Úzká pánev není důvodem k porodu císařským řezem

Je malá, štíhlá a má úzkou pánev. Znamená to automaticky, že takovou ženu čeká porod císařským řezem? Ne nutně, i s úzkou pánví lze rodit přirozeně.

Stále více žen a nastávajících maminek má obavy, zda budou schopny porodit přirozenou cestou. Obávají se, že mají úzkou pánev, protože jsou drobné a štíhlé. Na otázky, zda lze rodit i s úzkou pánví a na čem všem ještě záleží, odpovídal zkušený gynekolog a porodník Tomáš Fait z FN Motol.

Úzkou pánev není možné poznat „pouhým okem“

Zda má žena úzkou pánev nebo nemá, nelze automaticky spojovat s tím, že je malá a štíhlá. Navíc rozměry pánve nejsou jediným kritériem úspěšného porodu. „Malé a štíhlé ženy stále ještě mohou mít prostornou pánev. Ze zevního pohledu záleží spíše na šíři boků než na celkové štíhlosti. A důležité je vnitřní vyšetření,“ říká Tomáš Fait. A naopak platí, že úzkou pánev mohou mít i větší ženy, které na to na první pohled nevypadají. „Pánev může být také nejen stejnoměrně zúžená, ale i různě deformovaná. Například zlomeninou kostrče po úrazu.“ 

Vždy je třeba nejprve provést vyšetření, které zahrnuje jak vnější, tak vnitřní měření pánve. „Klasické měření pánve se provádí pelvimetrem. Jsou to vlastně takové veliké tenké kleště se stupnicí. Vnitřní rozměry pak měří porodník pomocí vlastních prstů, podle toho, jaké struktury dohmátne.“ Výsledkem těchto vyšetření jsou pak hodnoty, které ukazují, zda je pánev úzká oproti ideálním hodnotám, či nikoli. Samotné konstatování úzké pánve ještě ale neznamená, že by žena nemohla porodit normálně.

Samotná úzká pánev není důvodem k porodu císařským řezem 

Lékaři berou v úvahu spoustu dalších faktorů, nejen pouhé rozměry pánve. „Samotná hraniční pánev není důvodem k porodu císařským řezem. Záleží také na velikosti miminka a v neposlední řadě bere porodník v potaz i schopnosti a naladění těhotné. Vyděšená a primárně negativistická rodička málokdy dobře porodí,“ říká Tomáš Fait.

„Klasická úzká pánev je jasná od počátku těhotenství. Ale vzhledem k tomu, že záleží na mnoha dalších faktorech, jako např. na velikosti plodu, lze s konečnou platností rozhodnout až ke konci těhotenství, kdy je znám případný nepoměr daný velikostí plodu a pánve.“

Indikace pro porod císařským řezem je tedy známa až ke konci těhotenství, kdy jsou k dispozici všechny vstupní hodnoty pro odborné posouzení, zda může, či nemůže rodička s úzkou pánví rodit přirozeně. Tzv. „kefalopelvický nepoměr“ (výrazně úzká pánev a nepřiměřená velikost hlavičky plodu) je důvodem pro ukončení těhotenství císařským řezem.

Nastávající maminky mají mnohdy značné obavy, aby miminku neublížily, když se dozví, že rozměry jejich pánve jsou hraniční. Ke strachu není důvod, jak porodník vysvětluje: „I kdyby stav nebyl odhalen předem, tak klasická úzká pánev prostě nevpustí hlavičku plodu dovnitř, a tak se stav odhalí včas. Těžký porod ve smyslu složitého porodu vaginálního není způsoben úzkou pánví.“ 

Dle lékařů není důvod k neustálým strachům a bezdůvodným obavám. „Nechápu, proč se maminky stále něčeho bojí. Těhotenství je skvělé období a má být většinou plné lásky a nadšení. Od toho, aby se nemusely bát, mají svého gynekologa a porodnici. Musí věřit, že jsme profesionálové. Stejně jako věřím, že letadlu bez příčiny nevybuchne motor a že můj pekař nedá do koblihy strychnin,“ dodává Tomáš Fait.

TIP: Strach z porodu je naučený

Bude v budoucnu přibývat žen s kefalopelvickým nepoměrem?

Nepoměr mezi hlavičkou plodu a pánví (kefalopelvický nepoměr) se vyskytuje dnes asi u dvou procent porodů. „Teoreticky opravdu může případů kefalopevického nepoměru přibývat. Je to ovlivněno nárůstem váhy plodu s lepší výživou těhotných,“ uvádí lékař a dodává: „Dříve by extrémně štíhlé dámy zahynuly při porodu a jejich děti také. Díky bezpečnosti císařského řezu se toto již několik desítek let neděje. Tak proti přírodnímu výběru mohou tuto na přehlídkových molech oceňovanou vlastnost předávat dalším pokolením. Nicméně dříve bylo daleko více úzkých a deformovaných pánví díky podvýživě a křivici (onemocnění z nedostatku vitamínu D).“

Díky císařskému řezu přežívají děti, které by v minulosti porod nepřežily, protože by neprošly úzkými porodními cestami. „Dnes lze tyto potíže poměrně snadno predikovat porodnickým vyšetřením, zevním a vnitřním vyšetřením pánve a případně ultrazvukovým odhadem váhy plodu. Není tedy důvod se tohoto problému obávat,“ dodává Tomáš Fait.

Proč rodíme tak obtížně

Některé studie poukazují na to, že obtížnost porodů u lidí je daní za náš evoluční vývoj. Díky tomu, že chodíme po dvou, máme údajně při porodech větší riziko komplikací, než mají jiní živočichové, např. primáti. Oproti jiným primátům je u lidí plod vůči rozměrům porodního kanálu rodičky příliš velký. Šimpanzi rodí ve srovnání s člověkem o poznání snadněji. To je údajně způsobeno dlouhým evolučním vývojem lidstva. Mechanismus porodu je u lidí mnohem náročnější, protože ke komplikacím způsobenými evolučními změnami pánve a porodních cest se přidává ještě postupné zvětšování mozku. Velká hlava plodu je u lidí prakticky tak velká jako otvor, kterým musí projít, přičemž musí během porodu dojít k jeho kompresi. K tomu u primátů nedochází.

„Je pravda, že velká mozkovna plodu a vzpřímená postava značně znesnadňují porod u lidí. Nepodceňoval bych však ani celkovou „pohodlnost“ současného života, která porodu jako fyzicky i psychicky náročnému procesu také neprospívá,“ říká závěrem Tomáš Fait.

Doc. MUDr. Tomáš Fait, Ph.D.

Gynekolog a porodník, předseda České menopauzální a andropauzální společnosti ČLS JEP. Pracuje na gynekologicko-porodnické klinice 2. LF UK a FN v Motole.