo závažnou nemocností,“ upozorňuje Lubomír Hašlík a dodává: „Porod relativně zdravých dětí byl tedy extrémní raritou. Naopak v našem centru je průměrné přežití obou plodů padesát pět procent a alespoň jednoho z plodů osmdesát procent.“

Video: Záběry z laserové operace placenty ve 20. týdnu těhotenství pro transfuzní syndrom jednovaječných dvojčat

Neradostná operace zachrání alespoň jedno dítě

Druhý nejčastější problém, který lékaři řeší, je selektivní růstová restrikce, opět se v drtivé většině týká jednovaječných dvojčat. Komplikovaný název v sobě skrývá nesouměrné sdílení placenty. „Jedno dítě roste normálně, ale druhé je placentou špatně vyživováno, proto u něj dochází k srdečnímu selhávání. Laicky řečeno, stahuje s sebou dolů i dítě, které se normálně vyvíjí. V této chvíli musíme, byť to samozřejmě děláme velmi neradi, uzavřít pupečník postiženého, toho menšího, z plodů. To vše po konzultaci celého týmu, s rodiči i neonatology,“ říká o zákroku, během nějž je obvykle zachráněn alespoň jeden z plodů, vedoucí lékař Centra fetální medicíny.

Pokud by k uzavření (laserovému upálení) pupečníku nedošlo a nastalo by úmrtí postiženého plodu, s třicetiprocentní pravděpodobností by zemřel i zdravý plod. Takto ale díky selektivní růstové restrikci přežije až pětadevadesát procent zdravých plodů. Operace trvá zhruba jednu hodinu.

Video: Záběry z laserové operace placenty ve 20. týdnu těhotenství pro transfuzní syndrom jednovaječných dvojčat:

Lékaři si poradí i s brániční kýlou

To ale není zdaleka vše, s čím se na unikátním pracovišti v Praze lékaři setkávají. Velmi často operují i brániční kýlu, kdy jedinec nemá přepážku mezi hrudníkem a dutinou břišní, po porodu je tak ohrožen vysokým rizikem plicní hypofáze.

Operují se i plody se sakrální terapií, které jsou během nitroděložního vývoje ohroženy úmrtím, neboť se jim v oblasti pánve vyvíjí nehomogenní struktura, která zatěžuje jejich oběh. „Plod ohrožuje ale i vrozená vývojová vada vylučovacího ústrojí, s následným přetížením a zničením funkce ledvin. Nově jde o rozštěpy páteře,“ popisuje Ladislav Krofta další druhy vad, se kterými se lékaři v Ústavu pro péči o matku a dítě, resp. v CFM, setkávají. I tyto vady lékaři operují nitroděložně.

Odborná spolupráce

MUDr. Lubomír Hašlík

vedoucí lékař Centra fetální medicíny ÚPMD

Doc. MUDr. Ladislav Krofta, CSc.

odborník v oblasti urogynekologie

6 názorů Vstoupit do diskuse
poslední názor přidán 12. 8. 2016 22:27